Sochařsko-kamenická škola v Hořicích byla založena v 80. letech 19. století jakožto c. k. odborná škola sochařsko - kamenická. Od té doby prošla mnoha proměnami, její název od 1. září 2020 je Střední uměleckoprůmyslová škola sochařská a kamenická, Hořice, příspěvková organizace.[1]
K založení kamenosochařské školy v podkrkonošských Hořicích přispěla skutečnost, že lokalita byla známá těžbou kvalitního pískovce. Při jejím založení v roce 1983 byl prvním ředitelem jmenován jednatřicetiletý pedagog Vilém Dokoupil. Výuka začala v roce 1884.[2]
Historické názvy školy
1884–1920 C. a k. odborná škola sochařsko-kamenická
1921–1938 Státní průmyslová škola sochařská a kamenická
1939 Státní československá průmyslová škola
1940–1941 Průmyslová škola sochařská a kamenická
1942–1946 Vyšší průmyslová škola sochařská a kamenická
1947–1950 Státní průmyslová škola sochařská a kamenická
1951–1954 Vyšší průmyslová škola kamenická a sochařská
1955–1962 Průmyslová škola pro dobývání a zpracování kamene
1963–1965 Střední umělecko-průmyslová škola kamenická a sochařská
1966 Průmyslová škola pro dobývání a zpracování kamene
1967 Střední průmyslová škola kamenická a sochařská v Hořicích
Budova školy v Husově ulici byla postavena roku 1891 v novorenesančním stylu podle návrhu architekta Viléma z Dodererů. Její současnou podobu ovlivnila dostavba poschodí z roku 1908 uskutečněná architektem a v pořadí druhým ředitelem školy Václavem Weinzettlem. Vstupní brány školy jsou vyzdobeny sochami českých sochařů a stavitelů (opat Božetěch, Petr Parléř, Matěj Rejsek, Paolo della Stella, Fischer z Erlachu, Ferdinand Maxmilián Brokof, K. I. Dientzenhofer a Václav Levý). Podle návrhů sochaře a hořického pedagoga Mořice Černilave provedli studenti.[2] Před budovou jsou dále umístěny sochy Mrtvého Ábela od Quido Kociána a Probuzení od Jana Štursy. Uvnitř budovy je sbírka sochařských, malířských a grafických děl mnoha dalších autorů a absolventů.
Ladislav Šaloun, Pomník mistra Jana Husa, 1914, HořiceV Hořicích je na veřejných prostranstvích rozmístěna řada plastik, jejichž autory jsou absolventi této školy. Nejvíce jich je na vrchu Gothard a v nedalekých Smetanových sadech. Vě městě tak narazíme na například na tři díla Ladislava Šalouna: bronzovou plastikuMuž práce (1908), kamennou sochu Krakonoše (1908) a kamenný Pomník mistra Jana Husa (1914). Na križovatce Husovy a Komenského ulice je umístěn Pomník J. A. Komenského od Pavla Jiříčka z roku 1892. Prostranství před základní školou Na Habru zdobí pomníky K. V. Raise od Jaroslava Plichty z roku 1932 a K. H. Borovského sochaře Antonína Máry z roku 1928. V Jablonského ulici najdeme sochu Matka od Františka Úprky z roku 1924.[4]
Horice, stoneworker cz.jpg Autor:Lysippos,
Licence:CC BY-SA 3.0 pomník kamenika v Hořicach (Česka Republika)
bronz a pískovec, "Muž práce" Ladislav Šaloun, 1908, uměl. slévárna K. Bendelmayer, Praha VII
Petr-Maixner-Smetanovy-sady-Hořice2011a.jpg Autor: Ben Skála,
Licence:CC BY-SA 3.0 Petr Maixner (1831–1884), český malíř – pomník z roku 1914 ve Smetanových sadech v Hořicích v okrese Jičín. Autor návrhu: Václav Suchomel (1869–1930). Text: "Petru Maixnerovi 1831–1884" // "Postaveno památce historického malíře a rodáka hořického péčí Měšťanské besedy dle návrhu a modelu ak. sochaře prof. Václava Suchomela – provedeno v dílnách c. k. odborné školy v Hořicích 1914".