Středočeská tabule
Středočeská tabule | |
---|---|
Dolnooharská tabule a Říp z hradu Hazmburk | |
Nejvyšší bod | 461 m n. m. (Říp) |
Délka | 149 km |
Šířka | 50 km |
Rozloha | 4301 km² |
Střední výška | 243 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Česká tabule |
Sousední jednotky | Severočeská tabule Východočeská tabule Českomoravská vrchovina Středočeská pahorkatina Brdská oblast Podkrušnohorská oblast Plzeňská pahorkatina |
Podřazené jednotky | Dolnooharská tabule Jizerská tabule Středolabská tabule |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Středočeská tabule na mapě Česka | |
Horniny | slínovec, pískovec |
Povodí | Labe |
Souřadnice | 50°14′ s. š., 14°31′ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Středočeská tabule je geomorfologická oblast (též podsoustava) v jižní části České tabule, rozkládající se podél řek Labe, Jizera a Ohře. Zaujímá části krajů Středočeského, Ústeckého, Pardubického, Královéhradeckého, Libereckého, Vysočiny a Prahy. Nejvyšším bodem oblasti je hora Říp.
Charakter území
Tabule je složená převážně ze subhorizontálně uložených slínovcových, méně pískovcových hornin české křídové pánve. Představuje sedimentární strukturní stupňovinu, v okrajových částech neotektonicky porušenou, s rozsáhlými strukturně denudačními plošinami, kryopedimenty, erozně denudačními kotlinami s převládajícím fluviálním (říčním) a eolickým (větrným) akumulačním povrchem. Vývoj povrchových tvarů určil tok Labe, vyznačující se spolu s dolními toky přítoků četnými změnami ve směrech řečišť během čtvrtohor.[1]
Geomorfologické členění
Oblast Středočeská tabule (dle značení Jaromíra Demka VIB) se člení dále na tyto celky a podcelky:
- VIB–1 Dolnooharská tabule
- VIB–1A Hazmburská tabule – Hazmburk (418 m n. m.)
- VIB–1B Řipská tabule – Říp (461)
- VIB–1C Terezínská kotlina – Mrchový kopec (211)
- VIB–2 Jizerská tabule
- VIB–2A Středojizerská tabule – Rokytská horka (410)
- VIB–2B Dolnojizerská tabule – střední výška 236
- VIB–3 Středolabská tabule
- VIB–3A Nymburská kotlina – Oškobrh (287)
- VIB–3B Čáslavská kotlina – střední výška 245
- VIB–3C Mělnická kotlina – Dřínov (247)
- VIB–3D Mrlinská tabule – Ostrá hůrka (278)
- VIB–3E Českobrodská tabule – střední výška 243[1]
Fotogalerie
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Labe a Silniční most v Nymburku
- Údolí Jizery u Dalešic z Bouče
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Středočeská tabule na Wikimedia Commons
- Geomorfologická mapa na Mapy.nature.cz (J. Demek et al. 2006)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Nymburk, okres Nymburk. Labe, Kamenný most a kostel svatého Jiljí, ze Zálabí.
Autor: Alex.art.bear, Licence: CC BY-SA 3.0
Pohled z hradu Házmburk na Slatinu, v dáli hora Říp
Poloha geomorfologické oblasti Středočeská tabule v rámci České republiky.
- Hercynský systém
- Hercynská pohoří
- I Česká vysočina
-
I6 (VI)
- I6B (VIB)
-
I6 (VI)
- I Česká vysočina
- Hercynská pohoří