Středoevropská nížina
Středoevropská nížina Noord-Europese Laagvlakte Nordeuropæiske Lavland Norddeutsches Tiefland Niż Środkowoeuropejski | |
---|---|
Mlha nad východním Frískem | |
Nejvyšší bod | 340 m n. m. (vrstevnice 340 m n. m. jihovýchodně od vrchu Hradisko/Přední Cvilínský kopec) |
Délka | 1600 km |
Rozloha | 410 000 km² |
Nadřazená jednotka | Epihercynské nížiny |
Sousední jednotky | Pařížská pánev, Severomořská pánev, Baltská pánev, Východoevropská nížina, Malopolská vysočina, Česká vysočina, Porýnská vysočina |
Podřazené jednotky | Jutský poloostrov, Severomořské pobřeží, Jihobaltské pobřeží, Jihobaltské pojezeří, Brabantsko-vestfálské nížiny, Sasko-lužické nížiny, Středopolské nížiny |
Světadíl | Evropa |
Stát | Francie Belgie Nizozemsko Dánsko Německo Česko Polsko |
Rozsah Středoevropské nížiny | |
Povodí | Rýn, Labe, Odra, Visla |
Souřadnice | 54° s. š., 14° v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Středoevropská nížina (polsky Niż Środkowoeuropejski, rusky Среднеевропейская равнина), v některých zemích nazývaná Severoevropská nížina (nizozemsky Noord-Europese Laagvlakte, dánsky Nordeuropæiske Lavland), případně Severoněmecká nížina (německy Norddeutsches Tiefland), je rozsáhlá nížina, která se táhne od nizozemského pobřeží Severního moře na západě až po východní hranici Polska. Hranice mezi Středoevropskou a Východoevropskou nížinou vede podle polských geografů[1] od východního konce Gdaňské zátoky na jihovýchod přes města Olsztyn a Łomża do údolí Bugu, který tvoří hranici Polska s Běloruskem a Ukrajinou.
Geomorfologické členění
Podle geomorfologického členění Polska (Jerzy Kondracki) se Středoevropská nížina dělí na následujících 7 podprovincií. Tomu odpovídá i geomorfologické členění Česka (Jaromír Demek), podle kterého je Středoevropská nížina provincií a na české území zasahuje svou subprovnicií Středopolské nížiny.
- Jutský poloostrov (Półwysep Jutlandzki, 311)
- Severomořské pobřeží (Pobrzeża Morza Północznego, 312)
- Jihobaltské pobřeží (Pobrzeża Południowobałtyckie, 313)
- Jihobaltské pojezeří (Pojezierza Południowobałtyckie, 314-316)
- Brabantsko-vestfálské nížiny (Niziny Brabancko-Westfalskie, 319)
- Sasko-lužické nížiny (Niziny Sasko-Łużyckie, 317)
- Středopolské nížiny (Niziny Środkowopolskie, 318)
Německé geomorfologické členění podle Spolkového úřadu ochrany přírody (Bundesamt für Naturschutz) z roku 1994 se omezuje na území Německa a na úrovni provincie Středoevropská nížina má velkoregion (Großregion) Norddeutsches Tiefland (Severoněmecká nížina). Dělí ho na dva regiony (Region):
- Nordwestdeutsches Tiefland (Západní Severoněmecká nížina)
- Nordostdeutsches Tiefland (Východní Severoněmecká nížina)
Václav Král dělí Středoevropskou nížinu typologicky podle stop, které kde zanechalo zalednění dob ledových:
- Pobřeží Severního moře
- Pobřeží Baltského moře
- Oblast mladých morén
- Oblast starých morén
- Nezaledněná oblast
Nejvyšší vrstevnice Středoevropské nížiny
Dle publikace Vyšší geomorfologické jednotky České republiky je nejvyšším bodem geomorfologického celku Opavská pahorkatina/Płaskowyż Głubczycki (a zároveň oblasti/podsoustavy Slezská nížina, subprovincie/soustavy Středopolské nížiny a provincie Středoevropská nížina) vrstevnice 340 m n. m. jihovýchodně od vrchu Hradisko/Přední Cvilínský kopec. Vrch Hradisko/Přední Cvilínský kopec má 441 m n. m. a nachází se 2,5 km jihovýchodně od města Krnov v okrese Bruntál.[2]
Nejvyšší horou Středoevropské nížiny je Wieżyca (328,7 m n. m.) v pohoří Wzgórza Szymbarskie, druhou nejvyšší horou je Plechowa Góra (328 m n. m.) v Opavské pahorkatině mezi vesnicemi Boboluszki a Branice.
Reference
Literatura
- DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s.
- Jerzy Kondracki: Geografia regionalna Polski. Państwowe Wydawnictwo Naukowe, Warszawa, 2002. ISBN 83-01-13897-1
- KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. Praha: Academia, 1999. 350 s. ISBN 80-200-0684-2.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Středoevropská nížina na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
North European Plain