Středojizerská tabule
Středojizerská tabule | |
---|---|
Vrchol Rokytské horky | |
Nejvyšší bod | 410 m n. m. (Rokytská horka) |
Rozloha | 439 km² |
Střední výška | 289 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Jizerská tabule |
Sousední jednotky | Dolnojizerská tabule Ralská pahorkatina Jičínská pahorkatina |
Podřazené jednotky | Bělská tabule Skalská tabule[1] |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Středojizerská tabule na mapě Česka | |
Horniny | pískovec a jiné usazeniny, čedič |
Povodí | Jizera, Bělá, Strenický potok |
Souřadnice | 50°27′21″ s. š., 14°47′31″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | VIB-2A |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Středojizerská tabule je geomorfologický podcelek ve střední a severní části Jizerské tabule. Zaujímá části okresů Mladá Boleslav a Mělník ve Středočeském kraji a okresu Česká Lípa v Libereckém kraji. Nejvyšším vrcholem podokrsku, potažmo celé Jizerské tabule, je Rokytská horka (410 m).
Charakter a geologie
Zejména v severní části jsou i menší neovulkanické čedičové suky. Především jižní část v povodí Strenického potoka se plynule sklání k jihovýchodu k údolnímu zářezu Jizery.
Poloha
Podcelek se mezi městy Kuřívody, Mnichovo Hradiště, Mladá Boleslav, Benátky nad Jizerou a Mšeno. Na severozápadě sousedí s Ralskou pahorkatinou, na severovýchodě a východě s Jičínskou pahorkatinou a na jihu se sesterským podcelkem, Dolnojizerskou tabulí.
Geomorfologické členění
Podcelek Středojizerská tabule (dle třídění Jaromíra Demka VIB–2A) má v geomorfologickém členění další dva okrsky:[1]
- Bělská tabule (VIB–2A–1)
- Skalská tabule (VIB–2A–2)
Kompletní geomorfologické členění celé Jizerské tabule uvádí následující tabulka:
Nejvyšší vrcholy
- Rokytská horka (410 m), Bělská tabule
- Jezovská horka (400 m), Bělská tabule
- Radechov (392 m), Bělská tabule
- Horka (385 m), Skalská tabule
- Orlí (381 m), Bělská tabule
- Lysá hora (365 m), Bělská tabule
- Malý Radechov (357 m), Bělská tabule
- Komošín (351 m), Bělská tabule
- Bezvel (340 m), Skalská tabule
- Šibeniční vrch (337 m), Bělská tabule
- Hradiště (314 m), Skalská tabule
Fotogalerie
- Jezovská horka od severozápadu
- Jižní vrchol Radechova
- Bukovské ochozy pod Orlím
- Lom čediče na Lysé hoře
- Skalní věž na Bezvelu
- Svahy Radouče nad údolím Jizery
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Poloha geomorfologického podcelku Bělohradská pahorkatina v rámci České republiky.
- Hercynský systém
- Hercynská pohoří
- I Česká vysočina
-
I6 (VI)
-
I6B (VIB)
- Jizerská tabuleI6B-2 (VIB-2)
- (VIB-2A)
-
I6B (VIB)
-
I6 (VI)
- I Česká vysočina
- Hercynská pohoří