Středolabská tabule

Středolabská tabule
Soutok Labe s laterálním kanálem u Mělníka
Nejvyšší bod	400 m n. m. (vrstevnice)
Délka	105 km
Šířka	56 km
Rozloha	2208 km²
Střední výška	215 m n. m.
Nadřazená jednotka	Středočeská tabule
Sousední jednotky	Dolnooharská tabule Jizerská tabule Jičínská pahorkatina Východolabská tabule Železné hory Hornosázavská pahorkatina Benešovská pahorkatina Pražská plošina
Podřazené jednotky	Nymburská kotlina Čáslavská kotlina Mělnická kotlina Mrlinská tabule Českobrodská tabule
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Středolabská tabule na mapě Česka
Horniny	usazeniny, krystalinikum
Povodí	Labe
Souřadnice	50°8′ s. š., 14°52′ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	VIB-3
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Středolabská tabule je český geomorfologický celek nacházející se v jižní části oblasti Středočeská tabule. Zaujímá části krajů Středočeského, Ústeckého, Pardubického, Královéhradeckého, Vysočiny a Prahy.

Území celku se rozkládá zhruba mezi městy Mělník a Kralupy nad Vltavou na severozápadě, Lysá nad Labem na severu, Kopidlno na severovýchodě, Chlumec nad Cidlinou na východě, Kutná Hora a Golčův Jeníkov na jihovýchodě, Kostelec nad Černými lesy na jihu a Praha na jihozápadě. Zcela uvnitř se z větších měst nacházejí Neratovice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Čelákovice, Český Brod, Nymburk, Poděbrady, Kolín, Čáslav a Milovice.

Území má ráz ploché pahorkatiny, tvořené horninami svrchní křídy a místy jejich odkrytého krystalinického, proterozoického a permského podloží. Představuje erozně až strukturně denudační a akumulační reliéf plošinného, kotlinného a ploše pahorkatinného rázu se zarovnanými povrchy, suky, říčními terasami, údolními nivami a tvary na spraších a vátých píscích. Šíří se v širokém pruhu při středním toku Labe, dolním toku Vltavy a při dalších labských přítocích (např. Výrovka, Doubrava, Mrlina, Cidlina).^[1]

Celek Středolabská tabule (dle značení Jaromíra Demka VIB-3) se geomorfologicky člení na pět podcelků: Nymburská kotlina (VIB-3A) v centru a na východě, Čáslavská kotlina (VIB-3B) na jihovýchodě, Mělnická kotlina (VIB-3C) na severozápadě, Mrlinská tabule (VIB-3D) na severovýchodě a Českobrodská tabule (VIB-3E) na jihu a západě. Tabule sousedí s celky Dolnooharská tabule na severozápadě, Jizerská tabule a Jičínská pahorkatina na severu, Východolabská tabule na východě, Železné hory a Hornosázavská pahorkatina na jihovýchodě, Benešovská pahorkatina na jihu a Pražská plošina na jihozápadě.^[1]

Kompletní geomorfologické členění celé Středolabské tabule uvádí následující tabulka:

• Dílce (366 m), Českobrodská tabule
• U Písku (341 m), Čáslavská kotlina
• Vinný vrch (311 m), Českobrodská tabule
• Bambousek (306 m), Čáslavská kotlina
• Oškobrh (287 m), Nymburská kotlina
• Ostrá hůrka (278 m), Mrlinská tabule
• Báň (272 m), Mrlinská tabule
• Chotuc (255 m), Mrlinská tabule
• Dřínov (247 m), Mělnická kotlina
• Přerovská hůra (237 m), Nymburská kotlina
• Cecemín (238 m), Mělnická kotlina
• Břístevská hůra (233 m), Českobrodská tabule
• Semická hůra (231 m), Nymburská kotlina

Nejvyšším bodem celku je vrstevnice (400 m) v Českobrodské tabuli, při hranici s Benešovskou pahorkatinou.^[2]

• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
  Most přes Labe v Nymburku
• 
  Mělnická kotlina kolem Brandýsa
• 
  Přerovská a Semická hůra
• 

  (c) Zp, CC BY-SA 3.0
  Oškobrh od Opolan
• 
  Vrch Chotuc
• 
  Mrlina u Budiměřic

• Geomorfologické členění Česka
• Seznam geomorfologických celků v Česku

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Středolabská tabule na Wikimedia Commons
• Geomorfologická mapa na Mapy.nature.cz (J. Demek et al. 2006)