Středomoravské Karpaty
| Středomoravské Karpaty | |
|---|---|
 Rozhledna na Brdu | |
| Nejvyšší bod | 586,7 m n. m. (Brdo) |
| Délka | 45 km (směr východ - západ) km |
| Šířka | 40 km (směr sever - jih) km |
| Rozloha | 1877 km² |
| Střední výška | 282 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Vnější Západní Karpaty |
| Sousední jednotky | Dyjskosvratecký úval, Dolnomoravský úval, Vizovická vrchovina, Hornomoravský úval, Vyškovská brána |
| Podřazené jednotky | Chřiby, Kyjovská pahorkatina, Litenčická pahorkatina, Ždánický les |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Povodí | Morava |
| Souřadnice | 49°15′ s. š., 17°10′ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Středomoravské Karpaty jsou nízké pohoří nacházející se na střední až jižní Moravě. Mají pahorkatinný až vrchovinný ráz. Jejich rozloha je 1877 km², střední výška 282 m n. m. a střední sklon 4°33'. Nejvyšším vrcholem je Brdo 586,7 m n. m. v Chřibech. Leží na pomezí Jihomoravského a Zlínského kraje. Na západě s nimi sousedí Dyjskosvratecký úval, na jihu a jihovýchodě Dolnomoravský úval, na východě Vizovická vrchovina, na severu Hornomoravský úval a na severozápadě Vyškovská brána.
Geomorfologie
Geomorfologická oblast Středomoravské Karpaty je součástí geomorfologické subprovincie Vnější Západní Karpaty, která je částí geomorfologické provincie Západních Karpat. Dělí se na čtyři geomorfologické celky:
Geologie
Podloží oblasti tvoří především paleogenní horniny ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů a račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. Jako nadloží se uplatňují neogénní flyše a větrné sedimenty.
Těžba nerostných surovin
Těžba lignitu
V minulosti, v letech 1824 až do 90. let 20. století, se v Kyjovské pahorkatině, kde se nachází kyjovská sloj jihomoravské lignitové pánve, těžil lignit. Sloj je 15 km dlouhá a 4 km široká, její mocnost je 3 - 6 m. V některých částech byl lignit vytěžen malodoly již na konci 19. stol.[1]
Důl Julius u Šardic byl otevřen roku 1911, začátkem 40. let 20. století byla roční produkce 55 000 tun lignitu, v roce 1960 byl přejmenován na důl 9. května. Do června roku 1978, kdy byl uzavřen, se v něm vytěžilo celkem 3 689 200 tun lignitu.[2],
Důl Dukla u Šardic byl otevřen roku 1965, 9. června roku 1970 zde po průtrži mračen došlo k zaplavení dolu, což si vyžádalo 34 obětí. Důl byl uzavřen v 21. prosince roku 1992 při roční průměrnou produkci 550 000 - 600 000 tun lignitu.[3][4]
Těžba ropy
Z oblasti středomoravských Karpat pochází lehká, parafinická ropa. V roce 1973 bylo otevřeno ložisko ropy u Ždánic (maximum těžby v roce 1980 5641 tun). Od roku 1978 se těží u Koryčan. Do roku 2006 bylo vytěženo 18 600 tun ropy.[5] V roce 1986 bylo objeveno u Dambořic jedno z největších ložisek v ČR. Jeho denní těžba představuje 55 % produkce v ČR (v roce 2007 vytěženo 135 400 tun).[6] Další ložiska jsou u Uhřic, Kostelan nebo Bučovic.[7]
Těžba stavebních surovin
V kamenolomu Žlutava se od 2. poloviny 19. století s přestávkami dosud (rok 2016) těží křemitovápenitý pískovec. Od září roku 1997 ho těží firma Kamenolom Žlutava s.r.o.[8]
Hydrologie
Hlavní toky, které pramení ve Středomoravských Karpatech, jsou Litava, Kyjovka, Trkmanka a Kotojedka. Celé území patří do povodí Moravy, přímo nebo přes její přítoky (Hanou, Svratku, Dyji).
Klima a vegetační stupně
Středomoravské Karpaty klimatologicky patří k teplé oblasti, pouze nejvyšší části náleží do mírně teplé oblasti.[9]
Oblast leží v 1. - 3. vegetačním stupni[10]
Zemědělství a lesnictví
V jižní části Středomoravských Karpat se daří vinohradnictví a sadařství teplomilných druhů jako jsou meruňky a broskvoně, lze zde nalézt i oskeruše. Lesy se vyskytují na méně úrodných a hůře obdělávatelných půdách. Větší lesní komplexy pokrývají především vrchy členitějších pahorkatin a vrchovin. Vyskytují se zde lesostepní a stepní společenstva, teplomilná společenstva panonských a karpatských dubohabřin, ve vyšších oblastech také společenstva bučin.
Ochrana přírody
V budoucnosti se uvažuje o vyhlášení CHKO Středomoravské Karpaty, který by zahrnoval Přírodní park Ždánický les a Chřiby.
Přírodní parky
Ve Středomoravských Karpatech se nacházejí dva přírodní parky:
Chráněná území soustavy Natura 2000
V oblasti byla vyhlášena jedna evropsky významná lokalita
- Evropsky významná lokalita Chřiby
Maloplošná zvláště chráněná území
K ochraně přírody slouží 83 maloplošných zvláště chráněných území. Celkem jsou zde 2 národní přírodní rezervace (NPR), 4 národní přírodní památky (NPP), 23 přírodních rezervací (PR) a 54 přírodních památek (PP). V Chřibech leží: 6 PR a 17 PP; v Kyjovské pahorkatině: 1 NPP, 4 PR a 12 PP; v Litenčické pahorkatině: 2 NPR, 2 NPP, 5 PR a 12 PP a ve Ždánickém lese: 1 NPP, 8 PR a 13 PP.
Chřiby
- PR Holý kopec
- PR Moravanské lúky
- PR Ocásek
- PR Smutný žleb
- PR Stará hráz
- PR Záskalí
- PP Barborka
- PP Bašnov
- PP Bralová
- PP Břestecká skála
- PP Budačina
- PP Hříštěk
- PP Kamenec
- PP Kazatelna
- PP Komínky
- PP Kozel
- PP Máchova dolina
- PP Makovica
- PP Maršava
- PP Nazaret
- PP Obora
- PP Salašské pěnovce
- PP Včelín
Kyjovská pahorkatina
- NPP Na Adamcích
- PR Hovoranské louky
- PR Louky pod Kumstátem
- PR Sovince
- PR Špidláky
- PP Bílý kopec u Čejče
- PP Bohuslavické stráně
- PP Hošťálka
- PP Ježovský lom
- PP Koukolky
- PP Letiště Milotice
- PP Losky
- PP Medlovický lom
- PP Nivky za Větřákem
- PP Výchoz
- PP Zápověď u Karlína
- PP Zimarky
Litenčická pahorkatina
- NPR Strabišov-Oulehla
- NPR Větrníky
- NPP Křéby
- NPP Malhotky
- PR Hašky
- PR Podsedky
- PR Ve žlebcách
- PR Vitčický les
- PR Zouvalka
- PP Čupy
- PP Drážov
- PP Hřebenatkový útes
- PP Kuče
- PP Mrazový klín
- PP Nad Medlovickým potokem
- PP Návdavky u Němčan
- PP Pahorek
- PP Přehon
- PP Roviny
- PP Roznitál
- PP Stepní stráň u Komořan
Ždánický les
- NPP Kukle
- PR Mušenice
- PR Nosperk
- PR Rašovický zlom - Chobot
- PR Šévy
- PR U Vrby
- PR Velký Kuntínov
- PR Visengrunty
- PR Zázmoníky
- PP Baračka
- PP Hochberk
- PR Hrádek
- PP Hrubá louka
- PP Jalový dvůr
- PP Jesličky
- PP Kamenný vrch u Kurdějova
- PP Lipiny
- PP Ochozy
- PP Polámanky
- PP Přední kopaniny
- PP Roviny
- PP Žlíbek
Reference
- ↑ Honěk, J. a kol.: Uhelné sloje v jihomoravském lignitovém revíruActa Montanistica Slavica, ročník 14 (2009), číslo 1, str. 43 - 53
- ↑ Krátký pohled na dobývání lignitu na šardicku
- ↑ Průval vod na dole Dukla v Šardicích 9. června 1970
- ↑ Hornická činnost v obci Šardice. www.sardice.cz [online]. [cit. 2016-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-02.
- ↑ Čuřík, J.: Problematika těžby přírodních uhlovodíků z ložisek krystalinického fundamentu JV svahů Českého masívu Jan Čuřík, Moravské naftové doly, 2006
- ↑ "Sekanina Z.: Historie a současnost těžby ropy na jižní Moravě bakalářská práce, Universita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie, Olomouc 2009, 78 str.
- ↑ Moravské Karpaty - energetické suroviny. moravske-karpaty.cz [online]. [cit. 2016-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-04.
- ↑ Kamenolom Žlutava s.r.o.
- ↑ Klimatické regiony ČR. www.migesp.cz [online]. [cit. 2016-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-05.
- ↑ Vegetační stupně střední Evropy
Literatura
- Geografický místopisný slovník, Academia, Praha 1993. ISBN 80-200-0445-9.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Radek Linner na projektu Wikipedie v jazyce čeština, CC BY-SA 3.0
Rozhledna na Brdu, nejvyšším kopci Chřibů. Otevřena 28. října 2004.