Středoslovenský kraj

Středoslovenský kraj
Stredoslovenský kraj
Území
Sídlo krajeBanská Bystrica
ZeměSlovensko
StátČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Zeměpisné souřadnice
Vznik11. dubna 1960[1]
obnoven 1. ledna 1971[2]
Zánik1. července 1969[3]
19. prosince 1990[4]
Základní informace
Rozloha17 982,93 km²[5]
Počet obyvatel1 524 766 (1980)[5]
Hustota zalidnění84,8 obyv./km²
Počet okresů13 (1982)
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mapa Středoslovenského kraje s okresy a nejvýznamnějšími městy

Středoslovenský kraj (slovensky Stredoslovenský kraj) byl vyšší administrativní jednotka Československa, existující v letech 1960–1969 a 1971–1990. Rozkládal se zhruba na území dosavadního Žilinského, Banskobystrického a malé části Nitranského kraje. Tvořil střední část pozdější Slovenské socialistické republiky a zabíral asi 35 % její plochy, přičemž byl nejrozsáhlejším krajem v rámci celé ČSSR. Hraničil na severu s Polskem, na jihu s Maďarskem a vnitrostátní hranice měl na severozápadě se Severomoravským krajem, na západě krátce s Jihomoravským krajem, na jihozápadě se Západoslovenským krajem a na východě s Východoslovenským krajem. Krajským městem byla určena Banská Bystrica, umístěná v rámci kraje výhodněji (více uprostřed) než tehdy větší Žilina. Velikost obou měst se posléze přibližně vyrovnala. Třetím největším městem kraje byl Martin a v jižní části kraje byly největšími centry Zvolen a Lučenec. K 1. červenci 1969 byly kraje na Slovensku zrušeny, obnoveny byly od 1. ledna 1971.

Kraje byly na Slovensku zrušeny k 19. prosinci 1990, nové kraje vznikly v roce 1996. Na území někdejšího Středoslovenského kraje byly vytvořeny kraje Žilinský, Banskobystrický a částečně Trenčínský.

Geografie

Středoslovenský kraj byl nejvíce vertikálně členitým krajem Československa. Jeho západní a severní hranici tvořila pásma Vnějších Západních Karpat. Hranici se západním Slovenskem tvořila úbočí Strážovských vrchů, Vtáčniku a Štiavnických vrchů, jižní hranici řeka Ipeľ a Cerová vrchovina, a hranice s východním Slovenskem vedla zhruba po okraji povodí Váhu a Hronu a územím Gemeru. Nejvyšší horou kraje byla Bystrá (2 248 m n.m.) v Západních Tatrách. Nejníže položenou oblastí kraje byla Jihoslovenská kotlina na hranicích s Maďarskem (kolem 150 m). Územím kraje se táhla pohoří Malá Fatra, Velká Fatra, Roháče, Nízké Tatry a západní konec Slovenského rudohoří, mezi nimiž se rozkládaly velké kotliny. Severní oblasti kraje odvodňovala řeka Váh s přítoky Orava, Kysuca a Turiec. Střední částí kraje protékal v několikrát zalomeném údolí Hron s přítokem Slatinou, jižní okraj náležel povodí Iplu a jihovýchodní část kraje k povodí Slané, zejména pak jejího přítoku Rimava.

Z historicko-kulturního hlediska zahrnoval Středoslovenský kraj Horní Pováží s Kysucemi, Oravu, Turiec, Liptov, Zvolensko, Horní Ponitří, část Tekova, slovenskou část Novohradu, část Hontu, Malohont a část Gemeru. Nacházela se zde také středověká hornická města Banská Štiavnica a Kremnica

Kraj měl 13 okresů, rozlohu necelých 18 000 km² a okolo 1,5 milionu obyvatel. Průměrná hustota zalidnění kraje činila 80–85 obyv./km².

Poštovní směrovací čísla začínala číslicí 9 (jižní část kraje) respektive 0 (severní část kraje), čísla dopravních závodů ČSAD ve Středoslovenském kraji začínala číslicí 9.

Kraje byly na Slovensku zrušeny s platností od 19. prosince 1990. Po vzniku samostatné Slovenské republiky v roce 1993 se začalo pracovat na novém administrativním uspořádání státu. Od 1. července 1996 vzniklo na Slovensku 8 nových krajů. Na území bývalého Stredoslovenského kraje vznikl Žilinský kraj a Banskobystrický kraj. Bývalé okresy Považská Bystrica a Prievidza připadly Trenčínskému kraji. Došlo také k výrazným územním změnám ve struktuře okresů. Mnohá města se nově stala sídly okresů.

Lidová architektura v osadě Vlkolínec u Ružomberku
Č.OkresBýv. SPZRozloha
(km²)
Poč. obyv.
(1.1.1978)
Hust.zal.
1Banská BystricaBB,BC2.076157.31576
2ČadcaCA.936118.747127
3Dolný KubínDK1.661102.90162
4Liptovský MikulášLM1.966124.19363
5LučenecLC1.31295.75773
6MartinMT1.127102.16391
7Považská BystricaPX1.194149.435125
8PrievidzaPD.959124.820130
9Rimavská SobotaRS1.81598.25154
10Vel'ký KrtíšVK.87445.06252
11ZvolenZV1.697114.06767
12Žiar nad HronomZH1.26493.61974
13ŽilinaZI,ZA1.095166.414152

Odkazy

Reference

  1. Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, § 3. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
  2. Zákon č. 130/1970 Zb., o územnom členení Slovenskej socialistickej republiky, § 2. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
  3. Zákon č. 71/1969 Zb., o územnom členení Slovenskej socialistickej republiky, § 2. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
  4. Zákon č. 517/1990 Zb., o územnom a správnom členení Slovenskej republiky, § 1. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
  5. a b Statistický lexikon obcí ČSSR 1982. Praha: Federální statistický úřad. 1984.

Související články

Literatura

  • Ctibor Rybár: Československo - sprievodca, Šport Bratislava, 1981

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vlkolínec, Slovakia 006.jpg
Autor: Maros M r a z (Maros), Licence: CC BY 2.5
Vlkolínec
Strsl kr.PNG
Autor: Ondřej Koníček, Licence: CC BY-SA 3.0
Map of Stredoslovenský kraj (1960-1990), Czechoslovakia.