Střela (řeka)

Střela
(c) Adam Hauner na projektu Wikipedie v jazyce čeština, CC BY-SA 3.0 Střela u Píplova Mlýnu nad ústím do Berounky
Základní informace
Délka toku	101,6 km
Plocha povodí	921,8 km²
Průměrný průtok	3,20 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	1-11-02-0010
Pramen
u Prachomet (dolní) 50°0′38″ s. š., 12°57′9″ v. d. 683 m n. m.
Ústí
zleva do Berounky 49°54′52″ s. š., 13°31′47″ v. d. 269,05 m n. m.
Protéká
Česko Česko (Karlovarský kraj, Plzeňský kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Berounka
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Střela (německy Schnella) je řeka v západních Čechách známá především svým hlubokým kaňonovitým údolím. Délka toku činí 101,6 km.^[1] Plocha povodí měří 921,8 km².^[2]

Název

Název řeky je údajně odvozen z pověsti, podle které kníže zastřelil havrana, jehož hejno rušilo knížecí družinu při lovu. V havranově žaludku se ukrýval očarovaný drahokam, pomocí něhož jakýsi cizinec zničil havraní hejno, které svou magickou mocí zaklelo hrad na vysoké skále nad řekou. Na připomínku události byl hrad pojmenován Havraní kámen (německy Rabenstein) a řeka podle knížecího šípu Střela.^[3] V minulosti byly používány také názvy Lososnice, Sagitta (Šíp, Šipka), Schipka, Schinka a Schnella.^[zdroj?!]

Průběh toku

Střela pramení v Prachometech na úpatí Prachometského kopce (780 m n. m.) v Tepelské vrchovině nedaleko Toužimi, protéká náhorní plošinou v meandrech údolní nivou, protéká vodní nádrží Žlutice, Žluticemi, pod Chyšemi se hlouběji zařezává do terénu a získává charakter dravé bystřiny, v okolí Rabštejna nad Střelou vytváří výrazný kaňon, nad Plasy se tok opět zklidňuje a vlévá se zleva poblíž Liblína do Berounky. Výškový rozdíl mezi pramenem a ústím 413,95 m.

Prameniště Střely bylo narušeno novodobými melioračními zásahy v území a regulací toku (část toku je i zatrubněna), geografický pramen se nalézá na jihozápadním okraji Prachomet (50°0′26″ s. š., 12°56′58″ v. d., 705 m n. m.), ovšem mnohem známější a také vydatnější je dolní pramen na východním okraji Prachomet (683 m n. m.).^[4]

Přítoky

levý/pravý, od pramene k ústí

• Toužimský potok (P)
• Útvinský potok (L)
• Přílezský potok (L)
• Číhanský potok (L)
• Bochovský potok (L)
• Luhovský potok (P)
• Jesínecký potok (L)
• Ratibořský potok (L)
• Borecký potok (P)
• Velká Trasovka (též Malá Střela) (L)
• Balkovský potok (L)
• Manětínský potok (P)
• Křečovský potok (P)
• Chladná (P)
• Mladotický potok (L)
• Hradišťský potok (L)
• Žebnický potok (též Táhlíček) (L)
• Lomanský potok (též Draženský potok) (P)
• Hlubočice (L)
• Kaznějovský potok (P)
• Nebřežinský potok (L)
• U Studánek (P)
• Čečínský potok (L)
• Kralovický potok (L)
• Bertinský potok (Dolec) (P)

Vodní režim

Povodí Střely leží v oblasti s nízkým úhrnem průměrných ročních srážek, větší průtok má řeka na jaře, v letním období jsou průtoky velmi nízké. Mnohé přítoky a samotný horní tok řeky mohou v extrémně suchých letech zcela vyschnout. Stalo se tak například v roce 2015.^[5] V tomto období pak slouží k zajištění minimálního průtoku na středním a dolním toku vodní nádrž Žlutice, jejímž hlavním účelem je akumulace surové vody pro místní úpravnu vody.^[6] Průměrný roční průtok v ústí činí 3,20 m³/s, specifický odtok činí 3,47 l/s.

Průměrné dlouhodobé měsíční průtoky Střely (m³/s) ve stanici Plasy:^[7]

Hlásné profily:^[8][9][10]

Využití

Horní část toku s vodním dílem Žlutice je využívána jako zdroj pitné vody pro rozsáhlou oblast od Žatce ke Stříbru. Vodnost a výškový profil toku neumožňuje větší zisk vodní energie, přesto je zde několik malých vodních elektráren, největší je na vodním díle Žlutice (219 kW). V minulosti zde pracovala celá řada malých vodních mlýnů a pil.

Mlýny

• Klášterní mlýn – Plasy, okres Plzeň-sever, kulturní památka

Vodní díla

Zejména na horním toku je řada průtočných rybníků (např. Vacek, Mlýnský, Podzámecký, Na Soutoku). Na toku jsou dvě přehradní nádrže:

• Vodní nádrž Žlutice – vodárenská nádrž postavena v letech 1965–1968 s celkovou plochou 167,39 ha,
• Vodní nádrž Plasy.

Vodáctví

Vodácky nejatraktivnější a nejznámější je dolní, cca 60 km úsek toku, od Žlutické přehradní nádrže. Tok je zde sjízdný jen výjimečně,^[11] při vyšším průtoku, alespoň 4 m³/s (též se využívá upouštění vody ze Žlutické přehradní nádrže). Horní splavný úsek má charakter rychle proudícího meandrujícího lužního toku (ZW B-C). Od Chyší získává postupně ráz dravé bystřiny s kamenitým až balvanitým řečištěm o šířce 5–8 m, největší peřeje jsou pod Rabštejnem (WW l-ll). Pod Plasy ubývá kamenitých peřejí a řeka vtéká do lesnatého údolí bez cest a lidských sídel.^[12] Jezů není mnoho, některé jsou rozvalené a sjízdné.

Odkazy

Reference

Literatura

• Plzeňsko. Příroda, historie, život. 1. vyd. Praha: Baset, 2008. 880 s. (Krajina a lidé). ISBN 978-80-7340-100-9. 
• KUMPERA, Jan. Řeky a říčky Karlovarského kraje aneb Vodní toulky krajem lázní. 1. vyd. Plzeň: Agentura Ekostar, 2004. 127 s. S. 84–94. 
• FÁK, Jiří; SCHIERL, Jiří; VÁŇA, Martin; VOGELTANZ, Jaroslav. Tajemství řeky Střely. Plzeň: Starý most, 2017. 175 s. ISBN 978-80-87338-80-3. 

Související články

• přírodní park Horní Střela
• přírodní rezervace Střela
• přírodní park Horní Berounka

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Střela na Wikimedia Commons
• Sovolusky – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Vltavy Archivováno 3. 7. 2017 na Wayback Machine.
• Odtok VD Žlutice – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Vltavy Archivováno 13. 5. 2017 na Wayback Machine.
• Čichořice – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Vltavy Archivováno 13. 5. 2017 na Wayback Machine.
• Plasy – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Vltavy Archivováno 30. 3. 2017 na Wayback Machine.
• Seznam vodních elektráren na Střele