Střelice (nádraží)
Střelice | |
---|---|
První nástupiště u výpravní budovy stanice Střelice po rekonstrukci v roce 2021 | |
Stát | Česko |
Kraj | Jihomoravský |
Obec | Střelice |
Souřadnice | 49°9′14,1″ s. š., 16°28′58,54″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Střelice | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 361857[1] |
Tratě | Brno–Jihlava, Brno – Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov |
Nadmořská výška | 295 m n. m. |
V provozu od | 1856 |
Dopravní koleje | 7 |
Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (3)[1] |
Prodej jízdenek | |
Služby ve stanici | |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Střelice je železniční stanice v km 142,637 elektrizované železniční tratě Brno–Jihlava a neelektrizované tratě Brno – Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov. Nachází se v obci Střelice v okrese Brno-venkov.
Historie
V roce 1856 byla zřízena ve Střelicích železniční zastávka C.k. výhradně privilegované Brněnsko-rosické dráhy (BRD) na železniční trati z Brna do Božího Požehnání (Zastávka u Brna). V roce 1870 byla společností C.k. privilegovaná Rakouská společnost státní dráhy (StEG) zprovozněna trať ze Znojma do Brna, která ve Střelicích napojovala na původní trať BRD.[2] Původní název Střelitz byl změněn na Střelice v roce 1918.[1]
Popis
Původní zastávka Střelice byla postavena v roce 1856 u dvojitého strážního domku č. 17.[3][4] V roce 1867 byla zastávka zrušena a nahrazena stanicí blíže obci k strážnímu domku č. 18, kde bylo zřízeno uzlové nádraží.[3][5]
V letech 2020–2022 prošla stanice celkovou rekonstrukcí a elektrizací, byla vybudována nová zabezpečovací zařízení.[6][7][8] Byla snesena stará lávka a nahrazena novou. Byl vybudován nový podchod k ostrovnímu nástupišti u kolejí č. 2 a 3.[8] Cestující jsou informováni o jízdách vlaků pomocí odjezdové tabule a rozhlasu.[9] Na trati do Jihlavy byla v délce přibližně 0,8 km položena druhá kolej, jejíž zprovoznění souvisí s navazujícím zdvoukolejněním úseku do Zastávky.[8]
Výpravní budova
V roce 1870 byla společností StEG postavena nová výpravní budova. Stavba byla provedena podle typového vzoru výpravních budov II. třídy s restaurací, které projektovali v letech 1868–1869 architekt Carl Schumann a inženýr Carl von Ruppert. Typově stejné výpravní budovy jsou i v Moravských Bránicích, Miroslavi a Hrušovanech nad Jevišovkou-Šanově, obdobné budovy s kratšími křídly také v Moravském Krumlově a Břežanech. Výpravna byla dvoupodlažní budova na půdorysu obdélníku s tříosým středovým rizalitem kryta sedlovou střechou. Štíty v bocích a v rizalitu s volskými oky jsou zdobeny zubořezy z červených neomítaných pálených cihel. Budovu dělí patrová římsa, profilovaná parapetní římsa se zubořezem pod okny prvního patra a profilovaná korunní římsa. Okna a vchod jsou opět lemovány pásy (lizénami) z červených cihel. V osmdesátých letech 19. století byla provedena rekonstrukce fasád, která zachovala architektonické členění včetně detailů.[10][5]
Vodní hospodářství
V západní části nádraží je zachován vodní jeřáb z roku 1892 a objekt remízy. Voda k vodnímu jeřábu byla přiváděná samospádem ze dvou vodních rezervoárů, které byly umístěny v začátku stanice, proto stanice neměla vodárenskou věž. Voda do rezervoárů byla přiváděna ze vzdálenosti asi 1,5 km z čerpací stanice za Střelicemi směrem k Zastávce (lokalita Škařiny).[11][5] Čerpací stanice byla vybavena parním čerpadlem z roku 1878 vyrobené v Rešici v Banátu, které čerpalo vodu ze studny a tlačilo ji do rezervoárů. V padesátých letech 20. století bylo parní čerpadlo nahrazeno čerpadlem s elektrickým pohonem.[5]
Remíza
V nádraží byla podle typových plánů StEG na půdorysu obdélníku postavena lokomotivní remíza se sedlovou střechou. Přízemní budova byla zdobena vystupujícími hladkými nárožími, lizénami a stupňovitou konzolovou římsou ve štítech, které měly kruhová okna. Dva vjezdové otvory a okna byla ukončena segmentovými záklenky. Původní výjezdy jsou nahrazeny plechovými vraty a střecha prošla úpravou.[3]
Galerie
- Nové vnější a ostrovní nástupiště v roce 2021
- Nové vnější a ostrovní nástupiště v roce 2021
- Celkový pohled na stanici během rekonstrukce
- Zhlaví směr Zastávka u Brna po rekonstrukci v roce 2021
- Výpravní budova před rekonstrukcí stanice
- Nástupiště před rekonstrukcí
- Celkový pohled na stanici před rekonstrukcí
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Střelice (zast). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2023-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Historie železniční dopravy: Doprava do Střelic: Střelice u Brna. www.streliceubrna.cz [online]. [cit. 2018-09-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví severní státní dráhy. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2016. 271 s. ISBN 9788085034912, ISBN 8085034913. OCLC 1010898392 S. 108–109, 239.
- ↑ KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží. 2: Severní státní dráha, Brněnsko-Rosická dráha, Buštěhradská dráha. 1. vyd. Litoměřice: Čada, 2005. 306 s. ISBN 978-80-86765-02-0. S. 5–7, 198.
- ↑ a b c d železniční stanice - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Na trať z Brna do Střelic se vracejí vlaky, úsek prošel elektrizací [online]. 2021-09-20 [cit. 2023-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Na trati Brno - Střelice už opět jezdí vlaky. www.skanska.cz [online]. [cit. 2023-12-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c Práce na 2. koleji trati Brno - Zastávka jedou naplno. silnice-zeleznice.cz [online]. [cit. 2023-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Střelice - popis a hodnocení nádraží [online]. 2021-09-28 [cit. 2023-12-10]. Dostupné online.
- ↑ MATĚJ, Miloš, et al. Kulturní památky rosicko-oslavanské průmyslové aglomerace. Ostrava: NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-85034-67-7. S. 134, 135.
- ↑ Železniční doprava [online]. www.streliceubrna.cz [cit. 2016-05-03]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Střelice na Wikimedia Commons
- Železniční doprava ve Střelicích
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Everaldo Coelho and YellowIcon;, Licence: LGPL
Ikonka z ikonkové sady Crystal Clear
RWBA symbol: toilet
Symbol der Währung Euro: auf blauem Grund ein gelbes €-Symbol.
RWB/RWBA symbol: car park
Autor: Michal Gregor, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční stanice Střelice během rekonstrukce v roce 2021
Autor: Michal Gregor, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční stanice Střelice během rekonstrukce v roce 2021
Autor: Michal Gregor, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční stanice Střelice během rekonstrukce v roce 2021
Autor: Michal Klajban, Licence: CC BY-SA 3.0
Střelice. Okres Brno-venkov, Jihomoravský kraj
Autor: Michal Gregor, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční stanice Střelice během rekonstrukce v roce 2021
Autor: Poiizu, Licence: CC BY-SA 3.0
This image is from a collection commissioned by the United States Department of Transportation and designed by AIGA. It is copyright-free, and is available here
Autor: Michal Klajban, Licence: CC BY-SA 3.0
Střelice. Okres Brno-venkov, Jihomoravský kraj
Autor: Michal Gregor, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční stanice Střelice během rekonstrukce v roce 2021