Střelice (nádraží)
Střelice | |
---|---|
První nástupiště u výpravní budovy stanice Střelice po rekonstrukci v roce 2021 | |
Stát | Česko |
Kraj | Jihomoravský |
Obec | Střelice |
Souřadnice | 49°9′14,1″ s. š., 16°28′58,54″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Střelice | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 361857[1] |
Tratě | Brno–Jihlava, Brno – Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov |
Nadmořská výška | 295 m n. m. |
V provozu od | 1856 |
Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo AŽD ESA 11 (DOZ z RDP Brno)[2] |
Dopravní koleje | 7 |
Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (3)[1] |
Prodej jízdenek | |
Služby ve stanici | |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Střelice jsou železniční stanice v km 142,637 elektrizované železniční tratě Brno–Jihlava a neelektrizované tratě Brno – Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov. Nachází se v obci Střelice v okrese Brno-venkov.
Historie
V roce 1856 byla zřízena ve Střelicích železniční zastávka C.k. výhradně privilegované Brněnsko-rosické dráhy (BRD) na železniční trati z Brna do Božího Požehnání (Zastávka u Brna). V roce 1870 byla společností C.k. privilegovaná Rakouská společnost státní dráhy (StEG) zprovozněna trať ze Znojma do Brna, která ve Střelicích napojovala na původní trať BRD.[3] Původní název Střelitz byl změněn na Střelice v roce 1918.[1]
Popis
Původní zastávka Střelice byla postavena v roce 1856 u dvojitého strážního domku č. 17.[4][5] V roce 1867 byla zastávka zrušena a nahrazena stanicí blíže obci k strážnímu domku č. 18, kde bylo zřízeno uzlové nádraží.[4][6]
V letech 2020–2022 prošla stanice celkovou rekonstrukcí a elektrizací, byla vybudována nová zabezpečovací zařízení.[7][8][9] Byla snesena stará lávka a nahrazena novou. Byl vybudován nový podchod k ostrovnímu nástupišti u kolejí č. 2 a 3.[9] Cestující jsou informováni o jízdách vlaků pomocí odjezdové tabule a rozhlasu.[10] Na trati do Jihlavy byla v délce přibližně 0,8 km položena druhá kolej, jejíž zprovoznění souvisí s navazujícím zdvoukolejněním úseku do Zastávky.[9]
Výpravní budova
V roce 1870 byla společností StEG postavena nová výpravní budova. Stavba byla provedena podle typového vzoru výpravních budov II. třídy s restaurací, které projektovali v letech 1868–1869 architekt Carl Schumann a inženýr Carl von Ruppert. Typově stejné výpravní budovy jsou i v Moravských Bránicích, Miroslavi a Hrušovanech nad Jevišovkou-Šanově, obdobné budovy s kratšími křídly také v Moravském Krumlově a Břežanech. Výpravna byla dvoupodlažní budova na půdorysu obdélníku s tříosým středovým rizalitem kryta sedlovou střechou. Štíty v bocích a v rizalitu s volskými oky jsou zdobeny zubořezy z červených neomítaných pálených cihel. Budovu dělí patrová římsa, profilovaná parapetní římsa se zubořezem pod okny prvního patra a profilovaná korunní římsa. Okna a vchod jsou opět lemovány pásy (lizénami) z červených cihel. V osmdesátých letech 19. století byla provedena rekonstrukce fasád, která zachovala architektonické členění včetně detailů.[11][6]
Vodní hospodářství
V západní části nádraží je zachován vodní jeřáb z roku 1892 a objekt remízy. Voda k vodnímu jeřábu byla přiváděná samospádem ze dvou vodních rezervoárů, které byly umístěny v začátku stanice, proto stanice neměla vodárenskou věž. Voda do rezervoárů byla přiváděna ze vzdálenosti asi 1,5 km z čerpací stanice za Střelicemi směrem k Zastávce (lokalita Škařiny).[12][6] Čerpací stanice byla vybavena parním čerpadlem z roku 1878 vyrobené v Rešici v Banátu, které čerpalo vodu ze studny a tlačilo ji do rezervoárů. V padesátých letech 20. století bylo parní čerpadlo nahrazeno čerpadlem s elektrickým pohonem.[6]
Remíza
V nádraží byla podle typových plánů StEG na půdorysu obdélníku postavena lokomotivní remíza se sedlovou střechou. Přízemní budova byla zdobena vystupujícími hladkými nárožími, lizénami a stupňovitou konzolovou římsou ve štítech, které měly kruhová okna. Dva vjezdové otvory a okna byla ukončena segmentovými záklenky. Původní výjezdy jsou nahrazeny plechovými vraty a střecha prošla úpravou.[4]
Galerie
- Nové vnější a ostrovní nástupiště v roce 2021
- Nové vnější a ostrovní nástupiště v roce 2021
- Celkový pohled na stanici během rekonstrukce
- Zhlaví směr Zastávka u Brna po rekonstrukci v roce 2021
- Výpravní budova před rekonstrukcí stanice
- Nástupiště před rekonstrukcí
- Celkový pohled na stanici před rekonstrukcí
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Střelice (zast). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2023-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Staniční řád železniční stanice Střelice. Brno: Správa železnic, 2024-12-09.
- ↑ Historie železniční dopravy: Doprava do Střelic: Střelice u Brna. www.streliceubrna.cz [online]. [cit. 2018-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-24.
- ↑ a b c BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví severní státní dráhy. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2016. 271 s. ISBN 9788085034912, ISBN 8085034913. OCLC 1010898392 S. 108–109, 239.
- ↑ KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží. 2: Severní státní dráha, Brněnsko-Rosická dráha, Buštěhradská dráha. 1. vyd. Litoměřice: Čada, 2005. 306 s. ISBN 978-80-86765-02-0. S. 5–7, 198.
- ↑ a b c d železniční stanice - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Na trať z Brna do Střelic se vracejí vlaky, úsek prošel elektrizací [online]. 2021-09-20 [cit. 2023-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Na trati Brno - Střelice už opět jezdí vlaky. www.skanska.cz [online]. [cit. 2023-12-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c Práce na 2. koleji trati Brno - Zastávka jedou naplno. silnice-zeleznice.cz [online]. [cit. 2023-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Střelice - popis a hodnocení nádraží [online]. 2021-09-28 [cit. 2023-12-10]. Dostupné online.
- ↑ MATĚJ, Miloš, et al. Kulturní památky rosicko-oslavanské průmyslové aglomerace. Ostrava: NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-85034-67-7. S. 134, 135.
- ↑ Železniční doprava [online]. www.streliceubrna.cz [cit. 2016-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-04.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Střelice na Wikimedia Commons
- Železniční doprava Archivováno 4. 4. 2013 na Wayback Machine. ve Střelicích
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Michal Gregor, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční stanice Střelice během rekonstrukce v roce 2021
Autor: Michal Gregor, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční stanice Střelice během rekonstrukce v roce 2021
Autor: Michal Gregor, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční stanice Střelice během rekonstrukce v roce 2021
Autor: Michal Klajban, Licence: CC BY-SA 3.0
Střelice. Okres Brno-venkov, Jihomoravský kraj
RWBA symbol: toilet
Autor: Michal Gregor, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční stanice Střelice během rekonstrukce v roce 2021
Autor: Ekips39 (vectorisation), Everaldo Coelho and YellowIcon (original), Licence: LGPL
Ikonka z ikonkové sady Crystal Clear
RWB/RWBA symbol: car park
Autor: Poiizu, Licence: CC BY-SA 3.0
This image is from a collection commissioned by the United States Department of Transportation and designed by AIGA. It is copyright-free, and is available here
Autor: Michal Klajban, Licence: CC BY-SA 3.0
Střelice. Okres Brno-venkov, Jihomoravský kraj
Autor: Michal Gregor, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční stanice Střelice během rekonstrukce v roce 2021