Střelná zbraň

Střelná zbraň je zařízení, které vysílá hmotné projektily na cíl. Účelem je zničení nebo poškození cíle. Nejrozšířenějším druhem střelných zbraní jsou v současné době palné zbraně.

Střelná zbraň předává střele (projektilu) kinetickou energii, potřebnou k její dopravě a silovému působení na cíl. Silové působení může, ale nemusí být hlavním účinkem projektilu. Nejstarší střelné zbraně užívaly jako zdroj různě transformovanou a akumulovanou mechanickou energii lidských nebo i zvířecích svalů, palné zbraně využívají chemickou energii zápalné látky. Probíhá intenzivní výzkum využití dalších fyzikálních principů (elektromagnetický princip, plazmová děla, laserové zbraně) – zatím bez významnějších praktických aplikací.

Střelná zbraň je zbraň, u které je funkce odvozena od okamžitého uvolnění energie při výstřelu, zkonstruovaná pro požadovaný účinek na definovanou vzdálenost^[1]. Vývoz vyžaduje povolení podle Nařízení vlády č. 230/2005 Sb. Bez povolení je podle trestního zákoníku výroba a přechovávání střelných zbraní nedovolené ozbrojování.

Mechanická střelná zbraň je střelná zbraň, u které je funkce odvozena od okamžitého uvolnění nahromaděné mechanické energie^[1].

Mechanické střelné zbraně využívají k nahromadění energie nejčastěji mechanické převody, páky nebo přechodnou deformaci pružin.

Patří mezi ně například:

• Luk
• Kuše
• Prak
• Balista
• Katapult
• Trebuchet

Plynová střelná zbraň je střelná zbraň, u které je funkce, výstřel náboje, odvozena od okamžitého uvolnění energie stlačeného vzduchu nebo jiného plynu.^[1] Patří mezi ně:

• Vzduchovka – využívá k pohonu střely vzduch mechanicky stlačený v okamžiku výstřelu
• Větrovka – používá nádrž na stlačený vzduch. Např. historická zbraň Girandoni – rakouská vojenská opakovací větrovka vz. 1779, nebo současná Benjamin Marauder 6,35mm
• CO₂ – zbraně používající k pohonu jiný stlačený plyn (obvykle CO₂)

Podle současného zákona o zbraních:

• Paintbalová zbraň je plynová zbraň, kterou se vystřeluje střela se značkovací látkou.^[1]

Palná zbraň je střelná zbraň, u které je funkce odvozena od okamžitého uvolnění chemické energie výbušniny^[1].

Palné střelné zbraně se dělí na:

• kulové zbraně – Kulová zbraň je palná zbraň s hlavní (hlavněmi) pro střelbu kulovými náboji nebo kulovými střelami, případně speciálními náboji nebo střelami pro kulovou zbraň^[1].
• brokové zbraně (brokovnice) – Broková zbraň je palná zbraň s hlavní (hlavněmi) pro střelbu brokovými náboji, případně speciálními náboji pro brokovou zbraň^[1].
• kombinované palné zbraně – Kombinovaná zbraň je palná zbraň s hlavní (hlavněmi) pro střelbu kulovými náboji nebo kulovými střelami, případně speciálními náboji nebo střelami pro kulovou zbraň a s hlavní (hlavněmi) pro střelbu brokovými náboji, případně speciálními náboji pro brokovou zbraň^[1].
• signální palné zbraně – Signální zbraň je jednoúčelové zařízení na principu krátké nebo dlouhé zbraně pro použití signálních nábojů ráže větší než 16 mm^[1].
• expanzní palné zbraně – Expanzní zbraň je palná zbraň, jejíž konstrukce vylučuje použití kulového náboje nebo náboje s hromadnou střelou^[1].
  • akustické zbraně – poplašné nebo startovací pistole
  • plynovky – vystřelující plynové nábojky s dráždivou látkou

• Zbraň s řízenou energií
• Zbraň hromadného ničení
• Konvenční zbraň

• Sdružení LEX: Zbraně: Mýty a fakta
• Peter Schiff: Neregulujme zbraně Archivováno 14. 7. 2014 na Wayback Machine.
• Vizualizace světového prodeje malých zbraní a střeliva Archivováno 13. 10. 2012 na Wayback Machine.