StG 44
| StG 44 | |
|---|---|
 | |
| Typ | útočná puška |
| Místo původu |  Německá říše |
| Historie služby | |
| Ve službě | 1943 – 1945 (Německo) 1949 – 1962 (NDR) |
| Používána | viz dole |
| Války |
|
| Historie výroby | |
| Konstruktér | Hugo Schmeisser |
| Navrženo | 1938–1943 |
| Výrobce |
|
| Výroba | říjen 1943 – květen 1945 |
| Vyrobeno kusů | 425 977 |
| Varianty | MKb 42(H), MKb 42(W), MP 43, MP 43/1, MP 44 |
| Základní údaje | |
| Hmotnost | 5,22 kg |
| Délka | 940 mm |
| Délka hlavně | 419 mm |
| Typ náboje | 7,92 × 33mm Kurz[2] (a.k.a. 8mm Kurz nebo Pistolenpatrone 43) |
| Ráže | 7,92 mm |
| Princip střelby | odběr prachových plynů |
| Kadence | 500-600 ran/min |
| Úsťová rychlost | 685 m/s |
| Účinný dostřel | 350 m |
| Maximální dostřel | 2,4 km |
| Zásobování municí | schránkový zásobník na 30 nábojů |
StG 44 (Sturmgewehr 44, „útočná puška 44“) je německá útočná puška se selektivní palbou vyvinutá během druhé světové války Hugo Schmeisserem.[3][4] Také je známá pod dřívějším označení MP 43 a MP 44 (Maschinenpistole 43 a 44). StG 44 byl vylepšením dřívější konstrukce Maschinenkarabiner 42 (H).
Mnohými historiky je považovaná za první moderní typ tohoto druhu zbraně vůbec[5][6]; představila zkrácený náboj, kontrolovatelnou automatickou palbu, kompaktnější konstrukci oproti klasickým puškám, větší kadenci a schopnost zasažení cíle do několika set metrů. Byla navržena především pro zasažení cílů do několika stovek metrů.[7] Ostatní pušky té doby byly navrženy tak, aby zasáhly cíl přes tisíc metrů, ale bylo zjištěno, že to překračuje rozsah, ve kterém se většina nepřátelských střetů skutečně odehrála.
StG 44 účinně plnila svoji roli, zejména na východní frontě a ve srovnání se standardními pěchotními puškami nabízela výrazně zvýšený objem palby. Zbraň měla hluboký dopad na vývoj pěchotních palných zbraní; speciálně v SSSR rychle postřehli výhody tohoto nového druhu zbraně a velmi brzy vyvinuli vlastní verzi v podobě AK-47, kterou StG do značné míry ovlivnila.[7][8] Vliv StG je stále patrný v moderních útočných puškách, které se po druhé světové válce staly celosvětovým standardem pro pěchotní pušky.[7]
Vývoj
_L_noBG.jpg)
Na počátku východního tažení byli němečtí vojáci často konfrontováni s účinností sovětských automatických pušek AVS-36 a AVT-40 ve výzbroji jednotek Rudé armády. To přimělo německé konstruktéry, aby obnovili vývoj vlastní zbraně podobného typu. Výsledkem byla FG 42, automatická puška pro speciální jednotky, která však nesplnila očekávání, a "strojní karabina" Mkb 42(H). Ta přišla do výzbroje německých jednotek v březnu 1943 a z ní byla vyvinutá útočná puška MP 43, po drobných úpravách přeznačená jako StG 44. Inovací u zbraní vyvinutých z Mkb 42(H) bylo použití zkráceného puškového náboje 7,92 × 33 mm Kurz. Zkrácený náboj umožnil kompromis mezi palebnou silou samopalu tím a dostřelem a přesností pušky: dovolil ke zbrani připojit zásobník s větší kapacitou nábojů, než měly pušky, a současně umožnil přesnou střelbu na větší vzdálenost, než bylo možné u pistolí a samopalů.
Filozofie vzniku této zbraně vycházela z poznatku, že střelec z pušky není schopen vést pomocí běžných mechanických mířidel palbu na větší vzdálenost než 400 m, a v drtivé většině případů jsou vojenské pušky používány na vzdálenosti kolem 250–300 m. Výkon do té doby běžných vojenských nábojů, jejichž střely si uchovávaly smrtící účinek na vzdálenosti 2000 metrů i více, se tedy ukázal jako zbytečně velký. Logickým krokem tedy bylo zmenšení výkonu i rozměrů náboje, což umožnilo konstrukci samočinné pušky s mnohem větší palebnou mohutností při zachování dostatečného účinku na požadovanou vzdálenost. Zmenšil se tak zpětný ráz zbraně, a střelec mohl u sebe nést více nábojů. Vznikla tak vlastně nová kategorie pěchotního střeliva: náboj střední balistické výkonnosti, kratší a slabší než běžný puškový, ale mnohem výkonnější než pistolový.
Konstrukce
Tento pravzor všech moderních útočných pušek pracuje na principu odběru spalných plynů z vývrtu hlavně a jejich působení na plynový píst, uložený nad hlavní a pevně spojený s nosičem závorníku. Závěr je plně uzamčený vykývnutím závorníku ve vertikální rovině. Hlaveň obsahuje 4 pravotočivé drážky. Na zbrani je rovněž zajímavá její značná technologičnost – velký počet součástí byl vyráběn lisováním a svařováním, místo do té doby obvyklých třískově obráběných výkovků. Tato technologie výroby se začala u vojenských zbraní široce používat v 50. a 60. letech, němečtí konstruktéři tedy (jako v mnoha případech) předběhli svou dobu.[zdroj?!]
MP-43/StG-44 má zcela charakteristický vzhled, dřívějším vojenským puškám není podobná. Kromě masivní dřevěné pažby, zasazené do zadní části ocelového pouzdra závěru, je opatřena pažbičkou pistolového typu (shodného tvaru jako u samopalu MP 40) a perforovaným předpažbím, lisovaným z plechu. Toto uspořádání je v zásadě aplikováno dodnes u většiny typů vojenských útočných pušek.
Dle bojových zkušeností vojáků byla určitou slabinou této zbraně náchylnost k samozápalům – po dlouhotrvající střelbě dávkou hrozilo samoodpálení náboje v přehřáté nábojové komoře. Díky nevelkému zpětnému rázu, značné hmotnosti (5,2 kg je na vojenskou pušku poměrně dost) a nízké kadenci je však při střelbě snadno zvládnutelná. MP43/StG.44 položily základ nové kategorii vojenských zbraní jednotlivce: útočným puškám pro náboj střední balistické výkonnosti.
Služba
StG 44 se začala používat v roce 1944; do konce války bylo vyrobeno 425 977 kusů v různých variantách. Podle představy OKH (Oberkomando des Heeres, vrchní velitelství branné moci 3. říše) měla ve výzbroji postupně nahradit opakovací pušky Mauser Kar 98k, samopaly MP38/MP40 i pestrou směs starších a kořistních zbraní, jež německé ozbrojené síly používaly. Nikdy jí však nebyl vyroben dostatečný počet, a dokonce ani nebyla v průběhu války utlumována výroba dosavadních typů vojenských ručních zbraní.
Prakticky stejná zbraň, označovaná jako MP 43, byla o rok dříve zavedena pokusně do výzbroje pancéřových granátníků SS.[zdroj?!] Od StG 44 se lišila drobnými technologickými detaily, o něco málo vyšší hmotností a černěným povrchem kovových částí (zatímco StG. 44 měla povrch šedě parkerizovaný).
Po skončení druhé světové války se nezanedbatelný počet kořistních StG. 44 dostal i do výzbroje čs. armády (ještě v roce 1950 jich čs. vojenská správa evidovala více než 20 000 kusů). Používala je rovněž východoněmecká pohraniční stráž. V řadě dalších zemí byly tyto zbraně v poválečných letech zkoušeny a analýza poznatků posloužila k vlastnímu vývoji vojenských pušek.
Varianty
- MKb-42(W) prototyp útočné pušky, (W) podle firmy Carl Walther, vyrobeno 200 kusů, střílí z uzavřeného závěru, uzamčení závěru otočným závorníkem[10]
- MKb-42(H) prototyp útočné pušky, (H) podle firmy C. G. Haenel, z které vychází MP-43, bylo vyrobeno 10 000 ks, střílí z otevřeného závěru.
- MP-43A / MP-43 první verze asi 100 kusů v roce 1943 byly pokusně nasazeny hlavně u Waffen-SS, poté staženy a vylepšeny nedostatky.
- MP-43B / MP-43/1 prototyp odstřelovací pušky který nevyšel.
- MP-44 sériová verze vyráběná v roce 1944, oproti MP-43 byla lehčí a měla pár vylepšení.
- StG-44 vlastně MP-44 pod jiným označením. Byla vyráběna v letech 1944–45 .
Uživatelé
Německo
Jugoslávie
Československo
Východní Německo
Galerie
(c) Bundesarchiv, Bild 183-1985-0104-501 / Lange / CC-BY-SA 3.0Granátníci s StG 44 v Ardenách
(c) Bundesarchiv, Bild 183-33349-0002 / Giso Löwe / CC-BY-SA 3.0StG 44 v rukou volkspolizei v NDR kolem roku 1955. Tyto přebytky zůstaly v inventáři této organizace až do začátku 60. let.
MKb 42W (Walther)
MP 44 z roku 1945
Odshora: pozdější FG 42, první FG 42 a StG 44
StG 44 se zahnutou hlavní
Odkazy
Reference
- ↑ ACKER, Gary. Angolan Reflections Part II: Seven Years in Prison. Soldier of Fortune. Robert K. Brown, 1986. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jane's Guns Recognition Guide, Ian Hogg & Terry Gander, Harper & Collins Publishers, 2005, Page 287
- ↑ http://xman.idnes.cz/hugo-schmeisser-a-samopal-ak-47-d2u-/xman-styl.aspx?c=A140120_155530_xman-styl_fro
- ↑ Archivovaná kopie. books.google.cz [online]. [cit. 2016-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-28.
- ↑ První útočná puška. www.strelecky-portal.cz [online]. [cit. 2013-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-23.
- ↑ Ed Ezell, Ian Hogg, Chris Bishop, John Weeks, Vincent DiMaio, David Westwood, and WHB Smith.
- ↑ a b c Jane's Guns Recognition Guide, Ian Hogg & Terry Gander, HarperCollins Publisher, 2005, p.287 Sturmgewehr 44 "This is the father of all assault rifles, developed in Germany in 1941–42 and using a new short cartridge. Originally known as the MP 43 (Machine Pistol) for Nazi political reasons, it was renamed the "Sturmgewehr 44" after its successful introduction into battle on the Eastern Front. It introduced the concept of using a short cartridge with limited range in order to permit controllable automatic fire and a compact weapon, and because experience showed that most rifle fire was conducted at ranges under 400 meters. After the war it was examined and dissected by almost every major gunmaking nation and led, in one way and another, to the present-day 5.56mm assault rifles."
- ↑ BISHOP, Chris. The Encyclopedia of Weapons of World War II. New York: Orbis Publishing Ltd., 1998. ISBN 0-7607-1022-8. (anglicky)
- ↑ 1962-, Vries, G. de,. Německé útočné pušky : MKb 42, MP 43, MP 44 a Sturmgewehr 44. 1. vyd. vyd. Praha: Mladá fronta 152 s. ISBN 9788020426727, ISBN 8020426728. OCLC 892781085
- ↑ VHU PRAHA. www.vhu.cz [online]. [cit. 2018-04-18]. Dostupné online.
Literatura
- Moderní pušky a samopaly. Překlad Ľubomír Háčik. Praha: Svojtka a Vašut, 1997. 160 s. ISBN 80-7180-235-2.
Související články
- StG 45
- Cei-Rigotti
- Avtomat Fjodorova
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sturmgewehr 44 na Wikimedia Commons - valka.cz
- StG 44 na Modern Firearms
Média použitá na této stránce
.svg)
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
.svg)
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Bundesarchiv, Bild 146-1979-118-55 / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 101I-676-7996-13 / Vieth / CC-BY-SA 3.0
Autor: Amendola90, Licence: CC BY-SA 4.0
From the top, a late-model FG 42 Ausführung G/Type III, an early-model FG 42 Ausführung E/Type I and an StG 44, taken inside Forte di San Leo. The FG 42's have their iron sight lines folded down.
(c) Bundesarchiv, Bild 183-1985-0104-501 / Lange / CC-BY-SA 3.0
II. Weltkrieg 1939-45
Die Ardennoffensive der deutschen Wehrmacht beginnt am 16. Dezember 1944 gegen die alliierten Truppen in Westeuropa. Nach anfänglichen Erfolgen müssen sich die deutschen Truppen bis Ende Januar 1945 auf ihre Ausgangsstellungen zurückziehen.
Ein deutsches Regiment ist in einem Wald in Luxemburg eingeschlossen. Hinter Bäumen feuern die Grenadiere auf den Gegner und versuchen durchzubrechen; aufgenommen am 22.12.1944 [Herausgabedatum]
Autor: Armémuseum (The Swedish Army Museum), Licence: CC BY-SA 4.0
German MP44 (Sturmgewehr 44), Germany. Caliber 8x33mm Kurz- From the collections of Armémuseum (Swedish Army Museum), Stockholm.
(c) Rama, CC BY-SA 3.0 fr
StG-44 n°2795s/44, Inv MAZ 5117, Altes Zeughaus Museum, Solothurn
Autor: Joe Loong, Licence: CC BY-SA 2.0
German rifles, including the STG44 assault rifle with Krummlauf and a G3 battle rifle.
(c) Quickload na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, CC BY-SA 3.0
en:MP 44 manufactured in 1945
.jpg)
(c) Bundesarchiv, Bild 183-J28344 / CC-BY-SA 3.0
Scherl Bilderdienst Feindeinbruch in die HKL wird bereinigt. In einem Abschnitt der Front um Aachen ist der Feind in das Hauptkampffeld eingebrochen. Sofort treten Grenadiere an, um den Einbruch wieder zu bereinigen. Mit schußbereitem Gewehr gehen sie über eine Waldlichtung vor. Achtung bei Abdruck nennen: PK-Aufnahme, Kriegsberichter Lohrer (Sch),
12.12.44 [Herausgabedatum]
(c) Bundesarchiv, Bild 183-33349-0002 / Giso Löwe / CC-BY-SA 3.0
Zentralbild/Löwe
Zum Tag der Republik
Am 7.10.1955, dem 6. Jahrestag der DDR demonstrierte die Bevölkerung von Neustrelitz zu einer Kundgebung auf dem Marktplatz in Neustrelitz.
Autor: Armémuseum (Swedish Army Museum), Licence: CC BY-SA 4.0
A German Maschinenkarabiner 42(H), also known as the Mkb 42I(H). The Mkb 42(H) is an early German assault rifle that was designed in 1940-41 by Hugo Schmeisser working for C. G. Haenel Waffen und Fahrradfabrik during World War II. The MKb 42(H) along with the less successful Maschinenkarabiner 42(W) designed by Walther Waffenfabrik AG, were predecessors of the later Sturmgewehr 44 or StG 44 assault rifle. The specimen in the photo has serial number 349 and is part of the Swedish Army Museum collections.