Staňkov (nádraží)

Staňkov
Nádraží ve Staňkově před rekonstrukcí výpravní budovy
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Nádraží ve Staňkově před rekonstrukcí výpravní budovy
StátČeskoČesko Česko
KrajPlzeňský
MěstoStaňkov
Souřadnice
Staňkov
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice765859
TratěPlzeň – Furth im Wald, Staňkov–Poběžovice
Nadmořská výška375 m n. m.
V provozu od14. října 1861
Zabezpečovací zařízeníRZZ AŽD 71
Dopravní koleje4
Nástupiště (nástupní hrany)3 (3)
Prodej jízdenekNe
Návazná dopravaStanoviště autobusů před staniční budovou
Služby ve staniciBariérové WC
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Staňkov je železniční stanice v jižní části města Staňkov v okrese Domažlice v Plzeňském kraji nedaleko řeky Radbuzy. Leží na neelektrizovaných jednokolejných tratích Plzeň – Furth im Wald a Staňkov–Poběžovice. Součástí stanice je i někdejší odbočka Vránov, nyní obvod stanice s názvem Staňkov-Vránov.

Historie

Stanice byla vybudována jakožto součást České západní dráhy (BWB) spojující Bavorsko, Plzeň a nádraží na Smíchově, podle typizovaného stavebního návrhu. Vzniklo zde též nákladové nádraží. 14. října 1861 byl s místním nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z České Kubice na provizorní nádraží ve Skvrňanech u Plzně (železniční most přes Radbuzu byl dokončen se zbytkem trati až následujícího roku), odkud po dokončení mohla dále pokračovat směrem do Prahy.

15. října 1893 otevřela společnost Místní dráha Staňkov-Horšův Týn-Ronšperk železniční spojení své trati přes Horšovský Týn do Poběžovic, kudy již vedla příhraniční železnice podél bavorské hranice.

Po zestátnění BWB v roce 1894[1] pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.

V letech 2017 a 2018 proběhla ve dvou etapách rekonstrukce výpravní budovy, byl opraven plášť budovy, zastřešení nástupiště, střechy, vyměněny hodiny a osvětlení. Též došlo k rekonstrukci veřejnosti přístupných prostor.[2]

Popis

Nachází se zde tři jednostranná nekrytá nástupiště (z toho dvě vnitřní), k příchodu na vnitřní nástupiště slouží přechody přes koleje. V roce 2018 začaly rekonstrukční a modernizační práce, trať má být v úseku Plzeň - Domažlice kompletně zdvoukolejněna a elektrizována. Dlouhodobě se počítá s rekonstrukcí celé trati až k hraničnímu přechodu s Německem Česká Kubice - Furth im Wald.

Reference

  1. SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá fronta, 2009. ISBN 978-80-204-1505-9. Kapitola Železnice soukromá, s. 138. 
  2. KARLÍKOVÁ, Agáta, www.cestamipromen.cz. Na Západní dráze. Doma DNES. 1. 2021, roč. 11, čís. 3, s. 22. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Crystal Clear action button cancel.svg
Autor: Ekips39 (vectorisation), Everaldo Coelho and YellowIcon (original), Licence: LGPL
Ikonka z ikonkové sady Crystal Clear
RWBA WC.svg
RWBA symbol: toilet
Staňkov, train station.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Nádraží v Staňkově