Staňkov (nádraží)
Staňkov | |
---|---|
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0 Nádraží ve Staňkově před rekonstrukcí výpravní budovy | |
Stát | Česko |
Kraj | Plzeňský |
Město | Staňkov |
Souřadnice | 49°32′50,92″ s. š., 13°4′17,89″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Staňkov | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 765859 |
Tratě | Plzeň – Furth im Wald, Staňkov–Poběžovice |
Nadmořská výška | 375 m n. m. |
V provozu od | 14. října 1861 |
Zabezpečovací zařízení | RZZ AŽD 71 |
Dopravní koleje | 4 |
Nástupiště (nástupní hrany) | 3 (3) |
Prodej jízdenek | |
Návazná doprava | Stanoviště autobusů před staniční budovou |
Služby ve stanici | |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Staňkov je železniční stanice v jižní části města Staňkov v okrese Domažlice v Plzeňském kraji nedaleko řeky Radbuzy. Leží na neelektrizovaných jednokolejných tratích Plzeň – Furth im Wald a Staňkov–Poběžovice. Součástí stanice je i někdejší odbočka Vránov, nyní obvod stanice s názvem Staňkov-Vránov.
Historie
Stanice byla vybudována jakožto součást České západní dráhy (BWB) spojující Bavorsko, Plzeň a nádraží na Smíchově, podle typizovaného stavebního návrhu. Vzniklo zde též nákladové nádraží. 14. října 1861 byl s místním nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z České Kubice na provizorní nádraží ve Skvrňanech u Plzně (železniční most přes Radbuzu byl dokončen se zbytkem trati až následujícího roku), odkud po dokončení mohla dále pokračovat směrem do Prahy.
15. října 1893 otevřela společnost Místní dráha Staňkov-Horšův Týn-Ronšperk železniční spojení své trati přes Horšovský Týn do Poběžovic, kudy již vedla příhraniční železnice podél bavorské hranice.
Po zestátnění BWB v roce 1894[1] pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.
V letech 2017 a 2018 proběhla ve dvou etapách rekonstrukce výpravní budovy, byl opraven plášť budovy, zastřešení nástupiště, střechy, vyměněny hodiny a osvětlení. Též došlo k rekonstrukci veřejnosti přístupných prostor.[2]
Popis
Nachází se zde tři jednostranná nekrytá nástupiště (z toho dvě vnitřní), k příchodu na vnitřní nástupiště slouží přechody přes koleje. V roce 2018 začaly rekonstrukční a modernizační práce, trať má být v úseku Plzeň - Domažlice kompletně zdvoukolejněna a elektrizována. Dlouhodobě se počítá s rekonstrukcí celé trati až k hraničnímu přechodu s Německem Česká Kubice - Furth im Wald.
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Staňkov na Wikimedia Commons
- Článek o plánovaných rekonstrukci a modernizaci úseku Plzeň-Domažlice (2018)
- Historie České západní dráhy
- Údaje o trati Místní dráha Staňkov-Horšův Týn-Ronšperk Archivováno 6. 11. 2019 na Wayback Machine.
- Profil stanice na stránkách Českých drah
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Ekips39 (vectorisation), Everaldo Coelho and YellowIcon (original), Licence: LGPL
Ikonka z ikonkové sady Crystal Clear
RWBA symbol: toilet