Staňkov (okres Domažlice)

Staňkov
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Staňkov
Obec s rozšířenou působností	Horšovský Týn (správní obvod)
Okres	Domažlice
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°33′13″ s. š., 13°4′11″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	3 388 (2023)[1]
Rozloha	20,49 km²[2]
Nadmořská výška	357 m n. m.
PSČ	345 61
Počet domů	1 114 (2021)[3]
Počet částí obce	5
Počet k. ú.	5
Počet ZSJ	5
Kontakt
Adresa městského úřadu	náměstí T. G. Masaryka 35 345 61 Staňkov podatelna@mestostankov.cz
Starosta	Mgr. Alexandr Horák
Oficiální web: www.mestostankov.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Staňkov
Další údaje
Kód obce	554294
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Staňkov (německy Stankau) je město v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije v něm přibližně 3 400^[1] obyvatel. Město leží na železniční křižovatce asi v půli cesty mezi Plzní a Domažlicemi, asi třicet kilometrů od Klatov, 28 kilometrů od Plzně a 24 kilometrů od Domažlic. Městem protéká řeka Radbuza, do které se před Staňkovem napojuje potok Zubřina.

Název

Název města je odvozen ze jména Staněk ve významu ves lidí Staňkových. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: de Stancowic (1233), de Ztankov (1243), de Stankow (1252), Stankow (1352), na Stankovy (1432), Stankowy (1557) a Stankowo (1654).^[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1233.^[4] Obec se původně skládala ze dvou osad nazvaných Městys Staňkov a Ves Staňkov, které byly v roce 1951 zrušeny.^[5]

Části města

• Krchleby (k. ú. Krchleby u Staňkova)
• Ohučov (i název k. ú.)
• Staňkov I (k. ú. Staňkov-město)
• Staňkov II (k. ú. Staňkov-ves)
• Vránov (i název k. ú.)

Průmysl

Sklářství

Ve městě existovaly dvě sklárny. Jedna na výrobu zrcadel a litého skla, druhá na výrobu skla bezpečnostního. První pojmenovaná podle vlastníka sklářského podniku Andreas Ziegler's Sohn, vznikla v letech 1867-1869 v blízkosti řeky Radbuzy. Druhá nazývaná TRIPLEX byla postavena u nádraží v roce 1926. První zanikla v důsledku velké hospodářské krize a ztráty odbytišť. Její majetek převzali manželé František a Marie Kreysovy, kteří sklárnu přestavěli na výrobnu šamotového a dinasového zboží. Druhá sklárna TRIPLEX zanikla v roce 1946 po znárodnění a začlenění do podniku Union Teplice-Šanov, který ve Staňkově provoz ukončil.^[6]

Šamotka

Od roku 1937 sídlila v budově bývalé sklárny u řeky Radbuzy firma Františka a Marie Kreysových na výrobu šamotového zboží. V roce 1948 byla znárodněna a začleněna do Západočeských keramických závodů Horní Bříza. V roce 1950 byl podnik přesunut pod Chlumčanské keramické závody (CHKZ). Vyráběla se zde formovací hmota pro slévárny, kyselinovzdorné kameniny, antukové komínové bloky, šamotové cihly, fasádní nástřiková drť a kaselská hněď, která se stala velmi populární. Staňkovský závod ji vyvážel do řady zemí západní i východní Evropy. Později závod začal vyrábět glazované mozaiky, v roce 1982 zavedl glazované pásky a v roce 1993 slinuté a leštěné dlaždice. V roce 2006 došlo k ukončení provozu CHKZ ve Staňkově.^[7]

Cihelna

První cihelna byla ve Staňkově založena v roce 1867. Samotná výroba cihlářského zboží v sousedské cihelně zahájila provoz až po roce 1871. Jejím předsedou byl tehdy Jan Pavlík. V 70. letech 19. století následovala cihelna poštmistra Edmunda Meyrosera a v 90. letech se přidala cihelna Františka Trnky. Nakonec svůj provoz otevřely cihelny podnikatelů Josefa Klementa a Františka Kreysy. Jeho vnuk František Klement ji zmodernizoval, rozšířil a provoz cihelny udržel až do znárodnění roku 1948. Cihelna Františka Kreysy byla znárodněna. Poté se uvádí jako závod Západočeských cihelen, n.p. Stod, který vyráběl okrasné tvarovky, plotovky a drenážní trubky. Jako neefektivní byl zlikvidován v lednu roku 1984. Areál cihelny byl zdemolován v roce 2006 firmou Vetop, která zde sídlí.^[7]

Pivovarnictví

Měšťanský pivovar vznikl v roce 1602 potom, co bylo městu uděleno várečné právo. Pivo se zpočátku vařilo v soukromí, později ve společné varně. Pivovar býval majetkem sousedským a výroba piva byla dražena. Roku 1872 vznikla první akciová společnost, jejímž prvním sládkem byl J. Kestřánek. Po jejím krachu byl pivovar prodán v dražbě Karlu Trauttmansdorffovi, který jej spravoval až do roku 1945.^[7]

Těžba

Dobývání uhlí v dolech východně od Staňkova probíhalo kolem roku 1800 ručně. Největší rozvoj zaznamenal důl Ondřej, který využil moderní stroje i lanovou dráhu do skláren. Byl provozuschopný až do roku 1925. Severně od Staňkova v oblasti Stříbrnice se těžila olověná a zinková ruda. V její blízkosti se těžila i cihlářská hlína. Ve městě a jeho okolí se nacházelo několik cihelen. Podnikatelskému rodu Kreysů patřila jedna z největších cihelen až do znárodnění v roce 1948.^[6]

Doprava

Podél západního okraje města vede silnice I/26, na kterou se zde napojuje silnice II/185. Přímo městem vede železniční trať Plzeň – Furth im Wald, z níž ve stanici Staňkov odbočuje trať do Poběžovic.

Pamětihodnosti

Ve městě se nachází pět kulturních památek:^[8]

• Železobetonový silniční most přes řeku Radbuzu
• Radnice na náměstí TGM
• Kostel svatého Jakuba Většího
• Zemědělská usedlost čp. 70
• Dům čp. 27

Osobnosti

• Josef Mathauser (1846–1917), malíř
• Adolf Wenig (1874–1940), spisovatel, překladatel a pedagog
• Josef Wenig (1885–1939), malíř, ilustrátor, jevištní a kostýmní výtvarník

Galerie

• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
  Kostel svatého Jakuba
• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
  Nádraží
• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
  Most přes Radbuzu
• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
  Dům ve Vodní ulici
• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
  Náměstí T. G. Masaryka

Odkazy

Reference

Literatura

• Staňkov. Plzeň: Nava, 2008. 95 s. 
• STEINBACHOVÁ, Věra. Sedm set padesát let Staňkova. Staňkov: Městský národní výbor, 1983. 85 s. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Staňkov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Stankov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Staňkov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)