Staňkovský rybník
Staňkovský rybník | |
---|---|
Staňkovský rybník | |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Kraj | Jihočeský |
Okres | Jindřichův Hradec |
Obec | Staňkov |
Zeměpisné souřadnice | 48°58′39″ s. š., 14°57′15″ v. d. |
Rozměry | |
Rozloha | 241 ha |
Délka | 6 km |
Objem | 6,6 mil. m³ |
Povodí | 124 km² |
Max. hloubka | 8,5 m |
Ostatní | |
Typ | rybník |
Nadm. výška | 469 m n. m. |
Pobřeží | 25 km |
Přítok vody | Koštěnický potok |
Odtok vody | Koštěnický potok |
Sídla | Staňkov |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Staňkovský rybník (dříve známý pod názvy Velký Soused a Velký Bystřický rybník) je rozlohou osmý největší rybník v Jihočeském kraji a dvanáctý v celé České republice. Je čtvrtý největší v okrese Jindřichův Hradec. Nachází se na jihu Čech v katastrálním území obce Staňkov u státní hranice s rakouskou spolkovou zemí Dolní Rakousy, která prochází po jeho východním břehu v různě velké vzdálenosti od něj. Vodní plocha má rozlohu 241 ha. Je nejhlubším a nejobjemnějším rybníkem v Česku, údaje o jeho hloubce se však značně liší: 8,5 m,[1] nebo 16 m.[2] Zemní sypaná hráz je 160 m[1] až 170 m[2] dlouhá a 14 m,[1] či 16 m[2] vysoká a zadržuje asi 6,63 mil. m³[1] nebo 20 mil. m³[2] vody. Rybník je dlouhý 6 km a jeho obvod je 25 km. Povodí má velikost 124 km². Leží v nadmořské výšce 469 m.
Pobřeží
Břehy jsou na západě travnaté a u hráze dosahuje až k rybníku domovní zástavba. Na východě je plocha rybníka rozčleněna zalesněnými poloostrovy.
Vodní režim
Byl vybudován na Koštěnickém potoce nedaleko obce Staňkov. Délka vzdutí dosahuje 4 km. Je napájen mnoha drobnými potoky od severu, ale také z Rakouska – například z rybníka Rubitzkoteich. Dříve byl větší o rozlohu současného rybníka Špačkov, který byl od něj později oddělen, kvůli výnosnějšímu chovu ryb. Výpusť je unikátní: jedná se o tři dřevěné trouby a štolu o rozměrech 250×300 cm společně hrazené dřevěnými lopatami.
Využití
Hlavním využitím je sportovní rybolov a rekreace. Ke koupání slouží písčitá pláž s mírně se svažujícím dnem. K rekreaci je možné využít autokempy.
Historie
Rybník byl založen Mikulášem Ruthardem z Malešova v roce letech 1551–1559 na panství Krajířů z Krajku, především kvůli povodním na Koštěnickém potoce. Zatopil při tom pět starších a menších rybníků na Hostici, včetně Vojířova, založeném po roce 1359 Vojířem z Landštejna. Nad rybochovným účelem u nového rybníka převažovala retenční funkce, podobně jako Rožmberk, protože Koštěnický potok se na jaře vydatně rozvodňoval a zaplavoval území od Chlumu až k Třeboni. Dne 15. srpna 1551 sepsal v Lutové Volf Krajíř z Krajku s Jáchymem z Hradce smlouvu, ve které je Volfovi povoleno zatopit hradecké pozemky při stavbě rybníka u Staňkovského mlýna (Staňkovský rybník) až ke Kněžskému rybníku. Jáchymovi se na oplátku povoluje zatopit krajířovské grunty u Kunějova pod Krvavým rybníkem (Kačležský rybník). Na znamení dobré sousedské vůle byly oba rybníky (Staňkovský i Kačležský) pojmenovány Soused, ale názvy se neujaly. Později se jmenoval Velký bystřický rybník a nakonec získal jméno po vsi vzniklé u jeho hráze.[3] Je možné, že původně zde bylo jezero přehrazené skálou, do níž byla vylámána štola pro výpust – podobně jako u rybníka Dvořiště.
Galerie
- Staňkovský rybník, pohled od hráze
- Staňkovský rybník, pohled na břeh u Rezaté pily směrem ke kempu U Kosů
- Staňkovský rybník
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d VLČEK, Vladimír. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 251.
- ↑ a b c d PROCHÁZKA, Luděk. Třeboňsko a horní Lužnice. Soubor turistických map 1:50 000. Praha: Trasa, 2001. ISBN 80-85999-72-2.
- ↑ LIEBSCHER, Petr. Rybníky České republiky. Vydání 1. vyd. Praha: [s.n.] 583 pages s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2368-1, ISBN 80-200-2368-2. OCLC 908634722
Literatura
- Štefáček Stanislav, Encyklopedie vodních ploch Čech, Moravy a Slezska, Staňkovský rybník (s. 251), Nakladatelství Libri, Praha, 2010 ISBN 978-80-7277-440-1
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Staňkovský rybník na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 4.0
Staňkovský rybník, Staňkov, okres Jindřichův Hradec
Autor: Lopatalopez, Licence: CC BY-SA 4.0
Staňkovský rybník,Staňkov,okres Jindřichův Hradec,Jihočeský kraj,Česká republika
Autor: Lopatalopez, Licence: CC BY-SA 4.0
Staňkovský rybník,Staňkov,okres Jindřichův Hradec,Jihočeský kraj,Česká republika
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 4.0
Staňkovský rybník, Staňkov, okres Jindřichův Hradec