Stařeč (nádraží)
| Stařeč | |
|---|---|
 Staniční budova v Starči | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Vysočina |
| Městys | Stařeč |
| Ulice | Nádraží |
| Souřadnice | 49°11′42,59″ s. š., 15°48′15,57″ v. d. |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Stařeč | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 361659 |
| Trať | Znojmo–Okříšky |
| Nadmořská výška | 515 m n. m. |
| V provozu od | 23. dubna 1871 |
| Zabezpečovací zařízení | mechanické (ústřední stavědlo) |
| Dopravní koleje | 3 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (2) |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | |
| Služby ve stanici |  |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stařeč je železniční stanice v severní části městyse Stařeč v Kraji Vysočina v okrese Třebíč poblíž řeky Stařečského potoka. Leží na neelektrizované jednokolejné trati 241. V minulosti stanice sloužila primárně k obsluze nedalekého města Třebíč.
Historie
Nádraží pojmenované jako Stařeč-Třebíč bylo vybudováno železniční společností Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB) při stavbě trati spojující Vídeň a Berlín, autorem univerzalizované podoby stanic pro celou dráhu byl architekt Carl Schlimp.
Se stavbou úseku ze Znojma do Jihlavy se začalo v roce 1869, v roce 1870 byla postavena budova nádraží s restaurací, skladiště, vodárna, výtopna a domky pro zaměstnance.[1]
23. dubna 1871 byl s místním nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z Znojma do Jihlavy, odkud mohly vlaky po již dokončené trati pokračovat do Kolína a dále. V roce 1871 byla rekonstruována i silnice mezi nádražím a Starčí a byl otevřen hostinec a posléze i kuželna. Do roku 1886 fungovalo nádraží primárně pro nákladní dopravu strojního zařízení, uhlí nebo obuvnického zboží. V roce 1886 byla otevřena železniční trať Jihlava–Brno a tak význam nákladní dopravy na nádraží Stařeč poklesl.[1]
Po zestátnění ÖNWB v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.[2] V roce 1919 bylo původní strojní zařízení přemístěno do stanice Okříšky a v roce 1920 byla zrušena výtopna a v roce 1932 byl zrušen parní stroj. V roce 1937 byla stanice přejmenována na Stařeč a roku 1939 byla provedena elektrifikace stanice. V roce 1947 pak bylo zrušeno větrné čerpadlo a začalo se používat elektrické čerpadlo. V roce 1992 pak byla stanice Stařeč začleněna do stanice Okříšky.[1]
Popis
Nachází se zde dvě nekrytá jednostranná vnitřní nástupiště, k příchodu k vlakům slouží přechody přes koleje.
Reference
- ↑ a b c Městys Stařeč. Obec Stařeč - historie [online]. mestys-starec.eu [cit. 2012-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-26.
- ↑ Historie železničních tratí, elektronická databáze; Sekera, Pavel
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stařeč na Wikimedia Commons - Zřízení nové zastávky ve Starči (2010)
- Historie Rakouské severozápadní dráhy
- Profil stanice na stránkách Českých drah
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Ekips39 (vectorisation), Everaldo Coelho and YellowIcon (original), Licence: LGPL
Ikonka z ikonkové sady Crystal Clear
Původní třebíčské nádraží (Třebíč-Starč) ve Starči nedaleko Třebíče okolo roku 1906.
Autor: Poiizu, Licence: CC BY-SA 3.0
This image is from a collection commissioned by the United States Department of Transportation and designed by AIGA. It is copyright-free, and is available here