Stařečka
Stařečka | |
---|---|
(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0 Východní část Stařečky a bazilika | |
Lokalita | |
Charakter | místní část |
Obec | Třebíč |
Okres | Třebíč |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°12′33″ s. š., 15°51′52″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 531 (2021)[1] |
Katastrální území | Třebíč (0,5 km²) |
Nadmořská výška | 400 m n. m. |
PSČ | 674 01 |
Počet domů | 211 (2011)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Stařečka | |
Další údaje | |
Kód části obce | 169757 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stařečka ( Stařečka, s předložkou 4. pád na Stařečku, 6. pád na Stařečce) je část města Třebíče, historicky mimo Podklášteří nejstarší část města. V roce 2016 třebíčský modelář Stanislav Vrška pracoval na modelu části Stařečka, ten dokončil v únoru roku 2017.[3] V části obce žije 531[1] obyvatel.
Umístění
Stařečka je ohraničena ulicemi Pražskou, Koželužskou a Řípovskou. Protéká jí i Stařečský potok a nachází se zde Máchovo jezírko. Nachází se zde Dělnické náměstí a ZŠ Bartuškova, své sídlo zde mají i továrny bývalého BOPA. Vede zde trať vlaku.
Historie
Stařečka je jednou z nejstarších částí Třebíče. S největší pravděpodobností je zmiňována ve výčtu klášterního majetku z roku 1104 jako Starici. V té době měla nejspíše podobu jako osady, příp. vesnice.[4]
Někdy kolem roku 1220 zde vznikla trhová vesnice, jež byla nástupce tržiště v Podklášteří, které již nedostačovalo svou velikostí a kvůli řece Jihlavě nemělo příliš možností se rozšiřovat. Tržiště na Stařečce bylo také předchůdcem města Třebíče, které později vzniklo o něco východněji. Tržní část Stařečky se do dnešních časů nedochovala, protože jižní část tržiště musela v 80. letech 20. století ustoupit výstavbě autobusového nádraží a průtahu silnice I/23 městem.
Most v Poušově
Součástí je i Poušov, kde se nachází tzv. Baileyho most, který byl v roce 2018 rekonstruován.[5] Stavba byla v květnu roku 2018 přerušena, neboť došlo k problémům s podložím, kdy nelze instalovat piloty nového mostu. Stavba byla dokončena na konci srpna 2018.[6] V roce 2020 bylo oznámeno, že je možné, že most bude nahrazen dřevobetonovým mostem z kůrovcového kalamitního dřeva. Most této technologie, který by měl být postaven by měl být nejdelší v Evropě.[7] Most by měl dosáhnout celkové délky 22 metrů, je to hraniční délka pro stavbu mostu touto technologií. Jádro mostu by mělo být z kůrovcového dřeva, na něm má být vozovka z betonu. Cena mostu by měla dosáhnout zhruba třetinových nákladů na stavbu mostu jinými technologiemi (tj. třetinu z částky 40 milionů Kč). Nosnost současného mostu je 2 tuny, nový most by měl mít omezenou nosnost na 3 tuny, fakticky ale unese více. Most by měl být stavěn jako přelivný, tj. při povodni bude smontováno zábradlí a voda přes most přeteče. Most by měl vydržet z důvodu použití mrtvého dřeva více než 100 let.[8] Most bude osazen chytrými technologiemi, jako je například váha pro vážení nadměrných vozidel či automatická kamera.[9] V listopadu roku 2022 byl Baileyho most uzavřen pro silniční dopravu.[10]
Cílová cena zakázky by měla dosáhnout 17 milionů Kč, stavba by měla proběhnout mezi srpnem a listopadem roku 2023.[11] Na počátku září roku 2023 byl původní most konstrukce Bailey sejmut a byl nabídnut k odprodeji spolkům a muzeím.[12] V září roku 2023 bylo oznámeno, že stavba potrvá déle, protože se musel upravit projekt, neboť byl zjištěn špatný stav původních piířů.[13] V říjnu roku 2023 bylo oznámeno, že dokončení nového mostu se přesune až na červen roku 2024. Důvodem je horší stav mostních pilířů, než se čekalo a nutnost úpravy předpolí mostu.[14] V listopadu roku 2023 bylo zjištěno, že poškození pilířů je horší a tak byly odstraněny a bylo nutno založit pilíře nové.[15]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 1465 | 1834 | 2532 | 2905 | 2897 | 3121 | 3241 | . | . | . | 771 | 564 | 539 |
Zajímavosti a pamětihodnosti
- Třebíčský větrný mlýn Větrník – větrný mlýn zbudovaný v 19. století
- Máchovo jezírko
- Stařečský potok
- Továrny BOPO
- Kozí farma, na které si lze vypůjčit kozu, se kterou se lze projít kozí stezkou.[17]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Modelář pracuje na modelu nejstarší třebíčské čtvrti Stařečka | ČeskéNoviny.cz. České noviny [online]. 2016-10-22 [cit. 2016-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Třebíč - Z historie benediktinského opatství/ Rudolf Fišer – Edice Vysočiny - Fibox Třebíč, 2004 – 183 s.; str. 76
- ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Oprava mostu, nové záchodky, stavba podchodu. To vše je v plánu v Třebíči. Třebíčský deník. 2018-01-18. Dostupné online [cit. 2018-01-27].
- ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. V Poušově se nestaví kvůli podloží. Most bylo nutné přeprojektovat. Třebíčský deník. 2018-05-04. Dostupné online [cit. 2018-05-08].
- ↑ KARBAN, Pavel. Most z kůrovcového dřeva a betonu? Ostravští odborníci věří, že je to možné. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-05-27]. Dostupné online.
- ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. FOTO: Mrtvé kůrovcové dřevo poslouží ke stavbě unikátního mostu v Třebíči. Třebíčský deník. 2020-02-26. Dostupné online [cit. 2020-05-28].
- ↑ KRČMÁŘ, Milan. Most v Třebíči-Poušově bude mít několik nej. Kromě toho bude i chytrý. Třebíčský deník. 2023-12-11. Dostupné online [cit. 2024-03-12].
- ↑ KAŠPÁREK, Jiří. Uzavřou most v Poušově: je v havarijním stavu, podívejte se. Třebíčský deník. 2022-11-09. Dostupné online [cit. 2023-03-20].
- ↑ KRČMÁŘ, Milan. Nový most v Poušově postaví Třebíč bez dotací, omezí se vjezd velkých aut. Třebíčský deník. 2023-06-09. Dostupné online [cit. 2023-09-18].
- ↑ PEŠOUTOVÁ, Tereza. Most v Poušově u Třebíče nahradí nová konstrukce, hotovo má být za tři měsíce. Český rozhlas Vysočina [online]. Český rozhlas, 2023-09-03 [cit. 2023-09-18]. Dostupné online.
- ↑ KRČMÁŘ, Milan. Rekonstrukce „zimáku“ v Třebíči vyjde na půl miliardy. Opravy začnou v dubnu. Třebíčský deník. 2023-09-22. Dostupné online [cit. 2024-03-11].
- ↑ KRČMÁŘ, Milan. U mostu v Třebíči-Poušově nemůže být ani lávka pro pěší a cyklisty. Třebíčský deník. 2023-10-10. Dostupné online [cit. 2024-03-11].
- ↑ KRČMÁŘ, Milan. Místo mostu hluboké jámy. V Třebíči-Poušově budují základy pro nové pilíře. Třebíčský deník. 2023-11-09. Dostupné online [cit. 2024-03-12].
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593. Roky 1869–1930 zahrnují i Borovinu, roky započteny 1950–1970 u Vnitřního Města.
- ↑ ŠAROUNOVÁ, Irena. V Třebíči na Vysočině se můžete vydat na kozí stezku. Kozu samozřejmě dostanete s sebou. ČRo Region [online]. Český rozhlas, 2021-11-07 [cit. 2022-01-08]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stařečka na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com