Stařečská pahorkatina
| Stařečská pahorkatina | |
 (c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0 Klučovská hora ve Stařečské pahorkatině | |
| Nejvyšší bod | 633,5 m n. m. (Zadní hora) |
|---|---|
| Rozloha | 133,08 km² |
| Nadřazená jednotka | Jaroměřická kotlina |
| Sousední jednotky | Čechtínská vrchovina Hrotovická pahorkatina Moravskobudějovická kotlina Třebíčská kotlina Zašovický hřbet |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
  | |
| Povodí | Rokytná / Jihlava → Dyje → Morava → Dunaj |
| Souřadnice | 49°10′28″ s. š., 15°48′31″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stařečská pahorkatina je geomorfologický okrsek v severozápadní části Jaroměřické kotliny, ležící v okrese Třebíč v kraji Vysočina.
Poloha a sídla
Okrsek se rozkládá zhruba v trojúhelníku mezi obcemi Vícenice (na jihu), Přibyslavice (na severu) a Klučov (na východě). Uvnitř okrsku se nacházejí městyse Rokytnice nad Rokytnou, Okříšky a Stařeč.[1]
Charakter území
Úpatní pahorkatina s pedimenty vybíhající v úzký hřbet se suky Mikulovická hora, Hošťanka a Klučovská hora, oddělující navzájem Třebíčskou a Moravskobudějovickou kotlinu, tvořená žulami, durbachity a křemennými syenity třebíčsko-meziříčského plutonu, cordieritickými migmatity pláště a biotiticko-sillimanitickými pararulami moldanubika. Pahorkatina je středně zalesněná, smrkové a borové porosty, vzácně smíšené lesy, převládají pole.[2]
Geomorfologie
Okrsek Stařečská pahorkatina (dle značení Jaromíra Demka IIC-7C-1) náleží do celku Jevišovická pahorkatina a podcelku Jaroměřická kotlina.[2]
Pahorkatina sousedí se dvěma okrsky Brtnické vrchoviny (Zašovický hřbet na západě a Čechtínská vrchovina na severu), se dvěma okrsky Jaroměřické kotliny (Třebíčská kotlina na severovýchodě a Moravskobudějovická kotlina na jihu) a s jedním okrskem Znojemské pahorkatiny (Hrotovická pahorkatina na východě).[2]
Významné vrcholy
Nejvyšším vrcholem Stařečské pahorkatiny je Zadní hora (633,5 m n. m.).
- Zadní hora (634 m)
- Markvartický vrch (607 m)
- Klučovská hora (595 m)
- Záhoří (590 m)
- Mikulovická hora (586 m)
- Horní hora (583 m)
- Tašky (582 m)
- Brdo (580 m)
- Kozí vrch (575 m)
- Hošťanka (573 m)
- Pekelný vrch (570 m)
- Svatý Vít (557 m)
- Čichna (538 m)
- Rejsův kopec (531 m)
- Lukovská hora (525 m)
- Přední úvary (524 m)
- Na kopci (521 m)
- Strážka (517 m)
- Krahulovský kopec (505 m)
- Hajný (504 m)
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0
Klučov. Klučovský kopec (595 m) s vysílačem
Opaque red circle