Stašov (okres Svitavy)

Stašov
	Obecní úřad
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Polička
Obec s rozšířenou působností	Polička; (správní obvod)
Okres	Svitavy
Kraj	Pardubický
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°40′30″ s. š., 16°22′8″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	262 (2024)
Rozloha	13,26 km²
Katastrální území	Stašov
Nadmořská výška	585 m n. m.
PSČ	572 01
Počet domů	111 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Stašov 6; 572 01 Polička ; stasov@stasov.cz
Starostka	Ing. Alena Vendolská
	Oficiální web: www.obec-stasov.cz
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Stašov
Další údaje
Kód obce	578801
Kód části obce	155322
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stašov (něm. Dittersbach)^[4] je obec v okrese Svitavy v Pardubickém kraji, zhruba 8 až 10 km vjv. od Poličky. Žije zde 262^[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o existenci osady, původním názvem Dittesbach, rozložené podél potoka Křetínky, 8 km jihovýchodně od Poličky, pochází z roku 1557. Jde však o mnohem starší lokalitu, jež ve své jméno dostala po lokatoru Ditrichovi a v níž stával dřevěný gotický kostel (z jeho interiéru pocházela starobylá socha Madony, uchovávaná ještě v roce 1677). V roce 1850 byla příslušenstvím hradu Svojanov, který byl tou dobou majetkem Zárubů z Hustířan. Později připadla k bysterskému panství, kde se poprvé uvádí v roce 1710 a k němuž náležela až do zániku feudalismu (připomeňme, že Bystré vlastnila v letech 1707-1828 říšská hrabata z Hohenembsu).

Dominantou Stašova je mohutná jednolodní stavba kostela Nanebevzetí Panny Marie s třípatrovou hranolovou věží v západním průčelí, vybudovaná v roce 1873, náhradou za barokní svatyni, jež v roce 1856 vyhořela. K chráněným historickým památkám obce náleží také přilehlá fara a dům č.p.5, empírová stavba z počátku 19. století.

Do katastru obce patří ještě samota Balda, zvaná také Zlatá studna(Waldbrunn, Wald). V 17. století tu při hledání zlata objevili pramen minerální vody, u něhož pak zásluhou hrabat Hohenembsů vyrostly malé lázně (1748) a mariánská kaple. Brzy k nim přibyl i zámek, který sloužil k občasnému pobytu vrchnosti až do roku 1869, kdy došlo k jeho adaptaci na veřejný lázeňský dům. Toto místo zasazené do malebné přírody, bylo ještě před 2.světovou válkou hojně navštěvováno (mimo jiné u pobýval i Jaroslav Vrchlický), díky čemuž mohla vzniknout Nová Balda, vzdálená jen pár stovek metrů od starého areálu. Na sklonku války ovšem lázeňské budovy zpustly natolik, že v letech 1946-1947 musely být některé z nich zbořeny (bývalý zámek). Brzy na to byly zrušeny i samotné lázně. Na Baldě dosud stojí poutní kaple Panny Marie Sněžné, vybudovaná počátkem 19. století, ještě za Hohenembsů. V současné době se rýsuje reálná možnost aspoň částečného obnovení lázeňského provozu.

Stašov byl v minulosti zčásti zemědělskou osadou, obživu mnohým ze zdejších obyvatel poskytovaly místní, do dnešní doby částečně provozované kamenné lomy.

Pamětihodnosti

Kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1873 - s třípatrovou hranolovou věží v západním průčelí, vybudovaná v roce 1873, náhradou za barokní svatyni, jež v roce 1856 vyhořela.
Pomník obětem 1.světové války - symbolický pomník znázorňuje pískovcové sousoší vojáka shlížejícího na ženu s dítětem, pod nímž je na mohutném šestihranném pylonu se třemi žulovými deskami vytesáno celkem 64 jmen občanů obce, kteří zahynuli v boji nebo v důsledku aktivní účasti během 1. světové války. Autor pomníku A. komárek z Letovic, pomník byl odhalen 13. června roku 1926.
K chráněným historickým památkám obce náleží také přilehlá fara a dům č.p.5, empírová stavba z počátku 19. století.
Železný kříž s kamenným podstavcem při silnici mezi Stašovem a Rohoznou (blíž) z r. 1887 (název obce Dittersbach).
Železný kříž s kamenným podstavcem při okraji silnice mezi Stašovem (blíž) a Rohoznou z roku 1886.