Stachy

Stachy
	Kostel na náměstí
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Vimperk
Obec s rozšířenou působností	Vimperk; (správní obvod)
Okres	Prachatice
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°6′7″ s. š., 13°40′0″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 126 (2022)
Rozloha	28,17 km²
Nadmořská výška	738 m n. m.
PSČ	384 73
Počet domů	569 (2021)
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	15
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Stachy 200; 384 73 Stachy ; info@stachy.net
Starosta	Ing. Petr Lampa
	Oficiální web: www.stachy.net
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Stachy
Další údaje
Kód obce	550515
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Stachy (německy Stachau; 6. p ve/na Staších, Stachách^[4]; dříve Stachov^[5]) se nachází v okrese Prachatice, kraj Jihočeský. Leží zhruba 10 km severozápadně od Vimperka, 26 km sz. od Prachatic a 60 km zsz. od Českých Budějovic. Žije zde přibližně 1 100^[1] obyvatel.

Vlastní Stachy leží na úpatí Šumavy: západně od Stach se vypíná Popelná hora (1092 m), jihozápadně Churáňovský vrch (1120 m) a jižně Na dědku (dříve Hrb^[6]) (1074 m). Protéká jimi Jáchymovský potok, který se za vesnicí stéká s říčkou Spůlkou, přítokem Volyňky.^[7]

Na území obce – 5 km na jihozápad od centra – leží na úbočí Churáňovskáho vrchu lyžařský areál Zadov, jedno ze dvou největších středisek zimních sportů v Jihočeském kraji.^[8]. Je zde několik lanovek, vleků a sjezdovek a těsně pod Churáňovským vrchem na Churáňově stadion pro běžecké lyžování.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1578. Vznikla jako osada Stachov kolem tehdejší sklárny.^[9] Stachy byly králováckou rychtou, jednou z osmi na Šumavě. Její obyvatelé byli poddanými přímo krále, kromě sklářství se živili i obchodem a výrobou dřevěného zboží (např. stachovské dřeváky a šindele).^[9] Stachy tvořily jednu z hlavních obcí šumavského Podlesí a zejména v 19. století se mnoho jejich obyvatel živilo světáctvím (prací ve světě).

V roce 1905 zahájil činnost "Spořitelní a záložní spolek pro politickou svobodnou obec Král.Hvozd-Stachy a okolí ve Staších".^[10]

V roce 1910 byl založen "Hospodářsko-lesní spolek okresu kašperskohorského ve Stachách".^[11]

Obecní správa

Části obce

Stachy – základní sídelní jednotky Bláhov, Chalupy (dříve Německé Chalupy^[12]), Churáňov, Jirkalov, Krousov, Kůsov, Lesní Chalupy, Michalov (Jáchymov), Říhov, Stachy, Šebestov a Zadov
Jaroškov
Úbislav – základní sídelní jednotky Kundratec a Úbislav

Znak

Ve znaku obce je v zeleném poli zlatý jednoocasý lev ve skoku držící žezlo.

Pamětihodnosti

Zvláštností Stach jsou dva kostely postavené jen 100 m od sebe.

Kostel Navštívení Panny Marie – neobvykle velký 50 m dlouhý a 16 m široký farní kostel z let 1842–1849^[8]
Kostel Panny Marie Bolestné – původně farní, nyní hřbitovní pozdně barokní kostel
Kaple u kostela
Fara – nyní sídlo obecního úřadu
Pošumavské hasičské muzeum Stachy

Stachy byly v roce 1995 vyhlášeny vesnickou památkovou rezervací.^[8]^[13]

Vesnickou památkovou zónou byly v roce 1995 vyhlášeny Chalupy.^[14]

Chráněné části přírody

V katastrálním území Stachy se nalézá několik dalších maloplošných chráněných území a stromů:

Přírodní památka Malý Polec
Přírodní rezervace Pod Popelní horou
Přírodní rezervace Rašeliniště u Martinala
Klen u Popelné, jižně od osady Popelná (cca 49°5′55″ s. š., 13°36′2″ v. d.)
Kusovská lípa, na jv. okraji osady Kůsov u čp. 246 (49°6′7,2″ s. š., 13°39′59,4″ v. d.)
Smrk pod Studeneckým lesem, na východním okraji Studeneckého lesa (cca 49°6′57,8″ s. š., 13°37′57,5″ v. d.)
Šebestovská lípa, u samoty čp. 105 vpravo při silnici do Nicova (49°7′6″ s. š., 13°37′25,6″ v. d.)
Šebestovský klen, u samoty čp. 111 vpravo od silnice Šebestov - Úbislav (49°7′0,7″ s. š., 13°38′54,5″ v. d.)
Lípa ve Stachách, památný strom na severní straně náměstí poblíž OÚ (49°6′7,2″ s. š., 13°39′59,4″ v. d.)
Hřibová rezervace Stachy – lokalita hřibu koloděje chráněná obcí

Mykologická lokalita

Příznivci mykologie zde nacházejí hříbky v parku, který se nachází uprostřed obce.^[15] Počátkem 60. let 20. století pracovníci z místní benzínové pumpy nechali navézt do parčíku na náměstí lesní zeminu. První exempláře hřibů smrkových (Boletus edulis) se zde objevily v roce 1963, později přibyl i hřib koloděj (Boletus lurdis). Výskyt hřibů je každoročně sledován a evidován, podle místních záznamů rekordní sezónou byl rok 1995, kdy na stašském náměstí vyrostlo celkem 379 hřibů.^[16]

Významní rodáci

Josef Bartík – zpravodajský důstojník, příslušník československého protinacistického odboje
Václav Kalina – důstojník, příslušník československého protinacistického odboje
František Foltýn – český moderní malíř, dlouhodobě působil ve Francii
Andreas Hartauer (1839–1915) – autor písně Tam v krásné Šumavě (Tief drin im Böhmerwald)
Rudolf Maros (1917– 1982) – maďarský hudební skladatel

Odraz v kultuře

V povídce Karla Klostermanna Odysea soudního sluhy je zmíněna cesta soudního sluhy Mastílka na Stachy a do všech okolních osad, které pod stachovskou obec patří. Účelem jeho cesty bylo nalezení Josefa Voldřicha, osob s tímto jménem však v celé obci žilo velké množství.

Galerie

Autobusové nádraží
Pomník obětem II. světové války
Kostel Navštívení Panny Marie
Hřbitovní kostel Panny Marie Bolestné
Náměstí
Mlýn v místní části Michalov
Lidová architektura v místní části Michalov^[17]
Lípa na náměstí, památný strom
Stachy-Šebestov lípa u čp.105 a Božích muk, památný strom
Stachy-Šebestov javor u samoty čp.111, památný strom

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=stachy
↑ Archivovaná kopie. www.stachy.net [online]. [cit. 2019-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-18.
↑ Mapový list M-33-100-C-d-2 vojenské topografické mapy 1:10 000 [online]. Ústřední správa geodézie a kartografie, 1967 [cit. 2021-03-22]. Dostupné online.
↑ Základní mapa ČR 1:100 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-03-22]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c Stachy [online]. Obecní úřad Stachy [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-17.
↑ ^a ^b Historie a současnost [online]. Obecní úřad Stachy [cit. 2011-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-17.
↑ Výroční zpráva Ústřední jednoty českých hospodářských společenstev v království Českém v Praze. [s.l.]: [s.n.], 1910. S. 112.
↑ Zemědělské zprávy. Úřední věstník Českého odboru rady zemědělské pro království České. Praha: [s.n.], 1911. S. 245.
↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
↑ Stachy - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online.
↑ Chalupy - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online.
↑ KUBŮ, František. Vimperk a okolí. Vimperk: Městský úřad, 2006. 2 s.
↑ Malá historie našich hub. S. 16. Stašsko [PDF online]. Obecní úřad Stachy, 2016-06 [cit. 2017-11-10]. Čís. 4, s. 16. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-23.
↑ LUNIACZEK, Petr: Putování za jihočeskou lidovou architekturou; České Budějovice, 2009 s. 90-94 ISBN 978-80-254-4187-9

Související články

Sklářství na Stašsku

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Stachy na Wikimedia Commons
Stachy v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

[23747e9cda580a26bf3d5ebcaed673939725287f-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

[4] ttp://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=stachy

[stachy-historie-5] Archivovaná kopie. www.stachy.net [online]. [cit. 2019-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-18.

[6] Mapový list M-33-100-C-d-2 vojenské topografické mapy 1:10 000 [online]. Ústřední správa geodézie a kartografie, 1967 [cit. 2021-03-22]. Dostupné online.

[7] Základní mapa ČR 1:100 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-03-22]. Dostupné online.

[webobce-uvod-8] Stachy [online]. Obecní úřad Stachy [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-17.

[webobce-historie-9] Historie a současnost [online]. Obecní úřad Stachy [cit. 2011-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-17.

[10] Výroční zpráva Ústřední jednoty českých hospodářských společenstev v království Českém v Praze. [s.l.]: [s.n.], 1910. S. 112.

[11] Zemědělské zprávy. Úřední věstník Českého odboru rady zemědělské pro království České. Praha: [s.n.], 1911. S. 245.

[12] Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.

[13] Stachy - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online.

[14] Chalupy - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online.

[15] KUBŮ, František. Vimperk a okolí. Vimperk: Městský úřad, 2006. 2 s.

[16] Malá historie našich hub. S. 16. Stašsko [PDF online]. Obecní úřad Stachy, 2016-06 [cit. 2017-11-10]. Čís. 4, s. 16. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-23.

[17] LUNIACZEK, Petr: Putování za jihočeskou lidovou architekturou; České Budějovice, 2009 s. 90-94 ISBN 978-80-254-4187-9

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

Navigation

Navigace

Tématické portály