Stagnov

Stagnov
Stagnov v roce 2010
Základní informace
Sloh	gotický
Výstavba	13. století
Poloha
Adresa	Rychtářov, Vyškov, Česko Česko
Souřadnice	49°19′42,99″ s. š., 16°53′45,8″ v. d.
Stagnov
Další informace
Rejstříkové číslo památky	24977/7-3820 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stagnov (též Stangov, Hrádek či Nový hrad) byl středověký hrad v katastrálním území Rychtářova ve Vyškově, situovaný na ostrohu nad potokem Rakovec (dnes známým jako Malá Haná). Založen byl pravděpodobně některým příslušníkem rodu Stangeů ve 13. století a postupně patřil významným moravským rodům Šternberků, Kravařů a Boskoviců. Zanikl během česko-uherských válek ve druhé polovině 15. století. Dnes jsou z hradu patrné pouze minimální pozůstatky zdiva a terénní stopy, které jsou od roku 1970 chráněny jako kulturní památka.^[1]

Hrad Stagnov byl podle archeologických nálezů založen koncem 13. století v období vrcholné kolonizace Drahanské vrchoviny.^[2] Jméno hradu je odvozeno pravděpodobně od rodu Stangeů, kteří byli původem z německých zemí a přišli na Moravu jako leníci olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku.^[3] Bruno, významný kolonizátor moravských území, přivedl řadu německých šlechtických rodů, kterým uděloval léna v dosud řídce osídlených oblastech Moravy.^[2] Stangeové se na území Vyškovska a Drahanské vrchoviny usadili ve 13. století a kromě Stagnova jim mohly patřit i další menší statky v okolí. Jejich hlavním úkolem bylo pomoci s kolonizací a správou biskupských území, budovat opevněné body a zajišťovat vojenskou ochranu. Hrad Stagnov byl postaven jako strategický opěrný bod kontrolující okolní území a patrně i důležité obchodní cesty.^[4]

Nedlouho po svém založení přešel hrad do majetku významného moravského rodu Šternberků.^[2] Ti vlastnili v okolí také nedaleký hrad Dědice, který byl v dobových pramenech označován jako "Starý Hrad", zatímco Stagnov byl nazýván "Nový Hrad".^[5] První nepřímá zmínka o hradu pochází z roku 1379, kdy je zmiňován purkrabí biskupa Albrechta Aleše ze Šternberka Boček z Divic na "Novém Hradě-Stagnově u Dědic".^[2] Zmínka naznačuje, že hrad byl buď dočasně v držení biskupství, nebo přímo biskupa Albrechta, který pocházel z rodu Šternberků. V roce 1381 se hrad již přímo zmiňuje jako majetek Albrechtova synovce, Petra ze Šternberka.^[3]

Po smrti Petra ze Šternberka v roce 1397 přešel hrad Stagnov do majetku jiného významného moravského rodu - Kravařů. Novým majitelem se stal Petr z Kravař a Plumlova, jeden z nejvlivnějších moravských šlechticů své doby.^[2] Petr zastával významné zemské úřady a patřil k nejbohatším moravským pánům. Jeho vlastnictví Stagnova přispělo k významu hradu v regionu.^[4] Od roku 1411 byl majitelem hradu Petrův syn Jindřich z Kravař a Plumlova, který pokračoval v politice svého otce. Po roce 1420 vlastnil hrad Petr z Kravař a Strážnice, významný moravský šlechtic a příznivec husitského hnutí.^[2] Jeho podpora husitů mohla být jedním z důvodů, proč se Stagnov stal cílem nepřátelských útoků v pozdějších konfliktech.^[4]

V roce 1466, po vymření rodu Kravařů po meči, zdědila hrad Kunka (Kunhuta), dcera Jiřího z Kravař a Strážnice, která se provdala za Václava z Boskovic.^[2] Tímto sňatkem přešel Stagnov do vlastnictví Boskoviců. V písemných pramenech z období Boskoviců se hrad již jako obývaný neuvádí.^[3] Stav zjištěný archeologickým průzkumem a zmínka o obci Hrádek v podhradí k roku 1480 naznačují, že hrad byl pravděpodobně zničen během česko-uherských válek ve druhé polovině 15. století.^[6] Tyto války, vedené mezi českým králem Jiřím z Poděbrad a uherským králem Matyášem Korvínem, těžce zasáhly Moravu. Korvínova vojska obsadila značnou část Moravy a pustošila zde statky přívrženců krále Jiřího.^[2] V roce 1525 se hrad již uvádí jako pustý. Samotná obec Hrádek je vedena jako pustá již k roku 1511. Když v roce 1537 kupoval dědické panství Jan z Pernštejna, hrad je zmiňován jako zaniklý.^[5]

Po zničení hradu a zpustnutí přilehlého městečka Hrádek se okolní krajina postupně měnila. Pusté území zarostlo lesem a povědomí o hradu se uchovalo pouze v místních názvech (jako "Hrádek" nebo "na Valech").^[2] Na místě městečka Hrádek později vznikla osada Opatovice, která však také zanikla.^[6] Zájem o hrad byl oživen až v 19. století v souvislosti s romantickým zájmem o středověké památky. První odborné zmínky o hradu pocházejí z prací historiků a vlastivědných badatelů té doby. Systematický archeologický průzkum lokality však dosud nebyl proveden a mnohé otázky týkající se podoby a života na hradě zůstávají nezodpovězeny.^[4]

Hrad Stagnov patřil k typu hradů s plášťovou zdí, které byly typické pro 13. století.^[2] Byl umístěn na strategicky výhodném ostrohu, který přirozeně chránily svahy ze severu a západu. Na východě a jihovýchodě bylo místo méně chráněno, a proto bylo opevněno systémem příkopů.^[6] Z jihu chránila hrad trojice příkopů s plošinkami, pravděpodobně pozůstatky fortifikací. Druhý příkop spolu s valem pokračoval na jihovýchod a třetí přecházel v příhrádek, kterým vedla přístupová cesta obcházející jádro hradu. Na severu byl příhrádek rozšířen do podoby předhradí, kde pravděpodobně stály dvě kamenné budovy, sloužící hospodářským účelům.^[2] Do vlastního jádra hradu, které mělo tvar mnohoúhelníku a rozměry přibližně 30 × 25 metrů, se vstupovalo pravděpodobně hranolovou budovou s portálem pro pěší na západní straně.^[2] Jádro bylo vymezeno plášťovou hradbou, k níž přiléhala vnitřní zástavba, jejíž přesnější podoba není známa. Lze předpokládat, že zde stál palác, obytné a hospodářské budovy.^[4] Na západní straně hradu se díky amatérským výkopům odhalilo lícované zdivo stavení, což umožňuje částečně rekonstruovat vzhled hradu. Podle analogií s jinými podobnými hrady z této doby lze předpokládat, že obytné budovy byly dřevěné nebo hrázděné, s kamennými základy.^[5]

Pod hradem se nacházely reliéfní pozůstatky městečka Hrádek, které doplňovalo hospodářské zázemí hradu. Toto sídliště zajišťovalo hospodářské funkce pro hrad a pravděpodobně i ubytování pro služebnictvo a řemeslníky.^[2]

Ze hradu se zachovaly pouze malé pozůstatky zdiva a terénní stopy, které však umožňují rekonstruovat původní rozsah a podobu hradu.^[6] Lokalita je porostlá lesem a z hradního ostrohu dnes není žádný výhled. Přesto je místo archeologicky cenné a od roku 1970 je chráněno jako kulturní památka.^[7] Pro zájemce o historii a turistiku je hrad Stagnov zajímavým cílem, ačkoliv se jedná o méně známou památku. Ke zřícenině hradu vede odbočka z červeně značené turistické stezky, která spojuje Rychtářov a Ruprechtov. Z Rychtářova je to po červené značce přibližně 1,5 km. Odbočka k hradu není příliš výrazná, proto je třeba v sedle pod zříceninou dávat pozor, aby návštěvník neminul správnou cestu.^[6] Hrad Stagnov je součástí bohaté sítě středověkých památek v regionu a představuje cenný doklad kolonizace a vývoje osídlení v oblasti Drahanské vrchoviny.^[4]

• SOCHOR, František. Paměti obce Rychtářova. Vyškov: František Obzina, 1938. S. 275. 
• PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-7277-046-2. 
• HOSÁK, Ladislav, Metoděj Zemek. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Jižní Morava. Praha: Svoboda, 1981. S. 216. 
• DOLEŽEL, Jiří. Středověká kolonizace moravskobudějovického regionu a její souvislosti. [s.l.]: Západomoravský sborník, 2010. S. 47-89. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stagnov na Wikimedia Commons
• Stagnov na stránkách Středověk na Drahanské vrchovině
• Stagnov na stránkách Hrady.cz
• Zřícenina hradu Stagnov (Hrádek) - egeon.cz