Staletá Praha

Staletá Praha
Datum založení1965
Jazykčeština a mnoho jazyků
Žánrsborník, od r. 2009 odborný časopis
Periodicita2x ročně
FormátA4
Počet stran142
Země původuČeskoČesko Česko
Klíčové osoby
VydavatelNárodní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Praze
ŠéfredaktorJarmila Čiháková, Pavla Savická
Odkazy
ISSN0231-6056
WebOficiální stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Staletá Praha je mezioborový odborný recenzovaný časopis pro národní kulturní dědictví, památkovou péči, archeologii, historický vývoj a dějiny umění v Praze, zařazený na seznam recenzovaných neimpaktovaných periodik v ČR. Přináší zejména příspěvky zaměřené na nové poznatky související s movitými i nemovitými pražskými památkami a průřezovou evidenci jednotlivých časopiseckých či sborníkových titulů z pohledu pragensií. Časopis cílí do řad vědecké obce i kulturní veřejnosti. Vychází dvakrát ročně v češtině s cizojazyčnými souhrny. První číslo každého ročníku časopisu je věnováno především tématům z obecné a stavební historie, z dějin umění a architektury, urbanismu a významným osobnostem, teorii a praxi památkové péče apod. Druhé číslo podchycuje témata archeologická a starší stavebněhistorická.

Historie

Roku 1965 byla založena jako (dvou)ročenka Pražského střediska státní památkové péče a ochrany přírody, kterou tato instituce začala vydávat pod vedením svého prvního ředitele Zdislava Buřívala s redakční radou, ve které se postupně vystřídali František Holec, Hubert Ječný, Eva Janská-Šádová, Karel Kibic, Viktor Kotrba, František Roubík, Dobroslav Líbal, Josef Mayer, Vladimír Píša, Jaromír Strejček, Ivan Šperling, Zdeněk Maria Zenger a krátce byl členem také Otakar Štorch-Marien. Technickou redakci zajišťovala Alena Neumannová, vydávalo nakladatelství Orbis, později Panorama. Byly v ní publikovány výsledky uměleckohistorických, archeologických a přírodovědných průzkumů, rekonstrukce a restaurování pražských památek, parků a zahrad. Přispívali do ní především pracovníci této instituce. Od roku 1978 byla tematika více ideologizována, jak vyžadovalo vedení druhého (normalizačního) ředitele střediska, plukovníka ing. Oldřicha Podzemského. K uvolnění dozoru došlo od roku 1988 za vedení třetího ředitele, Mgr. Ivana Baťky. Fotografické přílohy dodávali nejdříve Josef Ehm, Jitka Janatková a Zdeněk Helfert, později Roman Maleček ml. a Vlastimil Kvapil.

Od roku 2009 byla Staletá Praha zařazena na seznam recenzovaných periodik. Obsah je indexován v databázích SCOPUS, EBSCO a ERIH PLUS.[1]

Charakteristika

Vydavatelem časopisu je Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Praze, státní příspěvková organizace.

Časopis je víceoborový, zaměřuje se na historii a vývoj Prahy a informace o vydaných pragensiích. Je určen jak vědecké obci, tak čtenářům z řad kulturní veřejnosti. Jsou zde uveřejňovány dosud nepublikované vědecké odborné texty související s pražskými památkami. Vychází v češtině s cizojazyčnými souhrny. Staletá Praha navazuje na řadu stejnojmenných sborníků, vydávaných od roku 1965. Počínaje ročníkem XXV/2009 vychází dvakrát ročně.

Současná struktura

  • Studie – recenzované studie a články vycházející z původního výzkumu
  • Materiálie – recenzované stati vycházející z původního výzkumu
  • Review – recenzované původní přehledové vědecké stati (nevycházejí z původního výzkumu)
  • Sdělení – nerecenzované kratší články, které nemusí vycházet z původního výzkumu; popularizace pro odbornou veřejnost
  • Bibliografická služba – průřezy jednotlivými publikačními tituly z hlediska evidence pragensií, autorské a věcné rejstříky
  • Aktuality – aktuální dění v oboru, společenské zprávy; nově prohlášené nemovité kulturní památky na území hl. m. Prahy za minulý rok; stavebněhistorické a operativní průzkumy a dokumentace provedené NPÚ v Praze v předchozím roce

Aktuální vedoucí redaktoři

PhDr. Jarmila Čiháková, Mgr. Pavla Savická (alternace dle zaměření čísla)

Témata sborníků (do roku 2003)

  • 1 (1965): vše bez tematizace
  • 2 (1967): vše bez tematizace
  • 3 (1971): vše bez tematizace
  • 4 (1972): vše bez tematizace
  • 5 (1973): vše bez tematizace
  • 6 (1974): vše bez tematizace
  • 7 (1975): Pražské památky období 1860–1960 a jejich ochrana
  • 8 (1979): Třicet let památkové péče v Praze
  • 9 (1979): Praha Karla IV.
  • 10 (1980): Pražské zahrady a parky. Archeologické výzkumy
  • 11 (1981): Pražské památky pokrokových tradic
  • 12 (1982): Památková péče a umělecká řemesla
  • 13 (1983): Technika a památky
  • 14 (1984): Praha husitská
  • 15 (1985): Přírodovědný význam Prahy
  • 16 (1986): Památková péče v uplynulém desetiletí
  • 17 (1987): Pražské vojenské památky
  • 18 (1988): Výsledky archeologických, uměleckohistorických a stavebních průzkumů
  • 19 (1989): Praha bojující
  • 20 (1990): Památky pražského venkova
  • 21 (1991): Královská cesta
  • 22 (1992): Památky pod zemí
  • 23 (1997): Pražské památky 19. a 20. století
  • 24 (2003): Archeologické výzkumy a stavebně historické průzkumy památek

Odkazy

Reference

  1. Internetové stránky časopisu Staletá Praha. [cit. 24. 6. 2022]

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“