Stan Bubenič

JUDr. Stan Bubenič
Narození22. března 1904
Litomyšl
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí23. prosince 1979 (ve věku 75 let)
Litomyšl
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
PseudonymStan Bubenič
Povoláníspisovatel a esperantista
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Stan Bubenič, vlastním jménem Stanislav Bubeníček (22. března 1904 Litomyšl23. prosince 1979 tamtéž), byl český fotograf, spisovatel a humorista, který v 50. letech 20. století působil jako klarinetista u cirkusů Čechie a Humberto a své vzpomínky na cirkusové prostředí zpracoval v autobiografické knize Kvapík pro lipicány, později jím samým přeložené do esperanta a vydané pod názvem Pod cirkusovým stanem (1988).

Život

Narodil se v Litomyšli, v Praze vystudoval na Univerzitě Karlově práva[1], oženil se, avšak jeho žena Valerie – také advokátka – byla za války odvlečena do koncentračního tábora Terezín. Odtud se vrátila a vedla s manželem advokátní poradnu až do roku 1950, kdy ji po převratu museli uzavřít a živit se, jak se dalo. Pracoval v recepci hotelu, v továrně, prodával obrazy (až do důchodu), kácel stromy, byl i elektrikář, překladatel, vedoucí krajského koncertního a estrádního jednatelství v Hradci Králové, zkrátka vystřídal řadu zaměstnání. Láska k hudbě a hra na klarinet mu získala také místo v cirkusovém orchestru.

V roce 1964 odešel do důchodu, vrátil se do rodné Litomyšle a seznámil se s Karlem Píčem, významným esperantským spisovatelem, a sám se začal esperantu učit. Nakonec se rozhodl přeložit knihu Kvapík pro lipicány i do esperanta. Literární zkušenosti už měl s texty, které publikoval např. v Dikobraze a v knize soudniček Zač je v Hradci pardubický perník. V esperantské tvorbě ho utvrzovala jeho nizozemská přítelkyně Jenny Heetkampová-Senstiusová, se kterou si dopisoval. Rukopis jí odeslal v roce 1969 a ona začala shánět nakladatele. Podařilo se jí to až po jeho smrti v roce 1988. V předmluvě se zmiňuje, že mu smrt nedovolila dokončit dalších pět rukopisů.

V roce 1971 napsal také knihu pro děti, ve které vylíčil očima dítěte život v Litomyšli před první světovou válkou a připojil několik svých pohádek. Kniha však musela počkat na vydání až do roku 2016, aby otevřela výstavu v Regionálním muzeu v Litomyšli, věnovanou tomuto spisovateli.

Dílo

  • Zač je v Hradci pardubický perník (1958, Hradec Králové, Krajský dům osvěty)
  • Kvapík pro lipicány (1965, Havlíčkův Brod, Východočeské nakladatelství)
  • Sub cirkotendo (Pod cirkusovým stanem, 1988, Haag, Esperanto-Instituto – vlastní překlad Kvapíku pro lipicány do esperanta)
  • Povídej, dědo, jaks byls malejs (2016, autor vylíčil očima dítěte život v Litomyšli před první světovou válkou a připojil několik svých pohádek)

Výstavy

  • Stanislav Bubeníček: litomyšlský fotograf, spisovatel a humorista (Regionální muzeum, 5.12.2016 – leden 2017, výstava představila život a dílo litomyšlského advokáta)

Odkazy

Reference

Literatura

  • Alena Randáková: Vyprávění o litomyšlských domech – 48. část (in: Lilie, zpravodaj města Litomyšle, 3. prosince 2010, ročník XX, č. 12, str. 12 – řada informací v tomto článku je zkreslena, což způsobilo zavádějící informace v předchozích verzích tohoto článku.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“