Stanislav Štrunc
Stanislav Štrunc | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Datum narození | 30. října 1942 | ||||||
Místo narození | Skvrňany, Protektorát Čechy a Morava | ||||||
Datum úmrtí | 8. listopadu 2001 (ve věku 59 let) | ||||||
Místo úmrtí | Plzeň, Česko | ||||||
Klubové informace | |||||||
Konec hráčské kariéry | |||||||
Pozice | útočník | ||||||
Mládežnické kluby | |||||||
| |||||||
Profesionální kluby | |||||||
| |||||||
Reprezentace | |||||||
| |||||||
Úspěchy | |||||||
| |||||||
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | |||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stanislav Štrunc (30. října 1942, Plzeň–Skvrňany – 8. listopadu 2001, Plzeň) byl český fotbalista a československý reprezentant.
Patří k legendám plzeňské kopané, a proto také dorostenecký turnaj v Plzni nese jeho jméno: Memoriál Stanislava Štrunce. Manželka Věra, roz. Linhartová, (* 1. března 1946 v Plzni), volejbalistka, juniorská reprezentantka ČSSR se ziskem dvou medailí na MEJ, v letech 1966 – 1969 členka ženské reprezentace ČSSR s účastí na ME 1967 (bronzová medaile) a OH 1968 (6. místo). Syn Stanislav (roč. 1969), ligový tenista RH Praha, dnes tenisový trenér v Norimberku, dcera Michaela (roč. 1979).
Fotbalová kariéra
Fotbal začal hrát ve 13 letech v žácích Spartaku Plzeň a překvapivě v brance, díky své rychlosti a dravosti se však následně začal uplatňovat na postu útočníka. Celý život se vracel do plzeňské Škodovky (dnes Viktorie), působil v ní v letech 1955–1957, 1959–1965 a nakonec ještě 1972–1977. V letech 1965–1972 hrál za Duklu Praha. Kariéru zakončil v nižších soutěžích, hrál za Lachemu Kaznějov (1977–1979), zde již jako hrající trenér, a za Potraviny Plzeň (1979).
V československé lize nastoupil k 329 utkáním a vstřelil 100 branek (65 za Duklu, 35 za Škodu Plzeň). 99. gól vstřelil v březnu 1976 v utkání s VSS Košice, na jubilejní stý gól čekal déle než rok. Mnoho příležitostí už nedostával, na čas dokonce zmizel z prvoligového výběru. Ale nakonec se vrátil a 28. května 1977 v utkání proti Interu Bratislava se dočkal vstupu do Klubu ligových kanonýrů. Tímto zápasem zároveň ukončil působení ve vrcholové kopané.
Herní charakteristika
Vyznačoval se dostatkem fyzické kondice, na svou dlouhou postavu neuvěřitelnou rychlostí, nikdy neměl problémy s technikou, byl velmi dobrý střelec.
Reprezentační kariéra
Za československou reprezentaci odehrál 3 zápasy bez střeleckého úspěchu – debutoval v červnu 1966 proti Brazílii na slavném stadionu Maracaná před bezmála 90 tisíci diváky a po čtyřleté pauze, v roce 1970, se objevil ještě ve 2 domácích zápasech proti Finsku a Polsku. V „béčku“ národního mužstva hrál také třikrát a dal za něj tři góly, šestkrát hrál v olympijském celku, v juniorském národním mužstvu nastoupil šestkrát a dal dvě branky.
Byl členem olympijského výběru ČSSR na olympijských hrách roku 1968 v Mexiku.
Úspěchy
Největších úspěchů dosáhl v dresu Dukly Praha, s níž získal jeden mistrovský titul (1966) a dvakrát Československý pohár (1966, 1969). Člen Klubu ligových kanonýrů.
Ligová bilance
Odkazy
Reference
Literatura
- Brašna, Štrunc: Sólo pro kanonýra – Stanislav Štrunc, 1992, Nakladatelství Niko
- JEŘÁBEK, Luboš: Český a československý fotbal: lexikon osobností a klubů 1906-2006, Praha, Grada 2007.
- Jindřich Horák, Lubomír Král: Encyklopedie našeho fotbalu – Libri 1997
- Radovan Jelínek, Miloslav Jenšík a kol.: Atlas českého fotbalu – Radovan Jelínek 2006
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
An icon that represents a gold medal