Stanislav Šusta

Stanislav Šusta
Narození10. listopadu 1923 (100 let)
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatel
Žánrpróza a literatura faktu
Významná dílaTři kroky do tmy
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Stanislav Šusta (* 10. listopadu 1923 Praha) je český spisovatel, prozaik a autor literatury faktu.[1]

Život

Stanislav Šusta se roku 1941 vyučil strojním zámečníkem a pak pracoval jako dělník. Roku 1948 maturoval na strojní průmyslové škole. Následné studium na Vysoké škole politické nedokončil. V letech 1948–1950 byl redaktorem Rudého práva a pak Obrany lidu. Roku 1956 absolvoval vojensko-politické učiliště a roku 1957 přestoupil do složek Ministerstva vnitra. Roku 1973 vystudoval fakultu žurnalistiky. V letech 1969–1979 byl redaktorem a později i šéfredaktorem časopisu Stráž vlasti a od roku 1980 pracoval jako redaktor nakladatelství Naše vojsko.

Jako spisovatel se soustředil na psaní literatury faktu, detektivních románů, dobrodružných příběhů pro mládež z práce Veřejné bezpečnosti a příběhů z občanské války v Rusku. Jeho knihy jsou ideově orientované na komunistický režim v Československu.

Dílo

  • Živí nemlčí (1960), příběhy československých rudoarmějců, spoluautor Otakar Brůna.
  • Poklad jezerních hlubin (1965), pátrání po tajných nacistických dokumentech v rakouském Toplitzském jezeře a především v Černém jezeře na Šumavě, spoluautor Otakar Brůna.
  • Cesty ohněm (1972), další příběhy československých rudoarmějců.
  • V únoru mi bylo dvanáct (1973), povídka pro mládež, únorové události viděné očima dvanáctiletého chlapce.
  • Konec dobrodruhů (1973), detektivní povídky, spoluautor Přemysl Kopeček.
  • Ešalon smrti (1974), dobrodružný román pro mládež z prostředí československého legionářského vojska v Rusku dva roky po Říjnové revoluci.
  • Město v ohni (1975), dobrodružný román pro mládež, příběh šestnáctiletého Franty Svátka, odbojáře proti nacistům, vrcholící za Květnového povstání v roce 1945.
  • Strážci hranic (1976), obrázková knížka pro děti o práci příslušníků pohraniční stráže.
  • Na rozcestí dějin (1977), příběhy z Říjnové revoluce a občanské války v Rusku.
  • Stopy vrahů (1978), dobrodružný román pro mládež, pokračování knihy Město v ohni odehrávající se roku 1951 na Šumavě, kde se Franta Svátek a naši pohraničníci střetávají s agenty západních rozvědek.
  • Stopy na hranici (1978), sborník povídek a črt ze života pohraničníků.
  • Únos doktora Neumanna (1980), román o průmyslové diverzi pomocí počítačů.
  • Návštěva z onoho světa (1980), dobrodružný román pro mládež, pokračování knihy Stopy vrahů odehrávající se roku 1960, ve kterém Franta Svátek objeví fašistického zločince a odhalí špionážní agenturu.
  • Návštěva z onoho světa (1980), kriminální román o odhalení západoněmeckého gangu pašujícího drogy.
  • Svědectví z hlubin (1983), detektivní příběh.
  • Záhada staré jeskyně (1984), dobrodružný příběh pro mládež o skupině dětí, kteří pomáhají chránit naše hranice.
  • Tři kroky do tmy (1985), společné, přepracované a do jednoho příběhu spojené vydání autorových knih Město v ohni, Stopy vrahů a Návštěva z onoho světa s hlavním hrdinou Frantou Svátkem.
  • Neviditelné hráze (1985), povídky o pohraničnících.
  • Svědkové vzdálené přítomnosti (1987), příběhy československých rudoarmějců.
  • Zelený drak (1988), detektivní příběh.
  • Stopami Vlků (1989), dobrodružný příběh pro mládež, pokračování knihy Záhada staré jeskyně.
  • Konec žabích mužů (1990), dobrodružný román pro mládež.

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“