Stanislav Albrecht

Stanislav Albrecht
Narození2. června 1908
Praha - Michle
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko[1]
Úmrtí26. ledna 1943 (ve věku 34 let)
KT Mauthausen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše[1]
Příčina úmrtípopraven střelou do týla[1]
BydlištěKvestorská 287/2, 140 00 Praha 4 - Michle[2][p 1]
Povoláníobchodní příručí; dělník (frézař)[1]
ZaměstnavatelJanečkova továrna (zbrojovka) v Praze na Pankráci[1]
ChoťFrantiška Albrechtová (rozená Zeithamlová) (4. září 1912 v Praze – 26. ledna 1943 v KT Mauthausen)[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jeho manželka Františka Albrechtová (rozená Zeithamlová)

Stanislav Albrecht (2. června 1908, Praha-Michle[3][1] – 26. ledna 1943, KT Mauthausen[1]) byl za Protektorátu Čechy a Morava zaměstnancem Janečkovy zbrojovky v Praze, účastníkem domácího protiněmeckého odboje a podporovatelem výsadkářů ze skupiny Anthropoid.

Život

Narodil se v Michly[3] a v roce 1930 započal vojenskou službu u 9. pěšího pluku Karla Havlíčka Borovského v Mostě[1] a po jejím absolvování pracoval nějaký čas jako obchodní příručí.[1] Od 25. března 1939 vlastnil řidičský průkaz (vůdčí list) na nákladní automobil značky Chevrolet.[1] Do Janečkovy továrny (zbrojovky) v Praze na Pankráci [p 2] nastoupil v červnu roku 1941 jako dělník[5] - frézař.[1]

Stanislav Albrecht byl vlastenec, člověk sportovního ducha a dobrodružné, romantické povahy.[1] Kromě hraní fotbalu a plavání jezdil trampovat do přírody.[1] Byl členem trampské osady „Ascalona“, která se nacházela na říčce Kocábě u Štěchovic.[1] Po svatbě s Františkou Zeithamlovou (* 4. září 1912 v Praze) bydleli manželé Albrechtovi (od roku 1933) v domě čp. 287 v Brožíkově ulici (ulice Kvestorská) v Praze Michli, jehož majitelem byl Jaroslav Deršata.[1] (Františka Albrechtová také pracovala v Janečkově zbrojovce.[1])

V Janečkově zbrojovce se Stanislav Albrecht seznámil s Oldřichem Frolíkem[2] a Otakarem Šrámkem.[1] Nejspíše v lednu 1942 požádal Frolík Albrechta aby se také zapojil do řetězce podporovatelů výsadkářů ze skupiny Anthropoid.[2][1]

Manželé Albrechtovi byli zatčeni gestapem 23. září 1942[1] ve stejný den jako Oldřich Frolík se svojí manželkou Barborou Frolíkovou.[2] Stanislav Albrecht byl vyslýchán kriminálním komisařem Heinzem Janturem. [p 3] Při výsleších manželé Albrechtovi nikoho neprozradili a po jejich zatčení už další zatýkání nepokračovalo.[2]

Nejprve byli manželé Albrechtovi vězněni v Praze na Pankráci a poté odesláni do vazební věznice pražského gestapa v Malé pevnosti Terezín.[1] Dne 8. ledna 1943 byli stanným soudem v Praze v nepřítomnosti odsouzeni k trestu smrti.[1] Následně byli 15. ledna 1943 posláni s transportem čítajícím 31 osob do koncentračního tábora Mauthausen.[1] V KT Mauthausen byli umístěni v celách tzv. bunkru, kde čekali na popravu, která byla vykonána 26. ledna 1943.[2][1] Ten den bylo v 16:15 zavražděno 15 žen v plynové komoře.[1] Muži (v počtu 16) byli zavražděni v odstřelovacím koutu ranou do týla (Stanislav Albrecht byl zabit v 16:29).[1]

Pamětní deska

Pamětní deska v Kvestorské ulici v Praze 4

Ve čtvrtek dne 13. září 2018 v 17.00[7] byla na vnějším plášti domu v Kvestorské ulici (na adrese: Kvestorská 287/2, 140 00 Praha 4 - Michle)[2][7] [p 1], kde za protektorátu bydlel Jaroslav Deršata (majitel domu[1]) a Stanislav Albrecht se svojí manželkou Františkou Albrechtovou, za přítomnosti představitelů městské části Praha 4 (a badatele a spisovatele Jiřího Padevěta) slavnostně odhalena pamětní deska.[7] O instalaci této pamětní desky se zasloužila Iniciativa A, Československá obec legionářská (ČsOL), MČ Praha 4 a Rota Nazdar.[2][7]

V tomto domě žili / obětaví sokolští odbojáři // Jaroslav DERŠATA / zavražděn 28.1.1942 v KT / Mauthausen // Františka a Stanislav / ALBRECHTOVI / zavražděni 26.1.1943 v KT / Mauthausen

nápis na pamětní desce, [8]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ a b Kvestorská ulice se od roku 1910 do roku 1947 nazývala Brožíkova, německy Brožík-Strasse.[5]
  2. ↑ Janečkova zbrojovka se za protektorátu nacházela podél dnešní ulice Budějovická, zhruba v úseku vymezeném na jedné straně křížením ulic "Budějovická x Na Pankráci" a na druhé straně křižovatkou ulic "Budějovická x Hanusova".[4] (Kousek odsud se také nachází ulice Kvestorská.) Za druhé světové války zbrojovka vyráběla pro Wehrmacht a Luftwaffe pumy, nosiče pum a jejich příslušenství, motory ale i další - drobné - součástky.[4] Za protektorátu se tady pracovalo i na vývoji střelných zbraní a motocyklů.[4] Továrnu vedl až do své smrti (4. června 1941) český konstruktér, vynálezce, průmyslník a zakladatel firmy JAWA František Janeček.[4] (Po jeho smrti firmu vedl Jaroslav Frei. Podle jeho poválečné výpovědi byla výroba v továrně často záměrně sabotována.[4]) V továrně byl kromě Oldřicha Frolíka zaměstnán i jeho přítel Otakar Šrámek a další z podporovatelů parašutistů Stanislav Albrecht.[4]
  3. ↑ Komisař gestapa - velitel protikomunistického referátu pražského gestapa v letech 1942 - 1945 SS-Hautpsturmführer Heinz Jantur[6] z referátu IIG, které mělo v „náplni práce“ agendu: neoprávněné držení zbraní a třaskavin včetně přečinů podle zákona o tzv. záludných útocích na stát.[1]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab Slavnostní odhalení pamětních desek věnovaných Barboře a Oldřichu Frolíkovým, Františce a Stanislavu Albrechtovým a Jaroslavu Deršatovi. [online]. www facebook com [cit. 2018-09-18]. Pořádá Iniciativa A, Československá obec legionářská, Rota Nazdar, MČ Praha 4; 13.9.2018 v 17.00 hod, Kvestorská 2 a 5, Praha 4; Raptor.TV-cz, kamera Jan Dolens. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h ROGNER, Roman. Praha 4 uctila památku českých vlastenců [online]. www Praha 4 CZ, 2018-09-14 [cit. 2018-09-20]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele Narození P. Marie v Michly
  4. ↑ a b c d e f PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Oldřich Frolík, Barbora Frolíková). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 455, 460, 464, 471, 705. 
  5. ↑ a b PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Stanislav Albrecht, Františka Albrechtová). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 464. 
  6. ↑ Poválečné osudy příslušníků gestapa [online]. Fronta CZ [cit. 2018-09-20]. Velitel protikomunistického referátu pražského gestapa v letech 1942-45 SS-Hautpsturmführer Heinz Jantur. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d Odhalení pamětních desek - Oldřichu Frolíkovi a dalším odbojářům [online]. www evensi COM, 2018-09-14 [cit. 2018-09-20]. Čtvrtek 13. září 2018 17:00 až čtvrtek 13. září 2018 18:00. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-18. 
  8. ↑ ŠMEJKAL, Pavel. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. www vets cz, 2018-09-13 [cit. 2018-09-18]. Umístění: Praha 4, Kvestorská 287/2; Centrální evidence válečných hrobů: není evidován. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Frantiska Albrechtova Zeithamlova (1912 1943) AI.jpg
Františka Albrechtová, rozená Zeithamlová (* 4. září 1912 Praha – 26. ledna 1943 KT Mauthausen) byla manželkou Stanislava Albrechta (* 2. června 1908, Praha-Michle – 26. ledna 1943, KT Mauthausen). Pracovala jako dělnice v pražské Janečkově továrně. Manželé bydleli od 12. července 1933 v domě číslo popisné 287 v Brožíkově ulici v Praze-Michli. (Předchozí bydliště Stanislava Albrechta bylo na Palackého třídě číslo popisné 1006 v Michli.) Manželé byli zatčeni gestapem 23. září 1942 v 17.00 hodin. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Stanislav Albrecht (1908 1943) Sepie.jpg
Stanislav Albrecht (* 2. června 1908, Praha-Michle – 26. ledna 1943, KT Mauthausen)
Praha, Kvestorská 2, pamětní deska Jaroslav Deršata a Františka a Stanislav Albrechtovi.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
* Ve čtvrtek dne 13. září 2018 v 17.00 byla na vnějším plášti domu v Kvestorské ulici (na adrese: Kvestorská 287/2, 140 00 Praha 4 - Michle), kde za protektorátu bydlel Jaroslav Deršata se svojí manželkou Alžbětou Deršatovou, za přítomnosti představitelů městské části Praha 4 (a badatele a spisovatele Jiřího Padevěta) slavnostně odhalena pamětní deska. O instalaci této pamětní desky se zasloužila Iniciativa A, Československá obec legionářská (ČsOL), MČ Praha 4 a Rota Nazdar.
  • Nápis na pamětní desce: V tomto domě žili / obětaví sokolští odbojáři // Jaroslav DERŠATA / zavražděn 28.1.1942 v KT / Mauthausen // Františka a Stanislav / ALBRECHTOVI / zavražděni 26.1.1943 v KT / Mauthausen.
  • Jaroslav Deršata (13. října 1898 Praha - Nusle - 27. ledna 1942, KT Mauthausen) se narodil v Praze - Nuslích. Jeho otec byl řezník. Jaroslav se stal také řezníkem. Za protektorátu se spolu se svojí ženou Alžbětou Deršatovou zapojil (jako sokolský činovník) do protiněmecké ilegální odbojové činnosti. Jaroslav Deršata byl zatčen 9. října 1941 a to v rámci tažení proti Obci sokolské v odboji. Byl vězněn v KT Mauthausen, kde byl zařazen mezi skupinu vězňů (tzv. „komando kamenolom“) pracujících v kamenolomu, kde se doba „přežití“ měřila na týdny. Dne 27. ledna 1942 (resp. 28. ledna 1942 ráno) v KT Mauthausen útrapám podlehl. V odbojové činnosti pokračovala jeho žena Alžběta Deršatová i po manželově smrti. Na jaře roku 1942 se její byt stal jedním z úkrytů parašutistů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše. Zbraně získané odbojem z Janečkovy zbrojovky ukrývala Alžběta Deršatová od roku 1944 až do pražského květnového povstání 1945. Druhou světovou válku přežila.
  • Manželé Albrechtovi (Stanislav Albrecht: * 1908 - † 1943; Františka Albrechtová: * 1912 - † 1943). Stanislav Albrecht pracoval za protektorátu jako dělník v Janečkově zbrojovce na Pankráci. Právě odtud se znal s Oldřichem Frolíkem. Manželé Albrechtovi patřili mezi podporovatele výsadkářů ze skupiny Anthropoid. Byli zatčeni ve stejný den (23. září 1942) jako Oldřich Frolík se svojí manželkou Barborou Frolíkovou. Při výslechu (vedl jej komisař gestapa - velitel protikomunistického referátu pražského gestapa v letech 1942 - 1945 SS-Hautpsturmführer Heinz Jantur) manželé Albrechtovi nikoho neprozradili a po jejich zatčení už další zatýkání nepokračovalo. Byli popraveni v KT Mauthausen dne 26. ledna 1943.