Stanislav Baudyš

Stanislav Baudyš
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1951 – 1954
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
Narození6. května 1906
Hořice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. června 1972
Hradec Králové
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Stanislav Baudyš (6. května 1906[1][2] Hořice[3] – 9. června 1972[2] Hradec Králové[4]) byl český a československý poúnorový pracovník státního bezpečnostního aparátu, politik Komunistické strany Československa a poslanec Národního shromáždění ČSR.


Biografie

Pocházel z rodiny Václava a Kateřiny Baudyšových. Vyučil se zámečníkem.[3] Matka byla textilní dělnicí, otce nepoznal.[4]

Za druhé světové války byl aktivní v odboji a v letech 1939-1945 vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen.[2][3] Poprvé byl zatčen v únoru 1939, podruhé pak 16. března 1939. Byl držen ve věznici v Drážďanech a pak v koncentračních táborech Ravensbrück a Sachsenhausen.[4]

Jeho politická kariéra vyvrcholila po osvobození. V Hořicích zastával od června 1945[4] do konce roku 1948 funkci předsedy ONV a zároveň byl funkcionářem krajského výboru KSČ. V roce 1949 byl předsedou KNV a v lednu 1949 byl kooptován do předsednictva KV KSČ. Funkci ale aktivně nevykonával, protože studoval na Ústřední politické škole. Z funkce v předsednictvu odešel 3. února 1951.[3] V letech 1951 až 1953 byl náměstkem ministra národní bezpečnosti.[5]

IX. sjezd KSČ roku 1949 ho zvolil za náhradníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa.[6] Po volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Hradec Králové. Mandát nabyl až dodatečně v červenci 1951 jako náhradník poté, co zemřel poslanec Viktor Linhart. Zasedal zde do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1954.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Stanislav Baudyš [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-14]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Hrob Stanislav Baudyš [online]. vets.estranky.cz [cit. 2012-01-14]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d BÁRTA, Milan. Biografický slovník představitelů ministerstva vnitra v letech 1948-1989: ministři a jejich náměstci. [s.l.]: Ústav pro studium totalitních režimů, 2009. 231 s. Dostupné online. ISBN 9788087211250. S. 49. 
  4. ↑ a b c d DOSOUDIL, František. Slovník k dějinám dělnického a komunistického hnutí ve východních Čechách: od počátků dělnického hnutí do roku 1948. [s.l.]: Kruh, 1986. 300 s. Dostupné online. 
  5. ↑ CAJTHARML, Petr: VEDENÍ MINISTERSTVA VNITRA (NÁRODNÍ BEZPEČNOSTI) 1948 - 1989 [online]. aplikace.mvcr.cz [cit. 2012-01-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-01-14]. Dostupné online. 
  7. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“