Stanislav Bečička
Jeho Milost Stanislav Bečička, OP | |
---|---|
kanovník Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích farář v Kamenickém Šenově | |
Stanislav Bečička v roce 2011 | |
Církev | římskokatolická |
Diecéze | litoměřická |
Zasvěcený život | |
Institut | Řád bratří kazatelů |
Sliby | |
doživotní | 25. června 1953 |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 25. června 1972, Litoměřice světitel Štěpán kardinál Trochta |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Osobní údaje | |
Datum narození | 4. února 1926 |
Místo narození | Brno |
Datum úmrtí | 8. července 2016 (ve věku 90 let) |
Místo úmrtí | Kamenický Šenov |
Místo pohřbení | hřbitov v Kamenickém Šenově |
Povolání | kanovník a katolický kněz |
multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
J.M. can.[p 1] Stanislav Bečička, OP (4. února 1926, Brno – 8. července 2016, Kamenický Šenov[1]) byl český římskokatolický duchovní, člen dominikánského řádu a od roku 2001 kanovník litoměřické katedrální kapituly. V letech 1973–2016 byl duchovním správcem v Kamenickém Šenově.
Život
Stanislav Bečička se narodil v Brně v roce 1926. Od roku 1951 spolupracoval se svým strýcem, dominikánem Bernardinem Skácelem. Do jeho rukou také v roce 1953 složil tajně řeholní sliby a sám se dominikánem stal. Podílel se na tajném fungování Díla blažené Zdislavy. V pozdějším věku začal studovat teologii v litoměřickém semináři a 25. června 1972 (ve věku 46 let) byl vysvěcen na kněze. Svou příslušnost k dominikánskému řádu však i nadále tajil, protože vstupovat do církevních řádů bylo v tehdejším Československu nezákonné.
Po vysvěcení nastoupil do duchovní správy. V letech 1972–1973 působil v České Kamenici a okolních farnostech (Jetřichovice, Kerhartice, Srbská Kamenice, Horní Prysk, Huntířov, Malá Bukovina, Růžová a Markvartice). Od 1. srpna 1973 byl přeložen do Kamenického Šenova a ex currendo spravoval též farnost Prácheň.
Biskup Josef Koukl jej 24. října 2001 jmenoval sídelním kanovníkem litoměřické katedrální kapituly s titulem königseggovský I.. Na kanonikát rezignoval 17. března 2010. Kamenickošenovským farářem byl do 31. prosince 2014. Od 1. ledna 2015 si ponechal pouze duchovní službu v této farnosti (administrátor in spiritualibus). V roce 2015 se veřejně přihlásil ke své příslušnosti k dominikánskému řádu. Zemřel po čtrnáctidenní nemoci v podvečer 8. července 2016 na faře v Kamenickém Šenově.
Pohřeb se konal v Kamenickém Šenově 15. července 2016. Po zádušní Mši svaté, kterou celebroval biskup Jan Baxant s dalšími kněžími ve farním kostele, byl Stanislav Bečička pohřben do kněžského hrobu na místním hřbitově.
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ Zemřel šenovský farář Stanislav Bečička. Českolipský deník. 2016-07-15. Dostupné online [cit. 2016-11-17].
Literatura
- NEZBEDOVÁ, Lenka: Sekulární institut Dílo blažené Zdislavy, bakalářská práce, Univerzita Palackého v Olomouci, 2009 (dostupné online)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stanislav Bečička na Wikimedia Commons
- Oznámení o úmrtí
- Rozloučení s kanovníkem Stanislavem Bečičkou
Média použitá na této stránce
Autor: Martin Davídek, Licence: CC BY-SA 4.0
JM. can. Stanislav Bečička při Misse chrismatis 2011
Basic version of one coat of arms of the Dominican Order (or Order of Preachers): gyronny of sable and argent, a cross flory counterchanged. The other main historical coat of arms is sable, a pile inverted argent.