Stanislav Bechyně

Ing. Stanislav Bechyně, DrSc.
Narození20. července 1887
Přibyslav
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí15. října 1973 (ve věku 86 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Povolánístavitel
statik
vysokoškolský pedagog
ZaměstnavatelČeské vysoké učení technické v Praze
TitulIng. Dr.h.c.
OceněníŘád práce řp
Zlatá Felberova medaile[1]
Řád republiky řr
Zlatá plaketa ČSAV Za zásluhy o vědu a lidstvo[2]
Příbuzníbratr Jan Bechyně
synovec Jan Bechyně
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanislav Bechyně (20. července 1887 Přibyslav15. října 1973 Praha) byl český konstruktér a pedagog. Jeho stěžejními díly jsou železobetonové konstrukce, a kamenné a betonové mosty.

Jako jeden z prvních konstruktérů dokázal ocenit vlastnosti betonu, a ty pak, s velkou dávkou invence, využíval ve svých projektech. Z jeho popudu vznikl i nový obor, stavitelství kamenných a betonových mostů, jemuž se věnoval publikačně i pedagogicky.

Životopis

Vysvědčení o vykonání 2. státní zkoušky dne 9. června 1910

Po vystudování reálného gymnázia v Novém Městě na Moravě studoval Bechyně stavební inženýrství na Vysoké škole technické v Praze (dnešní ČVUT), kde absolvoval roce 1910, s vynikajícím prospěchem. Zde byl také jmenován roku 1920 řádným profesorem statiky a dynamiky staveb železobetonu.[3] Jako pedagog působil na Stavební fakultě ČVUT až do roku 1958.[4]

Za svou vědeckou a odbornou práci byl oceněn řadou vyznamenání (Řád práce, Zlatá Felberova medaile, Řád republiky, Zlatá plaketa ČSAV Za zásluhy o vědu a lidstvo). Roku 1953 byl zvolen akademikem ČSAV, v roce 1955 obdržel státní cenu 1. stupně Klementa Gottwalda, roku 1972 získal čestný titul doktora technických věd (Dr. h. c.) Českého vysokého učení technického v Praze.[5]

Po absolutoriu na vysoké škole nastoupil k nově vzniklé stavební firmě Dr. Ing. Karel Skorkovský, zabývající se stavbou betonových konstrukcí.[6] Pro vojenskou správu vyvinul Ing. Bechyně speciální recepturu portlandského cementu (nazývanou A cement), používanou při stavbě československého opevnění. Tento typ cementu měl prodloužený počátek doby tuhnutí, díky čemuž bylo zajištěno dobré propojení jednotlivých vrstev betonu, a také se omezilo množství hydratačního tepla, vytvářeného při tuhnutí.[7]

Stanislav Bechyně zemřel v Praze, ale pochován byl, podle svého přání, v rodné Přibyslavi, kde je po něm pojmenováno i náměstí v centru města.

Dílo

Nejznámější stavbou je bezesporu palác Lucerna a Veletržní palác v Praze, ale věnoval se i průmyslovým stavbám, které odrážejí funkcionalismus a precizní zvládnutí použitých materiálů. Jeho projekt mostu přes Nuselské údolí, se třemi oblouky, se ovšem nakonec realizace nedočkal.[4]

Díla v Československu

Most v Hořepníku přes Trnavu

Díla v Praze

Napomáhal ale i s rekonstrukcemi stavebních památek v Praze:

Publikace

Sepsal také řadu publikací, do kterých shrnul svoje vědomosti o mostech a jiných betonových stavbách.

  • Betonové stavitelství
  • Stavitelství mostů kamenných a betonových
  • Technický průvodce
  • Mosty trámové a rámové
  • Mosty obloukové

Odkazy

Reference

  1. ČVUT, OCEŇOVÁNÍ VE VĚDĚ A VÝZKUMU, Felberova medaile
  2. Masarykův ústav, Plaketa Za zásluhy o vědu a lidstvo. www.mua.cas.cz [online]. [cit. 2020-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-27. 
  3. BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Bechyně Stanislav, s. 15–16. 
  4. a b CODR, Milan; ČERNÝ, Jiří. Přemožitelé času sv. 4. 1.. vyd. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1988. Kapitola Stanislav Bechyně, s. 57–61. 
  5. Významné osobnosti, jímž byl udělen čestný doktorát ČVUT v Praze. www.cvut.cz [online]. [cit. 2013-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-04. 
  6. Budoucnost patří betonu. Euro.cz [online]. 2005-03-14 [cit. 2019-02-10]. Dostupné online. 
  7. MIKOLÁŠEK, Jakub. Tunel [online]. Česká tunelářská asociace ITA-AITES, z. s, 02.2012 [cit. 2019-02-10]. Dostupné online. 

Literatura

  • Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha: Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 33–34. 
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 40. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 69. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas–Bend. Praha: Libri, 2005. 264–375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 342–343. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Order of Labour Rib (TSR).png
Autor: Kei, Licence: CC BY-SA 3.0
Ribbon order "Labour" (Czechoslovakia)
Bechyně 1910 druha statnice.jpg
Stanislav Bechyně, Vysvědčení o provedené 2. státní zkoušce dne 9. června 1910
Řád republiky (1951) - stužka.gif
Řád republiky (1951) - stužka
Bechyně 193X portret.jpg
Stanislav Bechyně, portrét.
Hořepník-most2.jpg
Autor: BíláVrána, Licence: CC BY-SA 3.0
obloukový železobetonový most přes řeku Trnavu z roku 1912, projekt Ing. Stanislav Bechyně