Stanislav Fiala

Ing. arch. Stanislav Fiala
Narození15. března 1962 (62 let)
Československo Most, Československo
Alma materFakulta architektury ČVUT, škola architektury AVU
PovoláníArchitekt
OceněníArchitekt roku 2019
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Stanislav Fiala (* 15. března 1962, Most)[1] je český architekt. Ve své práci často využívá stavební materiály v jejich nejpřirozenější podobě (dřevo, beton, kámen), klade i důraz na propojování architektury s přírodou a jejího prolínání s přírodními prvky, stejně jako na prolínání starého s novým. K jeho nejvýznamnější pracím patří především polyfunkční budova Drn na Národní třídě v Praze (za kterou získal řadu ocenění[2]), Palác Špork v Praze (který se stal stavbou roku 2018[3]) nebo jihočeský golf klub Čertovo břemeno v Alenině Lhotě (jehož klubovna se stala Stavbou roku 2011[4]). Stanislav Fiala realizoval své projekty i v zahraničí, například v Srbsku či Karibiku.[5][6]

Život

Stanislav Fiala tíhnul k architektuře už odmala, ačkoliv z rodinného architektonického prostředí nepochází. Jako dítě si rád kreslil „baráčky“ a během gymnázia si této záliby a talentu všimla jeho profesorka, která jej seznámila s architektem Janem Beranem. Ten mu školu architektury přiblížil a pomohl mu s přípravou na přijímací zkoušky.[7] V ročníku studoval například s Romanem Kouckým, Petrem Malinským, Jaroslavem Zimou, Tomášem Prouzou či Lvem Flauermannem. Ovlivnění přiznal především profesorkou Alenou Šrámkovou.[8] Stanislav Fiala vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze v letech 1981–1986 a absolvoval postgraduální studium Školy architektury na AVU v Praze (1985–1986). Po škole dostává nabídnu od sochaře Kurta Gebauera, ke spolupráci na Pavilonu dopravy v rámci kanadské Světové výstavy 1986 (téma dopravy zde bylo hlavním tématem výstavy a Kurt Gebauer tu vyráběl sochy vědců). Tuto architektonickou soutěž vyhrál Martin Rajniš s architektonickou skupinu Shape, s kterou v té době spolupracoval. Zde se s ním Stanislav Fiala poprvé setkával.[7] V letech 1986–1999 začíná s Martinem Rajnišem, Tomášem Prouzou a Jaroslavem Zimou spolupracovat v architektonické kanceláři D. A. Studio, kde se v roce 1990 stává partnerem[9]. V roce 1999, po odchodu Martina Rajniše, který chce architekturu na určitou dobu opustit[7], se studio přejmenovává na D3A.[4][8].

Od roku 2009 založil Stanislav Fiala s investorem Petrem Němcem ateliér, který nese název Fiala + Němec. Odchod ze studia D3A a novou spolupráci s Petrem Němcem vnímal jako „novou misi“ a potřebu využít novou příležitost.[10] Ze spolupráce Fiala + Němec, kde Stanislav Fiala pracuje architektonicky sám, vznikají často oceňovaná architektonická díla. Jedná se o projekty, které jsou často přístupné veřejnosti (Čertovo břemeno, Drn, Špork...)[10]

V roce 2019 získal českou cenu Architekt roku.[11] Porota ocenila jeho schopnost improvizace, cit pro detail či ochotu vydat se s řemeslníky na „cestu za neznámým, nečekaným a neodhadnutelným“.[12]

Tvorba[10]

Ve své tvorbě pracuje Stanislav Fiala často a rád s přírodními materiály, nejčastěji se dřevem, betonem, kamenem. Respektuje okolí, do kterého je budova zasazena, linie okolních budov (Palác Drn), přírodu, s kterou je dané místo provázané. Při rekonstrukcích šetrně prolíná staré s novým, ctí a přiznává historii daného místa (např. Šporkův palác). Snaží se vnášet přírodu i na místa, kde se neočekává, například v podobě zelených střech či výsadby záhonů přímo na budovu (Palác Drn).

Rád nechává naplno vyniknout obnažený svět v podobě přiznaných reklamních nápisů, značek, log na starých bednách, strojích a podobně. Ve své tvorbě často pracuje s betonem, který nechává často obnažený. Používá do něj průřezy jako jakési „prozrazení či odkrytí tajemství“ podobně, jako když se rozřízne kámen. Vzniká tak průhled ať už ven – do přírody, nebo do útrob sklepa (v případě Šporkova paláce do suterénního trezoru). Tyto průřezy někdy zajistí denní světlo, jindy mají ambici vytrhnout návštěvníka z letargie a navézt jej k objevení odkryté krásy. Fiala zde přiznává „hru s pocity“.

Dílo

Administrativní palác Drn na Národní třídě v Praze byl dokončen v roce 2017
Interiér restaurace Červený jelen v Paláci Špork – prostory bývalé anglo–československé banky.

Toto jsou vybrané realizace Stanislava Fialy:[13][1]

Ocenění

[2][9][13][8]

Odkazy

Reference

  1. a b Stanislav Fiala. Archiweb.cz [online]. [cit. 2019-09-11]. Dostupné online. 
  2. a b c Drn. Sebre.cz [online]. [cit. 2021-01-27]. Dostupné online. 
  3. a b Palác Špork. Sebre.cz [online]. [cit. 2021-01-27]. Dostupné online. 
  4. a b Architektem roku je Stanislav Fiala. Miluje dřevo, kámen i improvizaci. iDNES.cz [online]. 2019-09-14 [cit. 2019-09-14]. Dostupné online. 
  5. a b Architektem roku se stal Stanislav Fiala. Autor DRNu na Národní vykročil „za neznámým“. ČT24 [online]. [cit. 2019-09-13]. Dostupné online. 
  6. Archiweb - Letní rodinný dům na ostrově Caicos. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. 
  7. a b c WWW.BENES-MICHL.CZ, Beneš & Michl. Osobnosti současné architektury – Stanislav Fiala. www.tvarchitect.com [online]. [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. 
  8. a b c WWW.BENES-MICHL.CZ, Beneš & Michl. Osobnosti současné architektury – Stanislav Fiala. www.tvarchitect.com [online]. [cit. 2021-02-01]. Dostupné online. 
  9. a b Stanislav Fiala | Archicakes. www.archicakes.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  10. a b c Večer s Architektem roku 2019: Stanislav Fiala - YouTube. www.youtube.com [online]. [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. 
  11. ČTK. Cenu Architekt roku 2019 získal Stanislav Fiala, autor paláce DRN na Národní třídě v Praze. Hospodářské noviny [online]. 2019-09-10 [cit. 2019-09-11]. Dostupné online. 
  12. Stanislav Fiala Architekt roku 2019. Architektroku.cz [online]. [cit. 2019-09-13]. Dostupné online. 
  13. a b Architektem roku je Stanislav Fiala. Porota ocenila jeho hravost a improvizační um. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-09-10 [cit. 2019-09-11]. Dostupné online. 
  14. Čertovo Břemeno. Sebre.cz [online]. [cit. 2021-01-27]. Dostupné online. 
  15. Stanislav Fiala představuje svoji jeskyni z betonu, kamene a dřeva v jihočeské vesničce. Earch.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  16. Stanislav Fiala proměnil prostory prvorepublikové banky od Josefa Gočára na restauraci Červený jelen. Earch.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  17. Památkově chráněná budova uznávaného architekta Josefa Gočára prochází rekonstrukcí. Earch.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  18. Baroko, moderna, současnost. Palác Špork v centru Prahy prošel rozsáhlou rekonstrukcí podle návrhu Stanislava Fialy. Earch.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  19. Residence Puškinova. Sebre.cz [online]. [cit. 2021-01-27]. Dostupné online. 
  20. Stanislav Fiala navrhl v Bělehradě velkorysý bytový dům s panoramatickými výhledy. Earch.cz [online]. [cit. 2019-12-24]. Dostupné online. 
  21. Komunardů XXXV. Sebre.cz [online]. [cit. 2021-09-23]. Dostupné online. 
  22. Šemíkův břeh. Sebre.cz [online]. [cit. 2021-01-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Červený jelen Petr Jehlík nejvyšší patro s.jpg
Autor: Petr Jehlík, Licence: CC BY-SA 4.0
Poslední patro restaurace Červený jelen ve Šporkově paláci v Praze.
Národní Palác DRN 2.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha-Národní, Palác DRN