Stanislav Fischer

Ing. Stanislav Fischer, CSc.
poslanec Poslanecké sněmovny
Ve funkci: 1998 – 2002
Ve funkci: 2004 – 2006
Stranická příslušnost
Členství	KSČ KSČM
Narození	30. listopadu 1936 (87 let) Ledce Československo Československo
Národnost	česká
Sídlo	Ledce
Alma mater	Univerzita Karlova Moskevská stát. univ.
Profese	astrofyzik
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Stanislav Fischer (* 30. listopadu 1936 Ledce) je český astrofyzik a politik, na přelomu 20. a 21. století poslanec Poslanecké sněmovny za KSČM, v roce 1998 kandidát KSČM na prezidenta ČR.

Narodil se roku 1936 ve vesnici Ledce na Kladensku. Otec Stanislava Fischera se živil jako soustružník. Rodina hospodařila na malých polnostech v okolí Ledec. Má syna Martina, který se věnuje ekonomice.

Vystudoval gymnázium ve Slaném^[1] a dále studoval na Matematicko-fyzikální fakultě UK a na fyzikální fakultě Moskevské státní univerzity, obor jaderná fyzika (specializoval se na kosmické záření). Je ženatý, jeho manželka pracuje jako lékařka a syn studoval na vysoké škole. Nyní bydlí v Praze.^[2]

Po ukončení studia pracoval na Lomnickém štítě ve Vysokých Tatrách. V této době se zúčastnil také VIII. sovětské antarktické expedice. Rok 1963 strávil na stanici Vostok. Další tři roky tak strávil absolvováním aspirantury v Moskvě, kterou ukončil obhajobou kandidátské disertace v roce 1968. Od roku 1969 se jako československý expert zúčastnil příprav družicových experimentů programu Interkosmos ve vedoucím týmu, ve kterém vedl experimenty ze začátku zaměřené na procesy v magnetosféře Země jako např. radiační pásy, průnik kosmického záření a na další jevy, mezi které patří např.: ozonová díra apod., později též výzkumy ve věci meziplanetárního prostoru. V letech 1970 až 1977 se zúčastnil přípravy startu čtyř umělých družic Země na sovětských kosmodromech Kapustin Jar a Pleseck.^[2][3]

Kosmickou fyzikou se zabýval i v 80. letech v Astronomickém ústavu dnešní Akademie věd České republiky, kde pracoval 26 let. V letech 1983 až 1990 byl zástupcem ředitele astronomického ústavu pro program Interkosmos a od roku 1980 se stal také na deset let vědeckým sekretářem Československé komise Interkosmos, z toho vyplynulo i mnoho účastí na mezinárodních jednáních a velké mezinárodní renomé nejen ve svém oboru. V 80. letech inicioval spolupráci na nově vytvořeném pracovišti v Řecku a USA. V letech 1992 a 1993 pracoval jeden rok v Polárním geofyzikálním ústavu Ruské akademie věd v Apatitech a v roce 1995 tři měsíce na univerzitě v Athénách. Stanislav Fischer byl také členem Mezinárodní astronautické akademie v Paříži, Mezinárodní astronomické unie, Evropské astronomické společnosti v Ženevě a Americké geofyzikální unie. Působil také v New York Academy of Science a v dalších vědeckých společnostech na různých koutech Země. Je nositelem stříbrné plakety Františka Křižíka za zásluhy v technických vědách.^[2][3]

Členem KSČ se stal v roce 1957. Po roce 1968 mu bylo členství ukončeno, ale po čtyřech letech se do komunistické strany opět vrátil.

Ve volbách v roce 1998 byl zvolen do Poslanecké sněmovny za KSČM (volební obvod Praha).^[4] V letech 1998–2002 byl členem sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost a výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. V letech 2000–2002 rovněž zasedal ve výboru pro evropskou integraci. Opětovně kandidoval i ve volbách v roce 2002. Nebyl zvolen, ale do parlamentu zasedl dodatečně v červenci 2004 jako náhradník. Ve sněmovně setrval do voleb v roce 2006. Zasedal ve výboru pro evropské záležitosti a ve výboru zahraničním.^[5][6]

V prezidentské volbě roku 1998 byl kandidátem KSČM na post prezidenta republiky.^[7]

V komunálních volbách roku 2002 byl zvolen do zastupitelstva rodné obce Ledce za KSČM. Profesně se uvádí jako důchodce.^[8]

V senátních volbách roku 1996 kandidoval neúspěšně za senátní obvod č. 16 - Beroun. Získal 13 % hlasů a nepostoupil do 2. kola volby.^[9] Zúčastnil se rovněž doplňovacích voleb do senátu v roce 1999 za senátní obvod č. 27 - Praha 1. Získal 5 % hlasů a nebyl zvolen.^[10]

Hovoří několika světovými jazyky – anglicky, německy, rusky a řecky.^[11]

• Stanislav Fischer v parlamentu
• Profil na stránkách ČRo
• Profil na stránkách obce Ledce Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.