Stanislav Fischer

Ing. Stanislav Fischer, CSc.
poslanec Poslanecké sněmovny
Ve funkci:
1998 – 2002
Ve funkci:
2004 – 2006
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
KSČM

Narození30. listopadu 1936 (87 let)
Ledce
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
SídloLedce
Alma materUniverzita Karlova
Moskevská stát. univ.
Profeseastrofyzik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Stanislav Fischer (* 30. listopadu 1936 Ledce) je český astrofyzik a politik, na přelomu 20. a 21. století poslanec Poslanecké sněmovny za KSČM, v roce 1998 kandidát KSČM na prezidenta ČR.

Život

Narodil se roku 1936 ve vesnici Ledce na Kladensku. Otec Stanislava Fischera se živil jako soustružník. Rodina hospodařila na malých polnostech v okolí Ledec. Má syna Martina, který se věnuje ekonomice.

Profesní kariéra

Vystudoval gymnázium ve Slaném[1] a dále studoval na Matematicko-fyzikální fakultě UK a na fyzikální fakultě Moskevské státní univerzity, obor jaderná fyzika (specializoval se na kosmické záření). Je ženatý, jeho manželka pracuje jako lékařka a syn studoval na vysoké škole. Nyní bydlí v Praze.[2]

Po ukončení studia pracoval na Lomnickém štítě ve Vysokých Tatrách. V této době se zúčastnil také VIII. sovětské antarktické expedice. Rok 1963 strávil na stanici Vostok. Další tři roky tak strávil absolvováním aspirantury v Moskvě, kterou ukončil obhajobou kandidátské disertace v roce 1968. Od roku 1969 se jako československý expert zúčastnil příprav družicových experimentů programu Interkosmos ve vedoucím týmu, ve kterém vedl experimenty ze začátku zaměřené na procesy v magnetosféře Země jako např. radiační pásy, průnik kosmického záření a na další jevy, mezi které patří např.: ozonová díra apod., později též výzkumy ve věci meziplanetárního prostoru. V letech 19701977 se zúčastnil přípravy startu čtyř umělých družic Země na sovětských kosmodromech Kapustin Jar a Pleseck.[2][3]

Kosmickou fyzikou se zabýval i v 80. letech v Astronomickém ústavu dnešní Akademie věd České republiky, kde pracoval 26 let. V letech 19831990 byl zástupcem ředitele astronomického ústavu pro program Interkosmos a od roku 1980 se stal také na deset let vědeckým sekretářem Československé komise Interkosmos, z toho vyplynulo i mnoho účastí na mezinárodních jednáních a velké mezinárodní renomé nejen ve svém oboru. V 80. letech inicioval spolupráci na nově vytvořeném pracovišti v Řecku a USA. V letech 1992 a 1993 pracoval jeden rok v Polárním geofyzikálním ústavu Ruské akademie věd v Apatitech a v roce 1995 tři měsíce na univerzitě v Athénách. Stanislav Fischer byl také členem Mezinárodní astronautické akademie v Paříži, Mezinárodní astronomické unie, Evropské astronomické společnosti v Ženevě a Americké geofyzikální unie. Působil také v New York Academy of Science a v dalších vědeckých společnostech na různých koutech Země. Je nositelem stříbrné plakety Františka Křižíka za zásluhy v technických vědách.[2][3]

Politická kariéra

Členem KSČ se stal v roce 1957. Po roce 1968 mu bylo členství ukončeno, ale po čtyřech letech se do komunistické strany opět vrátil.

Ve volbách v roce 1998 byl zvolen do Poslanecké sněmovny za KSČM (volební obvod Praha).[4] V letech 1998–2002 byl členem sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost a výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. V letech 2000–2002 rovněž zasedal ve výboru pro evropskou integraci. Opětovně kandidoval i ve volbách v roce 2002. Nebyl zvolen, ale do parlamentu zasedl dodatečně v červenci 2004 jako náhradník. Ve sněmovně setrval do voleb v roce 2006. Zasedal ve výboru pro evropské záležitosti a ve výboru zahraničním.[5][6]

V prezidentské volbě roku 1998 byl kandidátem KSČM na post prezidenta republiky.[7]

V komunálních volbách roku 2002 byl zvolen do zastupitelstva rodné obce Ledce za KSČM. Profesně se uvádí jako důchodce.[8]

V senátních volbách roku 1996 kandidoval neúspěšně za senátní obvod č. 16 - Beroun. Získal 13 % hlasů a nepostoupil do 2. kola volby.[9] Zúčastnil se rovněž doplňovacích voleb do senátu v roce 1999 za senátní obvod č. 27 - Praha 1. Získal 5 % hlasů a nebyl zvolen.[10]

Hovoří několika světovými jazyky – anglicky, německy, rusky a řecky.[11]

Odkazy

Reference

  1. Slavní žáci a učitelé [online]. gymnaziumslany.cz [cit. 2013-03-20]. Dostupné online. 
  2. a b c Stanislav Fischer, Kosmické záření, jeho měření a analýza... [online]. rozhlas.cz [cit. 2012-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-29. 
  3. a b Fischer, Stanislav, 1936-, Ing., CSc. [online]. svkkl.cz [cit. 2012-12-18]. Dostupné online. 
  4. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 19. – 20.6.1998 [online]. volby.cz [cit. 2012-12-19]. Dostupné online. 
  5. Stanislav Fischer [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-12-19]. Dostupné online. 
  6. Stanislav Fischer [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-12-19]. Dostupné online. 
  7. http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/webNahled?id_doc=19841&id_var=17557
  8. Počet obyvatel: 471 Osoba: Stanislav Fischer [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2012-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  9. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 15.11. – 16.11.1996 [online]. volby.cz [cit. 2012-12-18]. Dostupné online. 
  10. Doplňovací volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 27.8. – 28.8.1999 [online]. volby.cz [cit. 2012-12-18]. Dostupné online. 
  11. Archivovaná kopie. www.sds.cz [online]. [cit. 2013-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-12. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“