Stanislav Grospič
JUDr. Stanislav Grospič | |
---|---|
Místopředseda KSČM | |
Ve funkci: 31. října 2009 – 20. května 2012 | |
Ve funkci: 21. dubna 2018 – 9. října 2021 | |
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR | |
Ve funkci: 15. června 2002 – 28. srpna 2013 | |
Ve funkci: 26. října 2013 – 21. října 2021 | |
Předseda Mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny PČR | |
Ve funkci: 22. listopadu 2017 – 21. října 2021 | |
Předchůdce | Miroslava Němcová |
Předseda Odborové sdružení Čech Moravy Slezska | |
Ve funkci: ? – 2015 | |
Nástupce | František Křížek |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ (1987–1990) KSČM (od 1990) |
Narození | 25. července 1964 (60 let) Mladá Boleslav Československo |
Choť | ženatý |
Děti | dvě děti |
Sídlo | Mladá Boleslav |
Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Profese | politik |
Commons | Stanislav Grospič |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Stanislav Grospič (* 25. července 1964 Mladá Boleslav[1]) je český politik, v letech 2002 až 2021 poslanec Parlamentu ČR za Středočeský kraj, bývalý místopředseda KSČM, stínový ministr spravedlnosti této strany.[2]
Biografie
Vzdělání, profese a rodina
Po maturitě v roce 1983 na gymnáziu v Mladé Boleslavi absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Státnice složil v roce 1987, o rok později úspěšně absolvoval rigorózní zkoušku. Nastoupil na Okresní národní výbor v Mladé Boleslavi na pozici referenta organizačního odboru. Po absolvování základní vojenské služby v letech 1987–1988 přešel roku 1988 na Městský národní výbor (později městský úřad) v Mladé Boleslavi jako referent organizačního výboru, mezi lety 1991–2002 toto oddělení vedl (od roku 1991 oficiálně na pozici vedoucího správního odboru MěÚ).[1][3]
Je ženatý, má dvě děti.[3]
Politická kariéra
V roce 1987 vstoupil do KSČ, poté se stal členem KSČM.
Do dolní komory českého parlamentu kandidoval již ve volbách v roce 1998[4] a 1996[5], ale obsadil nevolitelné čtvrté respektive třetí místo. Ve volbách v roce 2002 byl zvolen do poslanecké sněmovny za KSČM (volební obvod Středočeský kraj).[6] Byl členem sněmovního výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Mandát poslance obhájil ve volbách v roce 2006. Byl nyní místopředsedou sněmovního ústavněprávního výboru. Opětovně byl poslancem zvolen ve volbách v roce 2010. Je nadále místopředsedou ústavněprávního výboru.[7][8][9]
V roce 2008 kandidoval na post předsedy KSČM, avšak nebyl zvolen.[1] Opětovně na předsedu komunistické strany kandidoval na jejím sjezdu v květnu 2012, ale i tentokrát ho porazil dosavadní předseda Vojtěch Filip. V prvním kole volby získal Grospič 135 hlasů, Filip 223.[10]
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval ve Středočeském kraji jako lídr KSČM[11] a byl zvolen. Od 5. prosince zastává pozici místopředsedy sněmovního ústavně právního výboru.[12] Ve stínové vládě KSČM spravuje resort spravedlnosti a průřezový resort odborů.[13]
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem KSČM ve Středočeském kraji.[14] Získal 3 366 preferenčních hlasů a obhájil tak poslanecký mandát.[15] Dne 22. listopadu 2017 byl se 115 hlasy zvolen ve veřejném hlasování za předsedu Mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.[16]
Na X. sjezdu KSČM v Nymburku dne 21. dubna 2018 byl po několikaleté pauze opět zvolen místopředsedou strany.[17] Když se v říjnu 2019 hlasovalo v Poslanecké sněmovně PČR o tom, zda má být 21. srpen významný den k připomínce obětí invaze vojsky bývalé Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968, pronesl ve vysílání Českého rozhlasu Plus mimo jiné: „základní premisa z našeho pohledu je, že se nejednalo o okupaci“ a následně ještě dodal: „A oběti? To byly vesměs oběti dopravních nehod. Myslím, že si zaslouží vyjádřit úctu, ale nebyly to oběti žádných aktivních ozbrojených bojů, to je třeba říci“.[18] Po zhruba dvou týdnech se za své výroky omluvil.[19]
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 byl lídrem KSČM ve Středočeském kraji, ale stejně jako celá strana neuspěl. Následně rezignoval na post místopředsedy strany.[20][21]
Reference
- ↑ a b c Stanislav Grospič [online]. Borgis [cit. 2013-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-06.
- ↑ http://www.kscm.cz/index.asp?thema=4338&itmID=&chapter=2017[nedostupný zdroj] Stanislav Grospič na webu KSČM
- ↑ a b Stanislav Grospič [online]. grospic.cz [cit. 2013-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-30.
- ↑ http://volby.cz/pls/ps1998/p539?xvstrana=9&zpet=u532&xkraj=32 Volby do PSP ČR 1998
- ↑ http://volby.cz/pls/ps1996/p539?xvstrana=15&zpet=u532&xkraj=32 Volby do PSP ČR 1996
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 14. - 15.6.2002 [online]. volby.cz [cit. 2013-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Stanislav Grospič [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Stanislav Grospič [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Stanislav Grospič [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Vojtěch Filip obhájil své místo v čele komunistů. Aktuálně.cz [online]. Economia [cit. 2013-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny PČR 2013 - Středočeský kraj [online]. KSČM [cit. 2013-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-28.
- ↑ Sněmovní ústavně právní výbor si do čela zvolil Tejce. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2013-12-05 [cit. 2013-12-05]. Dostupné online.
- ↑ Stínová vláda KSČM - odborní mluvčí [online]. KSČM [cit. 2014-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-29.
- ↑ Ve Sněmovně navěky? V čele kandidátek vesměs figurují političtí matadoři. EuroZprávy.cz [online]. 2017-05-14 [cit. 2017-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-05-26.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017, Jmenné seznamy, Kraj: Středočeský kraj, Strana: Komunistická strana Čech a Moravy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2017 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online.
- ↑ ANO, SPD a KSČM prosadily do čela mandátového výboru komunistu Grospiče. iDNES.cz [online]. 2017-11-22 [cit. 2017-11-22]. Dostupné online.
- ↑ Filip si přes mizerný výsledek KSČM udržel post předsedy strany. iDNES.cz [online]. 2018-04-21 [cit. 2018-04-21]. Dostupné online.
- ↑ 21. srpen 1968? Nešlo o žádnou okupaci. A ti mrtví? Jen oběti dopravních nehod, tvrdí Grospič. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-10-24 [cit. 2019-10-24]. Dostupné online.
- ↑ Komunista Grospič se omluvil za výrok o obětech srpna 1968. ‚Bylo to nešťastné,‘ řekl. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-11-05 [cit. 2019-11-05]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 8.10. – 9.10.2021, Jmenné seznamy, Kraj: Středočeský kraj, Strana: Komunistická strana Čech a Moravy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2021 [cit. 2021-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip a celé vedení KSČM rezignovali na své funkce [online]. KSČM, 2021-10-09 [cit. 2021-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-21.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stanislav Grospič na Wikimedia Commons
- Osobní stránky
- Stanislav Grospič na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“