Stanislav Hlinovský
Stanislav Hlinovský | |
---|---|
Narození | 2. listopadu 1924 Tábor Československo |
Úmrtí | 27. ledna 1994 (ve věku 69 let) Tábor Česko |
Povolání | malíř a grafik |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Stanislav Hlinovský (2. listopadu 1924, Tábor – 27. ledna 1994, tamtéž) byl československý amatérský výtvarník – malíř, grafik a divadelní herec, zakládající člen Klubu výtvarníků v Táboře (1978).
Život
Své malířské nadání projevoval již ve škole a hned po roce 1945 navštěvoval malířské kurzy v Táboře u středoškolského profesora, malíře a grafika Jindřicha Schenka (1892–1975) a Jaroslava Hajného. Hlinovský od mládí spolupracoval s táborskými divadelními ochotníky (zejm. se souborem Intimní scéna) jako grafik, scénograf i jako herec. Celý život pracoval na železnici, úspěšně vedl kulturní středisko na táborském nádraží Československých drah (ČSD).
Ve svých tušových kresbách využíval výtvarné zkratky, která je i na jeho olejích. Sám se vyjádřil, že tvorbou mu byl blízký akademický malíř Vojtěch Sedláček. Výtvarník Hlinovský prošel bohatým výtvarným vývojem, jeho práce, z nichž dýchá živá a citlivá poezie i obdiv k české, zejména jihočeské krajině, byly na devadesáti různých společných i samostatných výstavách v Československu i v zahraničí.
Výstavy
- v zahraničí:
- v ČR:
- Chrudim, Hradec Králové, Ostrava, Kralupy nad Vltavou, České Budějovice, Opočno a Tábor
Odkazy
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“