Stanislav Huml

plk. v.v. Mgr. Stanislav Huml
Stanislav Huml v roce 2010
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci: 29. května 2010 – 28. srpna 2013
Ve funkci: 26. října 2013 – 26. října 2017
Zastupitel města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
Ve funkci: 16. října 2010 – 6. října 2018
Stranická příslušnost
Členství	KSČ (1979–1990) SNK ED ČSSD (2012–2013, 2013–?)
Nestraník
v zastupitelstvu	za VV (2010–2011)
do zastupitelstva	za ČSSD (2018)
ve Sněmovně	za VV (2010–2011) nezávislý (2011–2012) za ČSSD (2013)
do EP	za ČS (2019)
Narození	30. července 1955 Odolena Voda Československo Československo
Úmrtí	28. prosince 2021 (ve věku 66 let) Česko Česko
Choť	ženatý
Děti	pět dětí
Alma mater	Policejní akademie ČR v Praze
Profese	policista a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanislav Huml (30. července 1955 Odolena Voda – 28. prosince 2021)^[1] byl český policista a politik, v letech 2010 až 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, v letech 2010 až 2018 zastupitel města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, bývalý člen České strany sociálně demokratické.

Vystudoval na Policejní akademii ČR v Praze. Pracoval jako ředitel středočeské dopravní policie, před sametovou revolucí v SNB a byl členem Komunistické strany Československa.^[2]

Po odchodu od policie spolupracoval s TV Nova na dopravním zpravodajství.

Zemřel po krátké nemoci dne 28. prosince 2021.^[3][4]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2006 kandidoval za stranu SNK Evropští demokraté ve Středočeském kraji, se ziskem 3 % hlasů se do Poslanecké sněmovny nedostal.^[5]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2010 kandidoval za Věci veřejné jako nezávislý za SNK ED, do Poslanecké sněmovny se dostal ze sedmého místa kandidátky Středočeského kraje^[6] díky zisku 6 290 preferenčních hlasů.^[7] V srpnu 2010 Věcem veřejným vypověděl (právně pravděpodobně i tak neplatnou) smlouvu o poslušnosti, jelikož nesouhlasil s kladným postojem předsedy strany Radka Johna k odbojové skupině bratří Mašínů.^[8] Dne 7. dubna 2011 pak v souvislosti s kauzou financování poslanců VV Vítem Bártou vystoupil i z poslaneckého klubu VV^[9] a poté z něj byl i formálně vyloučen.^[10]

Od léta 2011 se účastnil práce poslaneckého klubu České strany sociálně demokratické,^[11] členem ČSSD se stal v lednu roku 2012 v MO ČSSD Brandýs nad Labem-Stará Boleslav.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval za ČSSD ve Středočeském kraji a byl zvolen, přestože byl na kandidátce až dvanáctý v pořadí a poslanců ČSSD bylo zvoleno v kraji šest.

V komunálních volbách v roce 2014 obhájil post zastupitele města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, když vedl kandidátku ČSSD.^[12] Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 kandidoval za ČSSD v obvodu č. 28 – Mělník.^[13] Se ziskem 12,30 % hlasů skončil na 4. místě a do druhého kola nepostoupil.^[14]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 již nekandidoval.^[15] V komunálních volbách v roce 2018 obhajoval jako nestraník za ČSSD mandát zastupitele města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, ale neuspěl.^[16]

Na přelomu let 2018 a 2019 začal spolupracovat se stranou Česká Suverenita.^[17][18] Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 kandidoval jako nestraník na 2. místě kandidátky ČS, ale zvolen nebyl.^[19]

Na jaře 2011 byl na upozornění soudce Říhy obviněn z manipulace při vypracování znaleckého posudku. „Já jsem tento znalecký posudek vyhodnotil jako nepravdivý. Z tohoto důvodu jsem pojal podezření, že by mohlo dojít ke spáchání trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku a podal trestní oznámení,“ uvedl soudce Říha.^[20] Znalecký posudek se týkal srážky nákladního vozu a motocyklu, Stanislav Huml byl tehdy zaměstnán ve firmě V.V.V. Expert a.s. poskytující znalecké posudky.^[21] Při hlasování však k trestnímu stíhání vydán nebyl, přestože sám ke svému vydání vyzval (ale sám se hlasování zdržel).^[22][23] Trestní stíhání Vratislava Veselého z V.V.V. Expert později soud zastavil.^[24]

Mediální odezvu vyvolalo poslancovo sdílení facebookového příspěvku difamačního charakteru, vyhraňující se vůči tenistce Petře Kvitové, po jejím druhém wimbledonském titulu v červenci 2014, když byla k danému datu necelý rok daňovou rezidentkou Monaka.^[25] V rozhovoru pro rádio Impuls prohlásil, že osoby – které se přihlásí do jiného státu, by měly přijít o české občanství.^[26] Tento postoj však vzbudil nesouhlasné reakce dalších politiků napříč spektrem, včetně prezidenta republiky Miloše Zemana a předsedy vlády Bohuslava Sobotky.^[27][28][29]

Podle jeho názoru stála za pádem Boeingu 777 Malaysia Airlines nad Ukrajinou v červenci 2014 americká zpravodajská služba CIA, když uvedl, že se její „rukopis nedá zapřít“. Řadí se také k zastáncům konspirační teorie o útocích z 11. září 2001. Podle jeho názoru: „Do Pentagonu letadlo nenarazilo a propaganda to stále tvrdí.“^[30]

Huml zastával silně odmítavé postoje vůči migrantům a muslimům. Zejména na sociálních sítích a v rozhovorech pro Parlamentní listy byl nově příchozím do Evropy velmi kritický a často říkal i nepravdivé a zavádějící informace. Projekt Faktus Humlovi zaslal dopis, ve kterém ověřil jeho nepodložené výroky na adresu muslimů v západní Evropě.^[31]

V posledním období svého života byl odpůrcem očkování proti covidu-19, proti kterému veřejně vystupoval. Této nemoci nakonec sám podlehl.^[32]

• Stanislav Huml na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky