Stanislav Kovanda

Stanislav Kovanda
Rodné jméno	Stanislav Josef Kovanda
Narození	28. ledna 1878 Nedvězí
Úmrtí	17. února 1954 (ve věku 76 let) Brno
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Brně
Alma mater	Univerzita Karlova
Povolání	učitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanislav Kovanda (28. ledna 1878 Nedvězí^[1] – 17. února 1954 Brno)^[2] byl moravský učitel a spisovatel.

Narodil se v rodině Josefa Kovandy, učitele v Nedvězí a Anny rozené Feltlové. Po maturitě na brněnském gymnáziu studoval matematiku a fyziku na Filozofické fakultě Univerzitě Karlově v Praze. Učil na středních školách v Mladé Boleslavi (1901–1902), Boskovicích (1902–1905), Strážnici (1905–1913) a Přerově (zde založil časopis Umělecká stráž). R. 1919 byl povolán za ředitele nového gymnázia ve Zvolenu, kde působil až do r. 1938. Od roku 1939 žil jako penzista v Brně.^[2] Během pobytu ve Zvolenu byl veřejně činný, založil zde Spevácke sdruženie pohronské, které i dirigoval, spolupracoval s místními ochotníky a založil časopis Pluh. Byl členem Moravského kola spisovatelů (1912–1945), po jeho založení v roce 1912 byl zvolen pokladníkem.^[3] V roce 1917 byl spolusignatářem Manifestu českých spisovatelů.^[4]

Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.

Kovandova díla přijala kritika v počátcích jeho dráhy v zásadě příznivě.^[5] V roce 1944, po čtyřiceti letech Kovandovy literární činnosti, už ale hodnotily Lidové noviny jeho nový román Přišlá jako sice napsaný s poctivým úmyslem, ale rozvleklý. Podle recenzenta setrval autor v dřívějším pojetí realismu a román již neodpovídal současnému vývoji.^[6]

Stanislav Kovanda přispíval do řady periodik jako Zlatá Praha,^[7] Lumír, Lidové noviny (Minutové povídky pod pseudonymem J. Pcháč^[8]) a řady dalších.

• Po desíti letech (Zábřeh, nákladem vlastním, 1907)
• Minutové povídky (pod pseudonymem J. Pcháč; Brno, Brumovský, 1909)
• Stranou hlučných cest (povídky a jiné; Moravská Ostrava, Brno, Revue moravsko-slezská, 1909);
• Mikropolita (vymezení pojmu; V Praze, Stopa, 1911)
• Na skřipci (povídky; V Praze, J. Otto, 1911)
• Trny (povídky; Brno, A. Píša, 1913)
• V masopustní noci (Přerov, Přerovský Obzor, 1916)
• Jitro (komedie o 1 dějství; Praha, František Švejda, 1917)
• Z příkazu tatínkova (studentské příběhy; V Pacově, Přemysl Plaček, 1918)
• Založení hradu Boskovic (loutková hra o třech dějstvích; V Brně, Alešova loutková scéna, 1919)
• Marcipánová chalúpka (Prostonárodní pohádka pre lútkohru s 4 dej.; Královské Vinohrady, Dr. J. Veselý, Vilímek, 1920)
• Pianista z baru (Román; Brno, Druž. Mor. kola spis., 1935 (?) )
• Na Trenčianskom zámku (hra zo slovenských dejín s 4 dejstvami pre lútkové divadlo; Praha, Indrich Veselý, 1920)
• V duchu Smetanovom (učebnica spevu pre stredné školy, diel prvý pre prvú triedu; Praha, Prešov, Československá grafická Unia, 1936 a 1937)
• Přišlá (romá; Mor. Ostrava, Praha, Josef Lukasík, 1943)
• S pepřem a solí (úsměvné prózy; Brno, Družstvo Moravského kola spisovatelů, 1943)
• Větévka (Balady a jiné básně; Ostrava, Knihovna Literárního kruhu, 1947)
• Šťastnou cestu! (Studentíkovy příběhy, ilustrace Jan Černý; V Brně, Družstvo Moravského kola spisovatelů, 1948)
• Vinobraní (Čtyři hrozny veršů, spoluautoři Jaroslav Marcha, Stanislav Kovanda, Josef Cipr, Vladimír Kantor; Ve Velkých Pavlovicích, Vinařské družstvo, 1948)
• Horna žienka (Z češt. přel. Ján Irmler a M. Chorváth; Bratislava, Práca, 1949)
• Čína ve skizzáři (spoluautoři František Skála, Stanislav Kovanda, Miroslav Marek, ilustrace František Skála; Praha, Mladá fronta, 1954)

• Stanislav Kovanda. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. Dostupné online. ISBN 80-200-0469-6. Svazek 2/I. H–L. S. 899–900.

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Stanislav Kovanda
• Stanislav Kovanda v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR