Stanislav Krátký
Jeho Excelence Stanislav Krátký | |
---|---|
P. Stanislav Krátký při oslavě deseti let kněžství v roce 1956 | |
Církev | římskokatolická |
Heslo | „Ad plenitudinem“ „K plnosti“ |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 1946 |
Biskupské svěcení | 27. srpna 1968 světitel Felix Maria Davídek |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady | probošt mikulovské kapituly (1999-2010) |
Osobní údaje | |
Datum narození | 11. listopadu 1922 |
Místo narození | Brno |
Datum úmrtí | 13. listopadu 2010 (ve věku 88 let) |
Místo úmrtí | Rajhrad |
Místo pohřbení | Mikulov |
Národnost | česká |
Povolání | kanovník a teolog |
Ovlivněn | Dominik Pecka |
Ovlivnil | Jiří Grygar, Květoslav Šipr |
Známý díky | Skrytá církev |
Řády a ocenění | Cena Jihomoravského kraje |
multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stanislav Krátký (11. listopadu 1922, Brno-Zábrdovice – 13. listopadu 2010, Rajhrad) byl kněz brněnské diecéze, teolog a vysokoškolský pedagog. Byl perzekvován komunistickým režimem, patřil mezi významné představitele skryté církve. Biskupem Felixem M. Davídkem byl v roce 1968 vysvěcen na biskupa (jeho biskupským heslem je Ad plenitudinem – K plnosti). V letech 1999–2010 byl proboštem mikulovské kapituly.
Životopis
Narodil se v Zábrdovicích v chudé rodině, jejíž sociální poměry se odrazily i na formování jeho osobnosti. Jeho dětství bylo silně ovlivněno tím, že jeho tatínek hned po první světové válce onemocněl španělskou chřipkou. Vystudoval gymnázium na třídě Legionářů, mezi jeho spolužáky patřili literární vědec Dušan Jeřábek a dirigent Otakar Trhlík. Díky svým vynikajícím studijním výsledkům obdržel stipendium Radovana Nováka, udělované významným českým literárním vědcem Arne Novákem, se kterým se stýkal až do jeho smrti v roce 1939. Na jeho duchovní formaci měla vliv řada vynikajících osobností z řad duchovních a řeholníků (např. Dominik Pecka). Na bohosloveckém semináři v Brně studoval pouze jeden rok, poté byl totálně nasazen. Studia bohosloví však stihl dokončit v řádném termínu.
Po vysvěcení v roce 1946 byl nejprve kaplanem v Žarošicích, pak v Brně-Řečkovicích a v Brně-Husovicích (kde mezi jeho žáky patřil mj. astronom Jiří Grygar či profesor Květoslav Šipr). Pro svou aktivitu byl v roce 1956 přeložen do Žerotic u Znojma. V roce 1958 byl odsouzen a po dvou letech věznění převážně ve Valdicích byl na amnestii v roce 1960 propuštěn. Poté pracoval jako jeřábník v Pozemních stavbách Brno. V této době se zvláště intenzívně věnoval společně s Felixem Davídkem formaci zájemců o kněžství.
V roce 1968 byl ustanoven farářem v Kunštátě a jeden rok též působil na obnovené Teologické fakultě v Olomouci. V srpnu roku 1968 byl konsekrován na biskupa pro úkoly skryté církve. Ostatně byl to právě Stanislav Krátký, kdo tento pojem zavedl a teologicky propracoval. V roce 1978 byl přeložen do pohraniční farnosti Hrádek u Znojma, kde působil až do roku 1999, kdy se stal proboštem mikulovské kapituly. Patřil mezi spoluzakladatele Radia Proglas, ve spolupráci s FATYMem se jako misijní kazatel podílel od r. 1997 na obnově konání lidových misií v České republice a byl hnací silou mnoha dalších akcí a projektů.
Zastupitelstvo Jihomoravského kraje mu v roce 2007 udělilo Cenu Jihomoravského kraje za jeho přínos výchově mládeže a za jeho osobní statečnost v období komunismu.[1] V témže roce mu brněnský biskup Vojtěch Cikrle při příležitosti 230. výročí založení brněnské diecéze udělil za obětavou kněžskou službu medaili sv. Petra a Pavla.
Zemřel 13. listopadu 2010 v Rajhradě a obřad za zemřelého se konal 20. listopadu 2010 v kostele sv. Jana v Mikulově. Pohřben byl do hrobky kanovníků mikulovské kapituly.[2][3]
V roce 2016 byl po něm pojmenován park v městské části Brno-sever.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Cena Jihomoravského kraje byla předána
- ↑ Pavel Hradilek: Zemřel dobrý bratr biskup Stanislav Krátký, Getsemany 222, prosinec 2010
- ↑ Zemřel mikulovský probošt Stanislav Krátký [online]. biskupstvi.cz [cit. 2013-12-29]. Dostupné online.
- ↑ vaš. Stanislav Krátký má svůj park. Katolický týdeník. Září 2016, čís. 39, s. Diecézní zpravodajství č. 1.
Literatura
- Fiala, Petr: O skryté církvi. Rozhovor s Otcem biskupem prof. Stanislavem Krátkým. Proglas 4/92, 11-17.
- Fiala, Petr, Hanuš, Jiří: Teologie konvergence, integrace a svobody. Teologický sborník 4/1997, 57-74.
- Fiala, Petr, Hanuš, Jiří: Koinótés: Felix M. Davídek a skrytá církev. Brno, CDK, 1994. Přepracované a rozšířené vydání Skrytá církev: Felix M. Davídek a společenství Koinótés. CDK, Brno 1999; ISBN 80-85959-39-9
- Filip, Aleš, Mihola, Jiří (eds.): Synésis 1. Sborník k osmdesátým narozeninám Stanislava Krátkého, Studio Arx, Brno 2003.
- Filip, Aleš, Baroš, Jiří (eds.): Jezdili s ním andělé. In memoriam Stanislav Krátký. Synésis sv. 3., CDK/Mikulovské centrum pro evropskou kulturu, Brno 2012.
- HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.
- Krátký, Stanislav: Druhý vatikánský koncil a jeho poselství. Praha, Vyšehrad, 1970.
- Krátký, Stanislav: K plnosti – Rozhovory Jana Mazance s dobrým bratrem a biskupem skryté církve, Cesta, Brno 2004; ISBN 80-7295-064-9
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stanislav Krátký na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Stanislav Krátký
- Na víně s pátrem Krátkým – soubor pěti krátkých videí
- Úvahy pátra Krátkého – soubor 26 audionahrávek
- Základy křesťanské víry – o Bohu Otci, Synu, Duchu Svatém, Trojici a Marii (teologie trojjediného Boha jakožto trojjediné lásky tvůrčí, obětující se a spojující)
- Stanislav Krátký – všechny audio- i videozáznamy na TV-MIS.cz
- Rozhovor v Katolickém týdeníku 45/2004
- Karel Vepřek: Hovory o víře 1/2[nedostupný zdroj] 2/2[nedostupný zdroj], 11. a 18. prosinec 2010, Český Rozhlas 6
- zádušní mše sv.[nedostupný zdroj], tv-mis, 2. prosince 2010
Probošt mikulovské kolegiátní kapituly | ||
---|---|---|
Předchůdce: Vladimír Nováček | 1999–2010 Stanislav Krátký | Nástupce: Pavel Pacner |
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor:
Photo was taken in the 1950's by a private person that cannot be traced any more. Very probably he/she has died already.
Original photo is in private archive of Květoslav Šipr who gave his explicit consent for the photo to be publicly released., Licence: CC BY-SA 4.0P. Stanislav Krátký při oslavě deseti let kněžství v roce 1956.