Stanislav Lachman

Stanislav Lachman
Stanislav Lachman v roce 2010.
Narození	16. října 1921 Kladno
Úmrtí	5. února 2011 (ve věku 89 let) Jablonec nad Nisou
Povolání	designér a architekt
Ocenění	Cena města Kladna (2010)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanislav Lachman (16. října 1921 Kladno – 5. února 2011 Jablonec nad Nisou^[1]) byl český designér. Je autorem přes 1200 návrhů průmyslových výrobků, z nich tři čtvrtiny byly realizovány. Výrobky podle jeho návrhů získaly 8 zlatých medailí na Mezinárodních veletrzích v Brně, zlatou medaili v Kolíně nad Rýnem (1973).

Se studiem začal na gymnáziu v Poličce, pak pokračoval na stavební průmyslovce v Hradci Králové. Udělal sice zkoušky na UMPRUM, ale jako ročník 1921 byl totálně nasazen na otrocké práce v „rajchu“, nejprve na stavbě železniční trati v Gethin, poté v muniční továrně jako kreslič a konstruktér, kde zaměstnávali i slepé dělníky. Podle jeho slov „vymýšlel jsem pro ně různé pomůcky a uvědomil jsem si, jak důležitá je u pracovního nástroje ergonomie.“ V Německu byl nucen pracovat tři roky.

V roce 1950 dokončil studia architektury na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové (UMPRUM). Už v průběhu studia vymyslel první ze svých patentů, pákové ovládání vody. Poté pracoval ve Státním ústavu památkové péče, kde zaměřoval historické objekty v Levoči, Telči, Třeboni a Slavonicích. V roce 1952 nastoupil do Výzkumného ústavu Kovotechny, konstrukčního a vývojového ústavu pro všechny národní podniky, zabývající se výrobou spotřebního zboží. (Místo mu nabídla Božena Zrzavá, vnučka malíře Jana Zrzavého, která tam jako komunistka založila výtvarné oddělení.^[zdroj⁠?!]) Zde byl vedoucím oddělení a spolu s dalšími třemi návrháři a třemi grafiky dávali vzniknout novým výrobkům včetně obalů, návodů k použití a pojmenování. Podle jeho návrhů vyráběli zejména ve firmě Elektro Praga Hlinsko, Novoborských strojírnách a různých výrobních družstvech, celkem asi v osmi desítkách podniků. V roce 1971 přešel do podniku Prago-Union, od roku 1982 byl hlavním designérem v UTRIN Praha.

Do své smrti žil v Jablonci nad Nisou se svou ženou Marií. Zemřel dne 5. února 2011 ve věku 89 let.

V roce 2001 byla v Národním technickém muzeu v Praze realizována výstava jeho výrobků a roku 2007 za celoživotní dílo uveden Akademií designu České republiky do Síně slávy Czech Grand Design.

Navrhl vysavače, mixéry, fény, žehličky, které po celou druhou polovinu 20. století patřily k výbavě naprosté většiny československých domácností. Z jeho ateliéru vyšlo přes dvanáct set návrhů, z nichž většina se vyráběla, což je naprosto ojedinělá bilance, jíž nedosáhl žádný jiný zdejší designér. Elektrospotřebiče nejen „oblékal“, ale promýšlel i jejich technická řešení; i to je důvod, proč většina jeho návrhů neskončila jen ve fázi modelu, ale šla do výroby.

• 1948 – první jeho patent, páková baterie ovládaná nohou
• 1954 – kuchyňský mixér
• 1956 – elektrický vysoušeč vlasů (fén) EM 521
• 1973 – žehlička ETA 211 s několika novátorskými patentovanými řešeními – kosodélníková žehlicí plocha, odkládání na bok

V roce 1949 dostal za úkol vyrobit železniční vagon pro Stalina. S velkými náklady byl vybaven promítáním, klimatizací, koupelnou, salónky. Během pozdější přestavby na širokorozchodnou trať v SSSR tam byl rozkraden, a proto nepoužit.^[2]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stanislav Lachman na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Stanislav Lachman
• dostupné on-line Stanislav Lachman: Josef Lada českého designu, Magazín Víkend – příloha Hospodářských novin, č. 5, 5. února 2010
• Rozhovor se Stanislavem Lachmanem z roku 2001, rozhovor vedla Jana Pauly, text objednaný pro Bulletin DC ČR
• Planety bez šroubů, Jiří Hulák, autor pracuje v Národním technickém muzeu a přednáší na Západočeské univerzitě v Plzni historik designu
• Design Československých elektrospotřebičů 1950–1980, včetně obrázků vysavače, žehliček, zásuvek atd.