Stanislav Mach

Stanislav Mach
Základní informace
Narození4. září 1906
Jilemnice, Čechy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. prosince 1975 (ve věku 69 let)
Čáslav
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánryklasická hudba a duchovní hudba
Povoláníhudební skladatel, hudební pedagog, sbormistr a varhaník
Nástrojehousle
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanislav Mach (4. září 1906 Jilemnice[1]24. prosince 1975 Čáslav) byl český hudební skladatel a pedagog.

Život

Na housle se učil hrát v Jilemnici a později na hudební škole v Pardubicích i hru na varhany u Františka Michálka, pozdějšího pedagoga Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. V harmonii a kontrapunktu byl jeho učitelem Jiljí Walter, regenschori v kostele u Pražského Jezulátka v Praze (Kostel Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského).

Založil v Jilemnici hudební školu a Cyrilskou jednotu a stal se sbormistrem pěveckého spolku Branislav. Oženil se se zpěvačkou a varhanicí Gabrielou. Spolu s manželkou pozvedli úroveň ochotnického tělesa tak, že byli schopni uvést mimo jiné i Smetanovu Českou píseň a několik oper (Smetana: Prodaná nevěsta, Vilém Blodek: V studni, Antonín Dvořák: Tvrdé palice, Karel Bendl: Starý ženich). V děkanském chrámu založil tradici koncertů chrámové hudby. Každodenní styk s chrámovým prostředím jej přivedl ke kompozici mnoha skladeb určených pro chrámové potřeby. V roce 1939 zkomponoval mši Missa in honorem Sancti Venceslai, op. 64 pro smíšený sbor, orchestr a varhany s citací svatováclavského chorálu Nedej zahynouti nám, ni budoucím, kterou reagoval na německé ohrožení.

Po obsazení pohraničí Němci odešli oba do Čáslavi, kde působil jako ředitel kůru a učitel (v roce 1946 ředitel) hudební školy. Dále se věnoval sbormistrovské a organizační činnosti. Byl sbormistrem Hlaholu a v Čáslavi zavedl pravidelné koncerty pod názvem Čáslavské hudební středy a založil i hudební festival Dusíkova Čáslav.

Sedmdesátá léta přinesla nucené omezení činnosti v oblasti chrámové hudby. V roce 1969 musel odejít z funkce ředitele hudební školy, ale dál pokračoval v organizační práci až do tragické smrti obou manželů na Štědrý den roku 1975.

Kompoziční styl skladatele vychází z hudby českých romantiků (Smetana, Dvořák, Josef Bohuslav Foerster) a nesnaží se o žádné novátorské postupy. Jeho chrámová hudba navazuje na tradici venkovských kantorů. Po stránce melodiky i pěvecké techniky bere ohled na možnosti amatérských kůrových zpěváků a hudebníků. I proto jsou jeho skladby dodnes na kůrech kostelů živé. Velký význam má jeho pedagogická literatura a to zejména instruktivní skladby pro housle a klavír, ve kterých vycházel ze Ševčíkovy houslové školy.

Dílo

Mše

  • Missa solemnis in D op. 23, pro smíšený sbor, varhany a orchestr (1931)
  • Missa in E op. 29, pro smíšený sbor a varhany (1933)
  • Missa brevis et facilis in B op. 35, pro smíšený sbor, varhany a orchestr (1934)
  • Missa in honorem sncti Venceslai in F op. 64 pro smíšený sbor a varhany (1939)
  • Missa in honoriem sncti Joannis Nepomuceni op. 88, pro mužský sbor a varhany (1943)
  • Missa Adventus et Quadragesimae op. 102 (sine Gloria). Smíšený sbor a capella (1944)
  • 1. vánoční mše česká na slova Dra Tomíška op. 94. pro smíšený sbor a malý orchestr
  • 2. vánoční mše česká k poctě Pražského Jezulátka op. 108. pro smíšený sbor, malý orchestr a varhany
  • Requiem in stylo facili pro smíšený sbor a varhany op. 111 (1946)
  • Graduale a Offertorium na neděli X. po sv. Duchu op. 105, pro smíšený sbor a capella,

Další chrámové skladby

  • Vexilla regis a Ecce quomodo moritur op. 75, pro smíšený sbor a capella
  • Regina coeli laetare op. 82, pro smíšený sbor a varhany
  • Šest vložek k mimoliturgickým pobožnostem op. 2.
  • Jesu, dulcis memoria op. 107. Pro soprán sólo s průvodem varhan
  • Ave Maria op. 24, pro alt nebo bas s průvodem violoncella a varhan
  • Ave Maria op. 83, pro smíšený sbor a capella
  • Svatý Václave op. 71, pro mužský sbor a capella na slova J. V. Sládka
  • Zdrávas Královno op. 90a, pro soprán sólo s průvodem varhan
  • Sbor pro bohoslovce op. 90b, pro mužské hlasy a capella
  • Matutinum o půlnoční pro smíšený sbor a varhany, op. 93
  • Dvě biblické písně pro střední hlas, op. 29.
  • Čtyři smuteční sbory pro smíšený sbor a capella op. 4
  • Osm smutečních sborečků op. 39. pro smíšený sbor a capella
  • Usnulo srdce op. 51. Mužský sbor a capella
  • Dva pohřební zpěvy op. 46, 42a.
  • Modlitba za vlast op. 106c. Slova Václav Beneš Třebízský. Pro sólový hlas s průvodem varhan nebo orchestru.
  • Uvítání kněze op. 9. Na slova z kancionálu Svatojanského, pro smíšený sbor, varhany a žestě
  • Pastorella v Ges-dur op. 8
  • Pastorella v Ges-dur op. 10
  • Tři pastorelly op. 50
  • Pastorella v Ges-dur op. 7
  • Koleda op. 104. Směs vánočních písní pro 1—2 dětské hlasy s průvodem varhan nebo orchestru.
  • Litanie Lauretánská op. 67. Český text.

Mešní písně

  • Bože, Otče, smiluj se! op. 68. Mešní lidová píseň
  • Mešní píseň k sv. Petru a Pavlu,
  • Rozleťte se, zpěvy, vzhůru! Mešní píseň velikonoční
  • Mešní píseň k Panně Marii. (Pospěš, duše, do svatyně...)
  • Mešní píseň za blaho vlasti. (Zajásej, národe, ve hlahol svatý!)
  • Krásná Paní na Karmelu.
  • Mešní píseň o svatém kněžství. (Pro kněžské soboty, kvatembrové dny a kněžské slavnosti.)
  • Píseň k Panně Marii čáslavské.
  • Píseň k Pražskému Jezulátku.
  • Píseň k pobožnosti za kněze.

Varhanní skladby

  • Thematická praeludia pro varhany op. 6
  • Fantasie na chorál svatováclavský op. 8, pro varhany
  • Sto praeludií pro varhany op. 87

Světské sbory

  • Země ty česká op. 25. Mužský sbor a capella na slova J. Zeyera
  • Probuzení op. 32. Kantáta k oslavě spolku — pro soprán sólo, smíšený sbor a orchestr
  • Tři dětské sbory op. 36
  • Tři oslavné sbory op. 43. Pro mužský sbor a capella
  • Píseň sedláka — Podzimní op. 44. Mužský sbor
  • Naše česká píseň op. 47. Mužský sbor
  • Dvě zdravice op. 49.( I. pro mužský sbor a capella, II. pro dvouhlasý ženský sbor s průvodem klavíru.)
  • Krásná země op. 52. Mužský sbor a capella.
  • Nesmrtelným op. 59. (K odhalení pomníku.) Mužský sbor
  • 7. březen — 14. září op. 112. Dva mužské sbory a capella

Písně

  • Dvě písně pro soprán s průvodem klavíru op. 3.
  • Jilemnické písničky op. 73. Cyklus deseti písní pro jeden hlas
  • Památce matčině op. 77. Píseň pro baryton s průvodem klavíru.

Orchestrální skladby

  • Pod dubem op. 15. Koncertní polka pro fagot s průvodem klavíru neb orchestru.
  • Slavnostní ouvertura pro orchestr op. 31.
  • Variace na píseň „Sil jsem proso“ pro fagot a orchestr op. 40
  • Dva smuteční pochody op. 41, pro dechovou hudbu
  • Dva pochody pro dechovou hudbu op. 50.
  • Koncertní mazurka pro fagot s průvodem klavíru nebo orchestru op. 78
  • Klavírní kvintet (1960)

Jevištní díla

  • Šípková Růženka op. 37. Pohádková opera o 3 jednáních na slova Josefa Metelky.
  • Jak Janíček hlídal růže op. 5. Melodram na slova V. Kaluse s průvodem klavíru
  • Čarov­né housle (dětská opera, M. Holková, 1955, provedeno 1957),
  • Stříbrná studánka (František Wenig a Josef Kožíšek, 1950).

Dále zkomponoval mnoho instruktivních skladeb pro klavír, housle a housle s doprovodem klavíru.

Odkazy

Reference

  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1894-1913 v Jilemnici, sign.6809, ukn.4214, str.207. Dostupné online

Literatura

  • Československý hudební slovník I (M–Ž), 1965, SHV, Praha
  • Literární kruh 6, s. 44. (Josef Machač).
  • Horské prameny (Kulturní měsíčník Krkonoš) 1, 1937, s. 12 a 36 (Josef Machač).
  • Věstník pěvecký a hudební 40, 1936. s. 66.
  • Cyril 71, 1946. 107 (J. Dušek, seznam skladeb).
  • Cyril 72, 1947, 119.
  • Hudební rozhledy 9, 1956, s. 739.
  • Hudební rozhledy 1976, 117.
  • Miloš Resl, Jan Luštinec: Jilemnické kořeny skladatele Stanislava Macha. In Z Českého ráje a Podkrkonoší. Vlastivědný sborník. Svazek 11. Semily : Státní okresní archiv Semily, 1998, 284 stran. ISBN 80-86254-00-3.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“