Stanislav Marák
| Stanislav Marák | |
|---|---|
 | |
| Senátor Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1921 – 1921 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | čs. soc. dem. |
| Narození | 13. listopadu 1873 Příbor, Morava  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 5. října 1937 (ve věku 63 let) Znojmo  Československo |
| Profese | hudební skladatel a pedagog |
| Ocenění | Čestné občanství města Znojma |
| Commons | Stanislav Marák |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stanislav Marák (13. listopadu 1873 Příbor[1] – 5. října 1937 Znojmo[2]) byl český a československý pedagog, básník, hudební skladatel, redaktor, publicista a politik; meziválečný senátor Národního shromáždění ČSR za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou.
Biografie
Vystudoval gymnázium v Příboru a později učitelský ústav. Od roku 1895 působil na jihozápadní Moravě, nejprve v Jemnici v letech 1895-1899, pak od roku 1899 v Moravských Budějovicích a roku 1909 se stal ředitelem měšťanské školy v Jevišovicích. Od roku 1914 působil coby okresní školní inspektor pro okres Znojmo. Po roce 1918 budoval na Znojemsku českojazyčné školství. Během tří poválečných let založil v tomto regionu čtyřicet českých menšinových škol. Byl i aktivním publicistou. V roce 1923 inicioval vznik sborníku Od Horácka k Podyjí, který redigoval a kam přispíval. Od roku 1925 zasedal v městské radě ve Znojmě a působil jako předseda místního školního výboru. V roce 1922 na podnět náčelníka místního Sokola J. Kopala založil v znojemském Dělnickém domě český vzdělávací spolek kino Vesmír. Zabýval se i hudební osvětou. V roce 1920 režíroval zpěvohru Idylla od Alberta Peka a byl členem pěveckého kroužku Besedy Znojemské. Překládal písně a skládal hudbu. Na post školského inspektora rezignoval roku 1925 a roku 1927 odešel do penze. V roce 1997 získal in memoriam čestné občanství Znojma. Jedna ze znojemských čtvrtí je po něm nazvána Marákov.[2]
Po parlamentních volbách v roce 1920 získal za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát nabyl ale až dodatečně roku 1921 jako náhradník poté, co zemřel senátor Josef Hybeš. Po několika měsících ale sám na funkci rezignoval a v senátu ho ještě roku 1921 nahradil Antonín Hnátek.[3] Profesí byl okresním školním inspektorem a ředitelem měšťanské školy ve Znojmě.[4]
Zemřel v říjnu 1937 ve Znojmě.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Příbor
- ↑ a b Marák, Stanislav (1873-1937) [online]. www.knihovnazn.cz [cit. 2011-11-26]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-26]. Dostupné online.
- ↑ 71. schůze [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-03.
- ↑ Úmrtí. Národní politika. Říjen 1937, roč. 55, čís. 276, s. 4. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stanislav Marák na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Stanislav Marák
- Slib Stanislava Maráka v Národním shromáždění v roce 1921
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Marák Stanislav, český pedagog, básník, hudební skladatel, redaktor, publicista a politik