Stanislav Martinec

Stanislav Martinec
Narození30. října 1938 (84 let)
České Budějovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
VzděláníStřední průmyslová škola keramická v Bechyni
Povolánísochař, keramik
Partner(ka)Věra Martincová
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Stanislav Martinec (* 30. října 1938 České Budějovice) byl český keramik a sochař.

Život a dílo

Stanislav Martinec se narodil 30. října 1938 v Českých Budějovicích. V letech 1953 až 1957 studoval keramickou malbu na Střední průmyslové škole keramické v Bechyni. Od roku 1960 pracoval v keramickém družstvu Keramo.[1] [2][3][4][5]

Od roku 1973 se věnuje volné tvorbě a tvoří drobné figurální plastiky a keramické reliéfy. Tematicky čerpá z městského prostředí a přírody. Ve své tvorbě rád ztvárňuje stavby, často antické památky zrcadlící pomíjivost. Keramiku vytváří téměř výhradně sochařskými postupy. Drobné plastiky, volně modelované z ruky, jsou typické rozkládáním vžitého objemu a tvaru. Bohatě členité ženské postavy či ženská torza barokních tvarů a křivek se dramaticky stáčejí nebo strnule pózují.[6]

Další díla tematicky směřují k surrealistickému imaginativnímu vyjádření. Na realizacích pro architekturu spolupracoval často s keramikem Ctiradem Stehlíkem.[1][3][5]

Jeho díla jsou instalovaná doma i v zahraničí. V budově Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, jako součást expozic jejího Univerzitního muzea Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, je jeho reliéf z glazované keramiky „Hornictví a příroda“.[1][4][5]

Manželka Věra Martincová (* 1940) je rovněž keramička, věnuje se především keramice točené na hrnčířském kruhu, s drobnou plastickou dekorací.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Stanislav Martinec | Galerie Krause. Stanislav Martinec | Galerie Krause [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. 
  2. ↑ Stanislav Martinec | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Stanislav Martinec: Hornictví a příroda - Univerzitní muzeum VŠB-TUO. www.vsb.cz [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b SUPŠ Bechyně. www.supsbechyne.cz [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c ŠPAČKOVÁ, Eva; ŠŤASTNÁ, Marie; JAKUB, Ivánek. Univerzita a umění: Umělecká díla ve veřejném prostoru Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. 1. vyd. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2017. 151 s. ISBN 978-80-248-4130-4. 
  6. ↑ Skupina Zvěstování, reprodukce v: Růžička-Vlček, 1979, s. 56

Literatura

  • Milouš Růžička - Tomáš Vlček, 'Současná keramika. Odeon Praha 1979, s. 56-57

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“