Stanislav Muž
| Stanislav Muž | |
|---|---|
.jpg) Stanislav Muž (kol. 1925) | |
| Základní informace | |
| Narození | 6. listopadu 1896 nebo 5. listopadu 1896 Manětín  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 13. srpna 1955 (ve věku 58 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
| Povolání | operní pěvec a zpěvák |
| Hlasový obor | baryton |
| Ocenění | Řád práce .png){kind=small} |
| Manžel(ka) | Včela Mužová |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
Stanislav Muž (6. listopadu 1896 Manětín[1] – 13. srpna 1955 Praha) byl český barytonista.
Život a umělecké působení
Po studiu na Pivodově pěvecké škole nastoupil v roce 1921 do opery v Moravské Ostravě, v letech 1923–1925 působil v opeře v Plzni, v roce 1925 v Brně, 1925–1929 opět v Moravské Ostravě. Od roku 1929 až do roku 1955 byl členem Národního divadla v Praze (pod Otakarem Ostrčilem a Václavem Talichem). Se souborem Národního divadla hostoval v Amsterdamu, Berlíně a na řadě dalších scén, nabídky k dlouhodobému angažmá v zahraničí ale odmítal. Zpíval i koncertně.
Po roce 1945 obdržel Řád práce (1953), zároveň však byl v Národním divadle poněkud odsouván do pozadí; přispěl k tomu mj. fakt, že z repertoáru byly odstraněny Wagnerovy opery, v nichž exceloval, a nadto vliv Zdeňka Nejedlého, který jako smetanovského pěvce preferoval spíše Václava Bednáře.
Stanislav Muž zemřel 13. listopadu 1955 v Praze. Je pohřben na Vyšehradském hřbitově.[2]
Celkem ztvárnil asi 90 barytonových (někdy i basových) rolí, často s desítkami repríz; jen v Národním divadle účinkoval v téměř 2200 představeních, ve Smetanově Prodané nevěstě zpíval celkem bezmála pětsetkrát.
Do historie se zapsal především jako hrdinný baryton. Přispěla k tomu jeho „vladařská“ postava, odpovídající jevištní projev, a samozřejmě hlas: „U Muže máme vždy zároveň hlas kovový a dramaticky podbarvený, ušlechtilý a zároveň jaksi šlachovitý, vznosný i zemitý. Namísto dokonalé zaokrouhlenosti jistou zrnitou rovnost.“[3] Zejména jako představitele Wagnerových postav jej v českém prostředí zřejmě nikdo nepřekonal.[3]
Několik jeho nahrávek (např. Čertova stěna, 1945, Dalibor, 1946) bylo zveřejněno vydavatelstvím Radioservis.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Manětín
- ↑ Stanislav Muž - Hřbitovy-adopce. www.hrbitovy-adopce.cz [online]. [cit. 2020-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-24.
- ↑ a b BOJDA, M. Stanislav Muž – rytíř české opery. Libuše - Lettres libres de Culture humaniste [online]. [cit. 2020-01-24]. Dostupné online.
Literatura
- J. Mikula: Stanislav Muž, pěvec Národního divadla, Západočeské nakladatelství 1967
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stanislav Muž na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Stanislav Muž
- Portrét Stanislava Muže (Opera plus)
- M. Bojda: Stanislav Muž – rytíř české opery (Libuše)
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Kei, Licence: CC BY-SA 3.0
Ribbon order "Labour" (Czechoslovakia)
Stanislav Muž (1896-1955), český barytonista.
Autor: Matěj Baťha, Licence: CC BY-SA 3.0
Vyšehradský hřbitov - Stanislav Muž