Stanislav Nikolau

PhDr. Stanislav Nikolau
Narození	5. června 1878 Humpolec Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	4. června 1950 (ve věku 71 let) Praha Československo Československo
Povolání	geograf a novinář
Alma mater	Univerzita Karlova
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanislav Nikolau (5. června 1878 Humpolec^[1] – 4. června 1950 Praha) byl český geograf a novinář. Byl vedoucí osobností zeměpisného časopisu Širým světem, který mj. ilustroval Zdeněk Burian.

Život

Stanislav Nikolau se narodil v Humpolci. Otec Jan Nikolau byl kupec, matka Anna (rozená Říhová) zemřela^[2], když mu bylo 20 let. Otec se již neoženil a v roce 1903 se se syny Stanislavem a Zdeňkem odstěhoval do Prahy.^[3]

Stanislav Nikolau vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlo-Ferdinandovy obor zeměpis–dějepis.^[4] Učil nejprve jako suplent na reálce v Ječné ulici, později jako středoškolský profesor na reálce v Karlíně.^{[5][p. 1]} Jako středoškolský profesor psal zeměpisné učebnice.

Stanislav Nikolau v mládí cestoval po Evropě a Přední Asii. Jeho osobnost geografa je spojena s předchůdci dnešní České geografické společnosti. V letech 1920–1931 byl jejím předsedou (tehdejší název Československá společnost zeměpisná); byl předsedou i protektorátní České společnosti zeměpisné (v letech 1939–1945).^[6]

Politicky se angažoval v hnutí Vlajka, které sdružovalo československá fašistická uskupení; k přímé spolupráci s nacistickým Německem se ale nepropůjčil. Byl dlouholetým redaktorem deníku Národní politika. Jeho politické názory byly antisovětské, antigermánské, antisemitské a patriotické, což se projevovalo v jeho novinářské činnosti. Z aktivní politiky se stáhnul po vzniku Protektorátu.

V roce 1947 byl odsouzen pro šíření letáků. Zemřel v Praze.

Nejvýznamnější práce

Časopis Širým světem, vydávaný po dobu dvaceti let, je nejvýznamnějším odkazem Stanislava Nikolaua.

Politické postoje – spolupráce s Vlajkou

Stanislav Nikolau se v období první republiky angažoval v hnutí Vlajka. Vlajka zastávala ideologii antisemitismu, antiněmectví a antikomunismu; 21. října 1932 se Stanislav Nikolau stal jejím předsedou.^[7] Antisemitismus Vlajky jako jeden z jejích programových bodů se projevil již v programovém prohlášení Vlajky vyhlášeném při zvolení S. Nikolaua předsedou; v bodu 7 se požaduje „odstranění nadvlády německého resp. židovského kapitálu…“^[8] Dokud stál Stanislav Nikolau v čele Vlajky, odkazovali Vlajkaři k Rašínovi, Palackému či Jiráskovi. Po vzniku Protektorátu již myšlenka slovanství mizí a Vlajka přebírá prvky nacistické ideologie. V roce 1934 odstoupil Stanislav Nikolau z předsednictví Vlajky^[9], v roce 1940 z Vlajky vystoupil.^[10]

Politické postoje Stanislava Nikolaua odpovídaly ideologii Vlajky v období První republiky.

Dílo

Knižní publikace

Stanislav Nikolau byl znám především jako autor zeměpisných učebnic, které vydával od roku 1909 do roku 1937. Příklady jeho knižního díla jsou:

• Ottův slovník naučný (spolupráce na heslech)^{[p. 2]}
• Ottův malý zeměpisný atlas (vycházel v sešitech od roku 1909, následně knižně; Stanislav Nikolau je uváděn jako redaktor)^[11]
• Učebnice zeměpisu pro první (druhou, třetí, vyšší) třídu středních škol (vydával Ústřední spolek českých profesorů 1910–1923)
• Učebnice zeměpisu pro vyšší třídy škol středních a I. a II. ročník učitelských ústavů (vydalo Profesorské nakladatelství a knihkupectví,1926)
• různé jazykové mutace zeměpisných učebnic Stanislava Nikolaua (maďarsky, francouzsky, slovensky)
• Země a lidé (1921–1948), cestopisná knižnice vydávaná Českou grafickou unií, redigoval ji Stanislav Nikolau^{[p. 3]}
• Cestou necestou (1935–1941), edice cestopisných knih českých autorů, opět vydávaná Českou grafickou unií a redigovaná Stanislavem Nikolauem
• NIKOLAU, Stanislav. Příručka zeměpisu všech dílů světa: se zvláštním zřetelem k Československé republice. 1. vyd. Praha: Profesorské nakladatelství a knihkupectví, 1926, 541 s.

Překlady

• HERBERTSON, A a F HERBERTSON. Člověk a jeho dílo: úvod do anthropogeografie. Praha: J. Otto, 1906, S. 154. Podle 2. českého vydání přeložil a pro české vydání upravil St. Nikolau.
• KOTZE, Stefan von. V australském bushi. V Praze: Česká grafická unie, 1921, 137 s. Upravil a přeložil Stanislav Nikolau.

Kartografické dokumenty

• Glóbus vydaný v roztocké dílně Jana Felkla v roce 1921 vyšel pod odborným dohledem Stanislava Nikolaua. Byl nazván Obraz Zeměkoule a měl měřítko 1:58 181 000. Glóbus je barevný, lakovaný papír, na dřevěném stojanu s průměrem 22 cm.
• Školní mapy Přehledná mapa Československé republiky. Zpracovali ji Jaromír Janka a Karel Kuchař. Měřítko mapy je 1:1 500 000. Byla vydána v Lounech v nakladatelství Edv. Fastra pravděpodobně v letech 1935–1938. Byla schválena jako školní mapa výnosem minist. školství a nár. osvěty ze dne 14. května 1935 č. 38601/35-II. Obsahovala také vedlejší mapky Doprava 1:5 000 000 a Národnost 1:5 000 000.

Časopis Širým světem

Zeměpisný časopis Širým světem (podtitul Zeměpisný měsíčník), byl nejdůležitějším redakčním a spoluautorským dílem Stanislava Nikolaua. Vydávala ho Česká grafická unie.^{[p. 4]}

Časopis Širým světem vycházel nepřetržitě dvacet let (1924–1944). V letech 1924–1938 vycházel 10× ročně, v období 1939–1944 se frekvence jeho vydávání zdvojnásobila (20× ročně) a časopis nesl podtitul Zeměpisný čtrnáctideník.^[12] Zahrnoval rozmanité příspěvky, od aktuálních informací o jednotlivých zemích, přes informace o exotické floře a fauně, až po dobrodružné povídky a příběhy. Články byly bohatě ilustrovány fotografiemi, kresbami a mapami a jejich výběr přiměřeně reagoval na současnou politickou situaci v jednotlivých zemích.

Výtvarnou kvalitu významně ovlivnila dlouhodobá spolupráce s malířem Zdeňkem Burianem. Od roku 1924 doprovázel povídky svými kvaši a perokresbami; od třetího ročníku se objevují i barevné reprodukce olejomaleb geografického cyklu Země a lidé. Celkem bylo v jedenadvaceti ročnících reprodukováno přibližně 560 ilustrací. Dalších přibližně 270 Burianových ilustrací ilustrovalo 25 knižních titulů České grafické unie, kterou Nikolau redigoval.^[13]

Činnost v listu Národní politika

Národní politika byl deník blízký politické straně Československá národní demokracie, i když jí nebyl řízen.^{[p. 5]}

Stanislav Nikolau byl redaktorem Národní politiky a psal do ní pravidelně v letech 1920 až 1940; příspěvky podepisoval vlastním jménem. Během dvaceti let vytvořil Stanislav Nikolau několik set novinářských příspěvků, především úvodníků na prvních stranách listu. Zastával v nich názory antisovětské, vlastenecké a antigermánské; věnuje se i otázkám národohospodářským, politickým, školským a jiným. Jeho antisemitismus se v tisku projevuje spíš okrajově, na intenzitě nabývá v období Druhé republiky. Silnou stránkou Nikolauových příspěvků do tisku byly geografické komentáře aktuální zahraniční politické situace. Obdiv nebo sympatie k německému nacismu se u Stanislava Nikolaua neprojevovaly.

Rozmanitost a vývoj příspěvků Stanislava Nikolaua do Národní politiky ilustrují příklady úvodníků z titulních stránek:

Období 1920–1937

• 1920 – Principiálně odmítá zastánce diktatury proletariátu^[14]
• 1922 – Ve fejetonu Svět se zplošťuje popisuje proces, který je dnes nazýván globalizace^[15]
• 1925 – Popisuje politicko-vojenskou situaci v Maroku^[16]
• 1927 – Antisovětský článek k 10. výročí sovětské revoluce (o sporech mezi stalinisty a trockisty)^[17]
• 1928 – Článek o problémech sovětského hospodářství, zejména zemědělství^[18]
• 1928 – O nesprávnosti hospodářského uzavírání státu a o potřebě snižování vysokých cel^[19]
• 1929 – Komentuje vojenskou diktaturu ve Španělsku, naznačuje možné oživení socialistických a komunistických aktivit^[20]
• 1930 – Proti dovozu amerických a německých filmů^[21]
• 1931 – Proti volnému výběru předmětů ve školách^[22]
• 1932 – Proti užívání germanismů (a sovětských rusismů) v češtině^[23]
• 1933 – O slovanské vzájemnosti na příkladu Všeslovanského svazu mediků^[24]
• 1934 – Podpora motorizace armády, budoucí vojenský konflikt možný, potřeba být připraven^[25]
• 1935 – Vysvětluje geograficky tažení Itálie do Habeše^[26]
• 1936 – O vyzbrojování Hitlerova Německa a varování před nejednotným postupem proti Německu^[27]
• 1937 – O válce v Mandžusku^[28]

Období do 30. září 1938 (do Mnichovské dohody)

• 26. 3. 1938 – Vyzývá ke zbrojení a spolupráci s ostatními demokratickými státy proti nebezpečí německé či sovětské diktatury^[29]
• 30. 3. 1938 – Předvídá expanzní zájem hitlerovského Německa o Rumunsko a Jugoslávii (z důvodu zajištění válečných surovin).^[30]* 5. 7. 1938 – Úvodník při příležitosti červencových svátků je formulován proti německé rozpínavosti v pohraničních oblastech ČSR^[31]

Období 30. září 1938 do 15. března 1939 (vznik Protektorátu)

Příspěvky Stanislava Nikolaua z titulní stránky Národní politiky mizí. Objevují se jeho nejvýraznější antisemitské články uvnitř listu:

• 20. 11. 1938 – V článku Židovská otázka dosud nejsilněji vystupuje proti Židům. Hovoří o nutnosti arizace českých podniků, kritizuje přijímání židovských uprchlíků.^[32]
• 1. 3. 1939 – Vystupuje proti přijímání židovských uprchlíků z Německa^[33]

Období po 15. březnu 1939

Ještě je otištěno několik geograficko-politických příspěvků nebo vzpomínkové texty Stanislava Nikolaua uvnitř listu.

• 8. 11. 1940 – Poslední dohledaný příspěvek Stanislava Nikolaua do Národní politiky je geograficko-politický článek, vcelku neutrálního zaměření, Dvojí tvář Řecka z 8. 11. 1940.^[34]

Články

Publikoval články v titulu Sborník České společnosti zeměvědné. V době okupace byl předsedu redakčního výboru Sborníku České společnosti zeměpisné.

Ohlasy díla Stanislava Nikolaua v dobovém tisku

Zatímco odbornost geografa není zpochybňována, s ostatními názory Stanislava Nikolaua často nesouhlasí dobový tisk, ať je jeho zaměření pravicové či levicové, např.:

• Peroutkova Přítomnost polemizovala v období 1929–1937 se Stanislavem Nikolauem celkem 18x.

Např. 18. 3. 1931 polemizuje s jeho názorem, že "většina biografů hraje filmy výhradně německé" (Nikolau zastává postoj současně antiněmecký i antisemitský). 28. 11. 1929 uvedla Přítomnost, že se Stanislav Nikolau "dostal do bezprostřední blízkosti Rudého práva, které …tvrdí totéž, tj. že žijeme v policejním státě" (Nikolau kritizoval zákrok policie proti studentům.)^[35]

• Lidové noviny označily 12. 12. 1934 Stanislava Nikolaua za Hitlerova sympatizanta proto, že žádal, aby novináři nespílali státníkům a politikům sousedních států a tím nedráždili náčelníky sousedů.^[36]

• Rudé právo zkreslilo výrok Stanislava Nikolaua o nezaměstnaných, které měl obecně označit za „lenochy, povaleče a vyžírače“. Redaktor Rudého práva byl proto odsouzen na 4 dny podmíněně a náhradu soudních výdajů.^[37]

• Židovské zprávy věnují Stanislavu Nikolauovi pozornost především jako představiteli antisemitské Vlajky a redaktoru Národní politiky. 19. března 1932 např. nesouhlasí s jeho tvrzením, že sionisté udržují na židovské radnici (v Praze) němectví a že v židovské náboženské obci není respektován státní jazyk a navíc k tomu napomáhá i pražský magistrát.^[38]

Poválečný soud

V lednu 1946 byl Stanislav Nikolau zatčen s dalšími osobami zapojenými do přepravy a rozšiřování zahraničních letáků generála Prchaly. Jak uvedlo Rudé právo, byl v těchto letácích president Edvard Beneš nazýván uzurpátorem moci a legalita jeho funkce byla popírána. Stanislava Nikolaua nazývá Rudé právo "známý odpůrce demokracie"^[39]

Vlastní soud začal 19. listopadu 1947 a výsledek oznámen již 20. listopadu 1947.^[40]

Provinění a rozsudek

Rudé právo popisuje provinění Stanislava Nikolaua tak, že:

… V prosinci 1945 dostal od štábního kapitána v. v. Václava Jirsy leták nazvaný Poselství do vlasti, vydaný zrádným generálem Prchalou v Londýně. Nikolau předal tento leták inženýru Svobodovi, který jej o silvestrovské noci přečetl několika dalším lidem."^[41]

Stanislav Nikolau byl odsouzen na čtyři měsíce nepodmíněně s tím, že trest již byl vykonán vyšetřovací vazbou. Spoluodsouzení ing. Rudolf Svoboda a Rudolf Bejšovec dostali tresty mírnější (2 a 1 měsíc).^[41] V době vyhlášení rozsudku bylo Stanislavu Nikolauovi 69 let a zbývalo mu zhruba 1½ roku života.

Posmrtné ohlasy

Po roce 1948 byl Stanislav Nikolau téměř zapomenut. Pokud bylo jeho jméno připomenuto, pak v negativních souvislostech. Např. roce 1951 ho označilo Rudé právo za „protisovětského štváče“ v souvislosti s jeho předválečným výrokem v Národní politice.^[42] V roce 1959 vzpomínal v tomtéž deníku Jan Kopecký na Nikolauovu předválečnou učebnici zeměpisu, která se kriticky vyjadřuje o poměrech v Sovětském svazu a naopak místo slova „kolonie“ používá výrazy „osady“ a „osadní mocnosti“.^[43]

Citát

(O hospodářských problémech Sovětského svazu)

Tak se sny a skutečnost stále více rozcházejí a budou se rozcházet, dokud nenastane návrat k normálním poměrům. Ale to znamená, že by pak celá ta revoluce byla zbytečná. Národní politika, 5. 6. 1928

Zajímavost

V roce 2006 se Stálá komise Senátu ČR pro krajany žijící v zahraničí zabývala návrhem jedné krajanské organizace v USA na zřízení „Dne Čechů v zahraničí“. Pro tento den bylo navrženo datum narození Stanislava Nikolaua – 5. června. Vzhledem k nejednotnosti postoje krajanů odložila Komise projednání.^[44]

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Stanislav Nikolau
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stanislav Nikolau na Wikimedia Commons
• Autor Stanislav Nikolau ve Wikizdrojích
• SYSEL, Jan. Habešská válka na stránkách československého stranicko-politického tisku [online]. Brno: 2010. Dostupné online. 
• JANDÁK, Jan. Česká reflexe arménské otázky (1878 – 1925) [online]. Praha: 2014. Dostupné online. 
• NIKOLAU, Stanislav. Obraz Zeměkoule. V Roztokách n. V.: Jan Felkl a syn, 1921. 1 glóbus. Dostupné online.
• NIKOLAU, Stanislav, Jaromír JANKA a Karel KUCHAŘ. Stanislava Nikolaua přehledná mapa Česko-Slovenské republiky 1:1,000.000. Praha: Edv. Fastr, 1939. 1 mapa. Dostupné online.
• Portál autorit Národní knihovny ČR, Nikolau Stanislav (1878–1950)

Související články

• První republika
• Protektorát Čechy a Morava
• Druhá italsko-etiopská válka