Stanislav Novák (kněz)
Jeho milost ThDr. Stanislav Novák | |
---|---|
sídelní kanovník Vyšehradské kapituly | |
Znak | (c) I, SajoR, CC BY-SA 2.5 |
Osobní údaje | |
Datum narození | 14. června 1917 |
Místo narození | Vlašim, Rakousko-Uhersko |
Datum úmrtí | 2. října 2006 (ve věku 89 let) |
Místo úmrtí | Litoměřice, Česko |
Místo pohřbení | kapitulní hrobka na Vyšehradském hřbitově |
Povolání | pedagog, katolický kněz, kněz, vysokoškolský učitel a teolog |
Známý díky | pedagog, teolog, profesor pedagogiky a katechetiky |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
J.M. can. ThDr. Stanislav Novák (14. června 1917 Vlašim – 2. října 2006 Litoměřice) byl český katolický kněz, vysokoškolský pedagog, teolog, profesor pedagogiky a katechetiky, kanovník Vyšehradské kapituly.
Život
Středoškolské vzdělání získal na státním čsl. gymnáziu v Benešově, které zakončil maturitou v roce 1937. V letech 1937-1939 studoval ke kněžství na bohoslovecké fakultě Karlovy univerzity a poté, když nacisté uzavřeli vysoké školy, pokračoval ve studiích na Arcidiecézním bohosloveckém semináři v Praze, které dokončil v roce 1942 a v témže roce byl pak vysvěcen na kněze.
Po vysvěcení působil v duchovní správě. V dalším studiu pokračoval po skončení nacistické okupace na bohoslovecké fakultě Karlovy univerzity v Praze a doplnil si základní studia bohosloví v letech 1948-1949. Po krátkém působení v duchovní správě přešel jako profesor na gymnázium. V letech 1957-1958 působil jako administrátor bubenečské farnosti při kostele sv. Gotharda.
V roce 1968 byl povolán na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu do Litoměřic. 17. dubna 1969 zde byl pověřen externím vyučováním katechetiky, s účinnosti od 15. dubna 1969. 23. září 1970 byl na CMBF jmenován lektorem pro obor katechetika v akademickém roce 1970-1971. Pro rok 1971-1972 byl jmenován lektorem dne 27. prosince 1971 opět pro obor katechetika. 28. srpna 1972 byl jmenován asistentem pro obory pedagogika a katechetika, s účinností od 1. října 1972.
Dále zde získal doktorát teologie po předložení disertační práce s názvem Disharmonie člověka a jeho výchova, a 5. června 1974 byl promován. 8. ledna 1975 byl jmenován odborným asistentem pro obor katechetika a pedagogika, s účinností od 1. ledna 1975. Dále byl 19. září 1979 jmenován docentem pro obor katechetika a pedagogika po předložení spisu Disharmonický člověk a jeho výchova, s účinností od 1. září 1979. Jeho působení na CMBF bylo ukončeno 30. září 1979.
V roce 1993 byl jmenován sídelním kanovníkem Vyšehradské kapituly v Praze, kde také bydlel.
Závěr života
V roce 2006 se těžce nemocný se z iniciativy svého žáka, litoměřického biskupa Pavla Posáda, vrátil do Litoměřic, kde mnoho let vyučoval. Zde se mu na sklonku života dostalo paliativní péče v hospici sv. Štěpána a zde také 2. října 2006 zemřel ve věku 89 let a v 65. roce kněžské služby.
Rozloučení s ním se konalo v bazilice sv. Petra a Pavla na Vyšehradě v pondělí 9. října 2006 v 10 hodin, při zádušní mši v bazilice předsedal kardinál Miloslav Vlk se kterým koncelebroval pražský biskup Karel Herbst. Poté bylo jeho tělo pohřbeno do kapitulní hrobky na Vyšehradském hřbitově.
Bibliografie
- 44 katechezí jako příprava na první svaté přijímání: Příručka pro kněze, katechety i rodiče, Praha: Řád 1991. 333 s. (předchozí vydání: Boží děti: 44 katechezí, [Litoměřice] [: Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta] [s.d.]. 210 s.; Boží děti, [Litoměřice] [: Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta] 1975. 141 s.; Boží děti. Díl B, [Litoměřice] [: Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta] [s.d.]. 186 s.; Boží děti. Díl C, [Litoměřice] [: Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta] [1983]. 180 s.)
- Disharmonický člověk a jeho výchova. Pojednání o křesťanské výchově od praenatálního období až po manželství, Praha: Řád 1992. 472 s. (předchozí vydání: Disharmonický člověk a jeho výchova. Pedagogika založená na Bibli, část 1, Litoměřice: Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta 1977. 130 s.; část 2, Litoměřice: Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta 1977. 184 s.; část 3, Litoměřice: Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta 1977. 156, 16 s.)
- Katechetika, [Litoměřice] [: Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta] 1970. 136 s.
- Milníky života, Praha: Řád 1990. 195 s.
- Zásady života (Pojednání o víře, naději a lásce. Hodí se pro starší mládež, snoubence, konvertity). Katecheze, Praha: Řád 1990. 137 s. (předchozí vydání: Zásady života: pokus o katechetickou kerygmatiku, Litoměřice: Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta 1971. 93 s.;
- Zásady života, Litoměřice: Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta 1971. 122 ; 21 s.; Zásady života: pokus o katechetickou kerygmatiku, díl 2, Olomouc: Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta 1972)
Příspěvky ve sbornících.
Odkazy
Literatura
- Bohemikální autoři. Křesťanství (1901–2000), Praha: Centrální katolická knihovna 2001 [cit. 2005-07-31].
- NOVOTNÝ Vojtěch: Katolická teologická fakulta 1939-1990. Prolegomena k dějinám české katolické teologie druhé poloviny 20. století, Praha: Karolinum, 2007.
Související články
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Stanislav Novák (kněz)
- Zpráva o úmrtí Stanislava Nováka na stránkách Arcibiskupství pražského Archivováno 2. 2. 2012 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
(c) I, SajoR, CC BY-SA 2.5
Generic template for coat of arms of a Canon (priest).
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha 6-Bubeneč kostel sv. Gottharda