Stanislav Pacner
ThLic. Stanislav Pacner, Ph.D. | |
---|---|
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | brněnská |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 17. 6. 1995 světitel Vojtěch Cikrle |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady | |
Osobní údaje | |
Datum narození | 21. července 1969 (54 let) |
Místo narození | Třebíč, Československo |
Příbuzní | Pavel Pacner[1] a Jan Pacner[1] (sourozenci) |
Povolání | teolog a duchovní |
Alma mater | Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně Římskokatolická cyrilometodějská bohoslovecká fakulta v Praze se sídlem v Litoměřicích Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého Papežská lateránská univerzita Papežský biblický institut Hebrejská univerzita v Jeruzalémě |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stanislav Pacner (* 21. července 1969 Třebíč) je český (resp. moravský) římskokatolický duchovní, teolog, biblista.
Životopis
Začal studovat elektrotechnickou fakultu na VUT v Brně. Po druhém ročníku přerušil studium a po krátké pracovní přestávce nastoupil do semináře v Litoměřicích. Po listopadu 1989 přestoupil na teologickou fakultu do Olomouce, v roce 1991 začal studovat teologii na Lateránské univerzitě v Římě. Zde v roce 1994 dokončil magisterské studium katolické teologie. Následující čtyři roky pokračoval v postgraduálním studiu na Papežském biblickém institutu v Římě a Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, kde získal Licenciát teologie (ThLic.) V letech 2000–2009 absolvoval doktorské studium teologie ve studijním oboru Biblická teologie na Gregoriánská univerzitě a Lateránské univerzitě v Římě a na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého. Získal tak titul Th.D. Od devadesátých let vyučuje na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého. Jeho odborným zaměřením jsou prorocké knihy Starého zákona a biblická hebrejština.
Přednáší témata Starého zákona v rámci biblických kursů brněnské diecéze, [2][3] vede také duchovně-formační setkání pro vedoucí střediska Radost. [4]
Kromě pedagogické práce působí jako duchovní ve farnostech brněnské diecéze. Od roku 2006 působil jako kooperátor ve farnosti Rousínov, od roku 2014 je farním vikářem ve farnosti Slavkov u Brna.
Jeho dva rodní bratři, Jan a Pavel, jsou rovněž kněžími brněnské diecéze[5] (s Janem byl vysvěcen ve stejný den v červnu 1995).
Výběrová bibliografie
Monografie
- Pacner, S., Důvěřovat v člověka a důvěřovat v Hospodina (Jer 17,5–13): Exegeticko-teologický výklad (Ediční řada – Monografie; Olomouc: UP 2010) 412 stran. ISBN 978-80-244-2657-0
Články a kapitoly v monografiích
- Pacner, S., „Vyznání zlořečícího proroka (Jr 20,7–18)“, Obtížné oddíly Zadních proroků (ed. M. Prudký) (Kostelní Vydří: KN 2016) 93–103. ISBN 978-80-7195-793-5
- Pacner, S., „Rozdíly mezi MT a LXX v Jer 1,1–19: Haplografie jako možné vysvětlení?“ ST 17, 2 (2015) 1–9. ISSN 1212-8570
- Pacner, S., „Šabat jako znamení svobody“ ST 15, 1 (2013) 1–23. ISSN 1212-8570
- Pacner, S., „Nemoc a uzdravení v Bibli“, Etiam per cor sanamus: Psychospirituální souvislosti konce života a umírání (Kol. aut.) (Brno: Marek Konečný 2013) 47–55. ISBN 978-80-244-3275-5
- Pacner, S., „Důvěra a naděje v Hospodina jako postoj vůči strachu“, Podněty starozákonní literatury pro výchovu a formaci (S. Pacner – P. E. Herciková – A. Mackerle) (Ediční řada – Monografie; Olomouc: UP 2011) 109–173. ISBN 978-80-244-2910-6
- Pacner, S., „Naděje ve Starém zákoně: Pokus o filologickou a sémantickou analýzu“, Láska z čistého srdce, z dobrého svědomí a z upřímné víry (1Tim 1,5): Studie věnované Ladislavu Tichému k 60. narozeninám (eds. P. Chalupa – L. Zajícová) (Olomouc: Univerzita Palackého 2008) 64–74. ISBN 978-80-244-1915-2
Odkazy
Reference
- ↑ a b Nový probošt v Mikulově - Biskupství brněnské. Dostupné online. [cit. 2023-04-15].
- ↑ V Brně začne další ročník Biblického kursu [online]. biskupstvi.cz} [cit. 2020-05-21]. Dostupné online.
- ↑ Růst židovského a křesťanského společenství - biblický kurz [online]. cirkev.cz} [cit. 2020-05-21]. Dostupné online.
- ↑ Duchovně-formační setkání pro vedoucí [online]. taborradost.cz} [cit. 2020-05-21]. Dostupné online.
- ↑ Nový probošt v Mikulově - Biskupství brněnské [online]. www.biskupstvi.cz [cit. 2015-12-27]. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“