Stanislav Petrov

Stanislav Petrov
Stanislav Petrov (2016)
Stanislav Petrov (2016)
Rodné jménoСтанислав Евграфович Петров
Narození7. září 1939
Vladivostok
Úmrtí19. května 2017 (ve věku 77 let)
Frjazino
Příčina úmrtízápal plic
Alma materKiev Military Aviation Engineering Academy
Povolánívoják
OceněníNěmecké mediální ocenění (2012)
Dresden award (2013)
Řád za službu vlasti v ozbrojených silách SSSR 3. třídy
medaile 60. výročí Ozbrojených sil SSSR
medaile 70. výročí Ozbrojených sil SSSR
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Stanislav Jevgrafovič Petrov (vlevo) v únoru 2013 při přebírání ceny Dresden Preis 2013.

Stanislav Jevgrafovič Petrov (rusky Станислав Евграфович Петров; 9. září 1939 Vladivostok19. května 2017 Frjazino) byl ruský voják, příslušník protivzdušné obrany Sovětského svazu na radarové základně Serpuchov-15 (Objekt 455), která byla centrálním velitelským stanovištěm systému včasné výstrahy před jaderným útokem 90 km od Moskvy. Dne 26. září 1983 byl Stanislav Petrov ve službě operačního důstojníka, když systém spustil falešnou zprávu o jaderném útoku. Petrov tuto zprávu vyhodnotil jako falešnou a nedal tak podnět k odvetnému sovětskému jadernému útoku, který by s nejvyšší pravděpodobností vedl k jaderné válce.[1][2][3]

Tento incident byl tajný až do roku 1990, kdy jej popsal ve svých memoárech bývalý sovětský generálplukovník Jurij Votincev, jenž byl první osobou, která byla v roce 1983 o události zpravena.[2]

Pozadí

V té době byly vztahy mezi Sovětským svazem a Spojenými státy americkými velmi napjaté. O tři týdny dříve (1. září 1983) sestřelil sovětský stíhací letoun Suchoj Su-15 civilní letadlo Boeing 747 letu KAL 007 jihokorejských aerolinek poblíž ruského ostrova Sachalin. Pilot Su-15 major Genadij Osipovič tehdy uposlechl rozkazu nadřízených. Velení se domnívalo, že jde o špionážní let. Při sestřelu zahynulo všech 269 osob na palubě včetně Larryho McDonalda, člena Kongresu USA.[2]

Mezi oběma jadernými mocnostmi platila doktrína vzájemně zaručeného zničení, šlo o vzájemné jaderné odstrašování. Zjednodušeně řečeno se opírala o tezi, že napadení nepřítele jadernými zbraněmi by vyvolalo odvetu a skončilo zničením obou stran. V Sovětském svazu mělo velitelství systému včasné výstrahy ihned uvědomit politické vedení, které mělo rozhodnout o odvetném úderu. Sovětský systém včasné výstrahy byl známý jako Oko, používal družice Kosmos operující na vysokých eliptických oběžných drahách a sledující odpaly balistických střel zejména z území Spojených států amerických. První družice byla vynesena na svou dráhu již v roce 1972, ale systém byl zprovozněn až roku 1982. Byl nový a občas se vyskytly poruchy.[2]

Tehdejší prezident Spojených států amerických Ronald Reagan prosazoval projekt SDI označovaný jako „Hvězdné války“, jehož cílem bylo vytvořit strategickou obranu proti jaderným zbraním, především balistickým raketám.

Vlastní událost

Podrobnější informace naleznete v článku Falešný raketový poplach 1983.

Dne 26. září 1983 v 00:15 místního času se spustil alarm a na obrazovce se rozsvítil červený čtverec, který signalizoval místo odpalu. Vzápětí byly detekovány další čtyři odpaly. Petrov vyzval operátory, aby podali hlášení a mezitím analyzoval situaci. Systém včasné výstrahy byl uveden do provozu teprve nedávno a již dříve se vyskytly poruchy. Doktrína vzájemného zničení byla všeobecně známá. Petrov uvažoval, že odpálení pěti raket nedávalo smysl, nenapáchaly by značné škody a Spojené státy americké by se tím vystavovaly riziku plného odvetného jaderného útoku znamenajícího téměř jistě vyhlazení. Pplk. Petrov požádal o prověření informací z dalších zdrojů (pozemní radary, radary protiraketové obrany a lodě s anténami pro sledování kosmických objektů). Doba letu raket s jadernými hlavicemi byla přibližně necelou půlhodinu, tolik času bylo na prověření. Útok se podařilo vyloučit za 18 minut, nebyl potvrzen z radarových stanic. Petrov mohl informovat nadřízené o celém incidentu. Vyšetřování později potvrdilo poruchu systému. Chybný signál družice měl na svědomí odraz slunečního paprsku z vrstvy vysoké oblačnosti. Petrovovo jednání bylo označeno nejprve za správné a generálplukovník Jurij Votincev mu následně udělil pochvalu. Posléze se však stal nepohodlným, protože odhalil chybu systému, na kterém pracovali vlivní vědci. Jako nespolehlivý byl převelen na méně exponované místo a v roce 1984 odešel předčasně do výslužby[2][3] a začal pracovat ve firmě, která systémy včasného varování vyvíjela. O několik let později jeho žena Raisa onemocněla rakovinou a tak z firmy odešel, aby o ženu pečoval do její smrti v roce 1997.[4]

Reakce a ocenění

Petrov podotkl, že neví, jestli by se měl považovat za hrdinu. V rozhovoru pro dokumentární film The Red Button and the Man Who Saved the World uvedl: „Byla to má práce. Dělal jsem jednoduše svou práci, byl jsem tím správným člověkem na správném místě, to je celé. Ani moje žena o tom 10 let nevěděla. 'A co jsi udělal?', zeptala se mě. 'Neudělal jsem nic.'“[5]

  • 21. května 2004 organizace ze San Francisca Association of World Citizens (Asociace světových občanů) udělila Petrovovi cenu World Citizen Award (Cena světového občana) a odměnu 1 000 USD.[6]
  • V lednu 2006 byl oceněn na mítinku OSN v New Yorku.[6]
  • 17. února 2013 obdržel v německých Drážďanech cenu Dresden Preis 2013 za svou roli při zabránění rozpoutání nukleární války. Cena zahrnovala i finanční odměnu 25 000 eur.[6]
  • 26. září je připomínáno jako tzv. „Petrovův den“.
Američané by v Rusku vyhladili 100 milionů lidí. I my bychom vygumovali nejméně polovinu amerického obyvatelstva. S jediným rozdílem: Kdo by byl zaútočil jako první, žil by o 20 minut déle.[7]
— Stanislav Petrov

Odkazy

Reference

  1. Časopis 100+1 zahraniční zajímavost, číslo 8/2012, str. 16-17
  2. a b c d e Jediné stisknutí tlačítka dělilo svět od 3. světové války. Už několikrát, Technet.iDNES.cz, citováno 1. 12. 2013
  3. a b Tony Long: Sept. 26, 1983: The Man Who Saved the World by Doing ... Nothing, wired.com (anglicky)
  4. https://www.nytimes.com/2017/09/18/world/europe/stanislav-petrov-nuclear-war-dead.html
  5. Ewa Pieta. The Red Button & the Man Who Saved the World [online]. logtv.com [cit. 2006-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-10-16. (anglicky) 
  6. a b c Stanislav Petrov Averts a Worldwide Nuclear War, Bright Star Sound (anglicky)
  7. Před 29 lety mohla začít třetí světová válka. Omylem, ČT24, citováno 9. 12. 2013

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Petrow semperoper2.JPG
Autor: Z thomas, Licence: CC BY-SA 3.0
Stanislaw Jewgrafowitsch Petrow bei der Verleihung des Dresden-Preis in der Semperoper; Februar 2013 (2. von links: Laudator Claus Kleber; Mitte: Gerhart Baum; rechts: Kristin Alschner)
Stanislaw-jewgrafowitsch-petrow-2016.jpg
Autor: Queery-54, Licence: CC BY-SA 4.0
Stanislaw Petrow in der Küche seiner Wohnung in Frjasino, 03.07.2016