Stanislav Polčák

JUDr. Stanislav Polčák
1. místopředseda STAN
Ve funkci:
4. června 2011 – 28. března 2014
PředchůdceJosef Zicha
NástupcePetr Gazdík
Místopředseda STAN
Ve funkci:
1. února 2009 – 4. června 2011
Ve funkci:
28. března 2014 – 25. března 2017
Ve funkci:
31. srpna 2021 – 24. března 2022
Poslanec Evropského parlamentu
Úřadující
Ve funkci od:
1. července 2014
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
29. května 2010 – 28. srpna 2013
Ve funkci:
26. října 2013 – 30. června 2014
1. místopředseda SNK ED
Ve funkci:
25. června 2006 – 12. května 2007
NástupceMarkéta Reedová
Zastupitel obce Vysoké Pole
(v letech 2002–2009 také místostarosta obce)
Ve funkci:
2. listopadu 2002 – 29. června 2009
Stranická příslušnost
ČlenstvíSNK ED (2002–2008)
NSK, později STAN (2008–2022)
STAN (od 2023)
Nestraník
v zastupitelstvuza SD-SN / ED (2002–?)
Narození21. února 1980 (44 let)
Slavičín [1]
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choťsvobodný
Alma materPF UK v Praze
CommonsStanislav Polčák
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanislav Polčák (* 21. února 1980 Slavičín) je český právník, vysokoškolský pedagog a politik, člen hnutí Starostové a nezávislí (STAN), v letech 2010 až 2014 poslanec Poslanecké sněmovny PČR. Od roku 2014 je poslancem Evropského parlamentu.

Život

Pochází z Vysokého Pole. V roce 2003 získal magisterský titul na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, v letech 2000 - 2003 studoval Katolickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy. V roce 2004 získal po obhajobě rigorózní práce titul JUDr. na Právnické fakultě Univerzity Karlovy na katedře správního práva, obor veřejné právo. V roce 2007 složil advokátní zkoušky.[2]

Specializuje se na evropské, správní a autorské právo. Byl zaměstnán v advokátní kanceláři Martina Vlčka a vedl poslaneckou kancelář europoslance Tomáše Zatloukala.[3]

Stanislav Polčák žije v Praze, je svobodný.

Politické působení

Od listopadu 2002 do června 2009 působil jako místostarosta obce Vysoké Pole, v září 2005 byl jmenován členem expertní komise Úřadu vlády ČR pro otázky EU. Ve funkci skončil v prosinci 2006.[2]

Poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl zvolen ve volbách 2010 v Praze na kandidátce strany TOP 09 (nominován za stranu Starostové a nezávislí).[4] Od července 2010 do prosince 2013 působil jako předseda Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj PSP ČR. Od prosince 2012 do srpna 2013 vykonával funkci předsedy Ústavněprávního výboru PSP ČR. V říjnu 2013 byl zvolen opakovaně poslancem Parlamentu ČR.[2] Na konci března 2014 byl na VI. Republikovém sněmu v Průhonicích u Prahy zvolen místopředsedou Starostů a nezávislích (STAN).[5] Funkci zastával do března 2017. Znovu byl zvolen místopředsedou hnutí Starostové a nezávislí (STAN) na konci srpna 2021.[6]

Dne 20. června 2022 oznámil, že pozastavuje své členství v hnutí Starostové a nezávislí (STAN), přičemž jako důvod uvedl jeho setkávání s Michalem Redlem, který byl o několik dní dříve zatčen a obviněn z korupce při razii NCOZ na Pražském magistrátě v rámci Akce Dozimetr.[7] V březnu 2023 členství v hnutí obnovil, když se podle něj prokázalo, že s kauzou nemá nic společného.[8]

Kandidatura do Evropského parlamentu 2014

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidoval z pozice člena STAN na 3. místě kandidátky TOP 09 a Starostové a nezávislí (STAN).[9] Získal 11 997 preferenčních hlasů (tzn. 4,96 %), skončil v rámci kandidátky na čtvrtém místě a byl zvolen poslancem Evropského parlamentu. Vzhledem k neslučitelnosti funkcí rezignoval dne 30. června 2014 na mandát poslance Poslanecké sněmovny PČR, ve Sněmovně ho nahradil Martin Plíšek.[10] Polčák je místopředseda Výboru pro regionální rozvoj (REGI).

Komunální volby 2014

V komunálních volbách v roce 2014 kandidoval jako člen STAN do Zastupitelstva Hlavního města Prahy na kandidátce Trojkoalice (tj. Strana zelených, KDU-ČSL a Starostové a nezávislí), ale neuspěl.[11]

Kandidatura do Evropského parlamentu 2019

Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 mandát europoslance obhájil a kandidoval jako člen hnutí STAN na 2. místě kandidátky subjektu s názvem "Starostové (STAN) s regionálními partnery a TOP 09".[12] Získal 25 352 preferenčních hlasů.[13]

Kontroverze

Hospodářské noviny v roce 2011 napsaly, že poslanec TOP 09 Stanislav Polčák před lety přišel k pohledávce za 7,5 milionu korun. Politik uvedl, že se jedná o nesmyslné spekulace s tím, že jako advokát pouze zastupoval svého klienta.[14] V roce 2013 kauzu začala vyšetřovat policie pro podezření ze spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku.[15] Po prověření a vyslechnutí zainteresovaných osob policie věc odložila.[16]

Kauza Vrbětice

V březnu 2022 způsobil kontroverzi jeho nárok na 7,7 milionu korun za zastupování obcí v kauze „Vrbětice“, kdy zúčastněným svůj nárok na odměnu po celou dobu údajně vůbec nezmínil, a až na konci soudního sporu ji nárokoval.[17] Po medializaci kauzy se svého nároku, dle mediálního vyjádření, vzdal.[18] Rovněž rezignoval na funkci místopředsedy hnutí Starostové a nezávislí (STAN).[19]

Vazby na stíhaného lobbistu Michala Redla

Na konci února 2017 informoval Český rozhlas Radiožurnál, že Polčák konzultoval nominace na důležitá místa v pražských firmách a na magistrátu s podnikatelem Michalem Redlem, mužem známým z kauz Radovana Krejčíře.[20] V reakci na tuto událost se o den později Polčák rozhodl, že nebude kandidovat na březnovém sněmu Starostů a nezávislých (STAN) na žádnou volenou funkci v hnutí. Ke svému rozhodnutí uvedl: "Svou neopatrnost si ‚odpracuji‘ jako řadový člen hnutí."[21]

V roce 2022 byl Redl obviněn jako jedna z klíčových osob kauzy Dozimetr týkající se korupce při udělování zakázek na pražském magistrátě. V říjnu 2023 Deník N informoval, že v policejním spise ke kauze je zaznamenána výpověď Stanislava Polčáka, který v případu figuroval jako svědek. Polčák se stíhaným podnikatelem Michalem Redlem a jeho rodinou trávil několik dovolených a komunikoval s ním přes šifrovací aplikaci. Polčák měl s Redlovými blízký vztah. Osobně se původně znal s otcem obviněného, Petrem Redlem starším, se kterým spolupracoval jako advokát ve Zlíně.[22]

Praxe

  • 2001–2002 – Mironet – právní asistent v počítačové firmě
  • 2001–2003 – právní asistent (autorská práva)
  • 2003–2007 – advokátní koncipient
  • Od 2007 – advokát
  • Od 2003 – člen znaleckého kolegia pro obor autorského práva znaleckého ústavu Unie výtvarného umění ČR
  • 2004–2005 – vedoucí poslanecké kanceláře poslance Evropského parlamentu
  • 2005–2007 – poradce poslankyně Evropského parlamentu
  • 2008–2010 – školitel zastupitelů a představitelů samospráv Sdružení místních samospráv ČR
  • 2009–2012 – externí pedagog oboru základy práva a autorské právo na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a Filmové škole Zlín v oblasti správního práva[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Archivovaná kopie. www.top09.cz [online]. [cit. 2012-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-25. 
  2. ↑ a b c d Archivovaná kopie. www.top09.cz [online]. [cit. 2012-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-25. 
  3. ↑ Archivovaná kopie. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2013-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-23. 
  4. ↑ http://volby.cz/pls/ps2010/ps111?xjazyk=CZ&xkraj=1&xstrana=15&xv=2&xt=3
  5. ↑ Půta vede starosty. Do krajských voleb podle něj mají jít bez TOP 09. iDNES.cz [online]. 2014-03-28 [cit. 2014-03-28]. Dostupné online. 
  6. ↑ Rakušan na sněmu STAN obhájil post předsedy hnutí, neměl protikandidáta. Místopředsedou zůstává Farský. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-08-31 [cit. 2021-09-06]. Dostupné online. 
  7. ↑ Stanislav Polčák. Facebook [online]. 2022-06-20 [cit. 2022-06-20]. Dostupné online. 
  8. ↑ Europoslanec Polčák obnovil členství v hnutí STAN. ČT24 [online]. 2023-03-20 [cit. 2023-03-20]. Dostupné online. 
  9. ↑ Volby do EP: Nabízíme mezinárodně uznávané odborníky [online]. TOP 09, 2014-02-20 [cit. 2014-02-20]. Dostupné online. 
  10. ↑ JUDr. Stanislav Polčák [online]. Poslanecká sněmovna PČR [cit. 2014-07-01]. Dostupné online. 
  11. ↑ Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo hlavního města Prahy, Kraj: Hlavní město Praha, Obec: Praha hl.m., Kandidátní listina: TROJKOALICE SZ, KDU-ČSL, STAN [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2015-07-09]. Dostupné online. 
  12. ↑ STAN a TOP 09 představily kandidátku pro evropské volby. Lídrem je Pospíšil. Deník Referendum [online]. 2019-02-18 [cit. 2019-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-20. 
  13. ↑ Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 24.05. – 25.05.2019, Jmenné seznamy, Strana: STAROSTOVÉ (STAN) s regionálními partnery a TOP 09, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Výběr kandidátní listiny (strany) [online]. Český statistický úřad, 2019 [cit. 2019-05-31]. Dostupné online. 
  14. ↑ Proč je dobré vědět, kam poslanec Polčák investoval 7,5 milionu
  15. ↑ http://www.lidovky.cz/poslance-polcaka-vysetruje-policie-d65-/zpravy-domov.aspx?c=A130211_102253_ln_domov_spa
  16. ↑ Policie odložila případ spojený s praxí poslance Polčáka. TÝDEN.cz [online]. 2013-03-13 [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  17. ↑ REFRESHER. Advokát žádal po Vrběticích téměř 8 milionů za právní pomoc. Mysleli jsme, že to dělá zadarmo, míní místní. refresher.cz [online]. [cit. 2022-03-21]. Dostupné online. 
  18. ↑ Obrat: Polčák se vzdá milionových provizí za odškodnění obcí u Vrbětic. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2022-03-21]. Dostupné online. 
  19. ↑ iDNES.cz; ČTK. Polčák rezignoval na post místopředsedy STAN, nechce poškozovat hnutí. iDNES.cz [online]. 2022-03-24 [cit. 2022-03-24]. Dostupné online. 
  20. ↑ BASTLOVÁ, Marie. Starostům a nezávislým radí Krejčířův muž. Řeší s ním personální nominace. irozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2017-02-27 [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  21. ↑ Kontakt s Krejčířovým člověkem připravil Polčáka o kandidaturu na funkce ve STAN. Novinky.cz [online]. Borgis, 2017-02-28 [cit. 2017-03-01]. Dostupné online. 
  22. ↑ POKORNÁ, Zdislava. Byl jsem s Redlem na Seychelách, o jeho podpoře STAN nesmím mluvit, řekl policii Polčák. Deník N [online]. 2023-10-02 [cit. 2023-10-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“