Stanislav Rákos

Stanislav Rákos
Narození18. května 1931
Úmrtí18. září 2012 (ve věku 81 let)
VzděláníMaturita na stavební průmyslovce (večerní studium při zaměstnání)
Povolánítechnicko–organizační pracovník, později správce budov
ZaměstnavateléAkademie věd ČR, Ústav teoretické a aplikované mechaniky
ChoťLudmila Rákosová[1]
DětiRichard Rákos (* 20. května 1961 – 5. července 2012)[2]
RodičeStanislav Rákos (* 13. února 1902 – 28. června 1978);[2] Jarmila Rákosová (* 23. dubna 1906 – 25. března 1996)[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Vchod do Rákosova pavilonu v Zoo Praha
Před vchodem do Rákosova pavilonu se nachází pamětní deska věnovaná Stanislavu Rákosovi
Emauzský klášter, pohled od Vltavy
Roh Šolínovy a Zikovy ulice, Praha 6, vstup do Kloknerova ústavu

Stanislav Rákos (18. května 1931 – 18. září 2012) byl aktivní chovatel exotického ptactva, který krátce před svým skonem v roce 2012[3] odkázal (se souhlasem své manželky Ludmily Rákosové) velkou část svého movitého i nemovitého majetku (v hodnotě přes 50 milionů korun[4]) ve prospěch Zoo Praha.[5] Z části těchto prostředků (10 milionů korun[3]) byla v dolní partii zoologické zahrady vybudována (a 28. září 2019 veřejnosti zpřístupněna[6]) rozsáhlá expozice exotického ptactva (vzácných papoušků)[6] – tzv. Rákosův pavilon.[5][6]

Život

Vojenská služba a studium

Byl to Rákosův (pro komunistický režim nevhodný) velkostatkářský třídní původ, díky němuž mu totalitní režim nepovolil v mladém věku studium.[4] Před nástupem na vojnu hrával Stanislav Rákos hokej.[4] Původně chtěl Stanislav Rákos studovat biologii, ale večerní studium mu bylo dovoleno díky nějakému důstojníkovi až během vojenské prezenční služby.[4] Tu strávil (jako politicky nespolehlivá osoba) u technických praporů (což byla následnická organizace tzv. pomocných technických praporů (PTP)).[4] Stavební průmyslovku vystudoval Stanislav Rákos večerně až při zaměstnání.[4]

Zaměstnání a koníčky

Stanislav Rákos byl zaměstnán v Ústavu teoretické a aplikované mechaniky (ÚTAM) Akademie věd ČR.[4] Tady se podílel na přípravě a vyhodnocování zkoušek (experimentů), které byly prováděny na konstrukčních prvcích (jednalo se např. o testy stability tenkostěnných konstrukcí).[4] [p 1] Svojí práce v Akademii věd ČR si vážil (pracoval jak organizačně, tak i v dílnách a později i jako správce budov); pečlivost, pořádek, preciznost a perfektní příprava a plnění pracovních povinností byly u něj na prvním místě jak v „profesní“ tak i v „chovatelské“ rovině života.[4] Kromě chovu exotických opeřenců (malých pěvců – astrildů) se věnoval i chovu psů – boxerů.[4]

Klub přátel exotického ptactva

Stanislav Rákos se stal členem „Klubu přátel exotického ptactva“ (KPEP) [p 2] v roce 1945.[1][7] Svým aktivním členstvím propojil zakládající členy klubu s jejich následníky a svým dlouholetým členstvím byl „živoucí kronikou“ klubu a později i dlouholetým[7] předsedou výboru klubu.[1][7] Stanislav Rákos nebyl jen aktivním chovatelem, ale i funkcionářem, organizátorem společenské činnosti jakož i sponzorem klubu.[1][7] Ve styku se zahraničními chovateli výrazně reprezentoval Československou (a později i Českou) republiku a nemalou úlohu sehrál i při navazování zahraničních kontaktů.[1][7] Byl držitelem zlatého odznaku a čestným členem klubu.[1][7] Za svoji práci pro KPEP získal v roce 1980 putovní pohár Svatopluka Vlasáka.[1][7] [p 3] Po Sametové revoluci se Stanislav Rákos zásadním způsobem zasloužil o znovuobnovení samostatnosti KPEP.[1][7] Nezpochybnitelné jsou Rákosovy zásluhy při zakládání „Klubu chovatelů andulek“.[1][7] V roce 1979 vyhrál Stanislav Vlasák (spolu s Jaroslavem Pláničkou) dokonce celostátní výstavu andulek.[1][7] Aktivním členem KPEP byl Stanislav Rákos i ve svém pokročilém věku, zajímal se vždy o dění v klubu a pomáhal organizačně (i finančně) zajišťovat akce, které klub pořádal.[1][7]

Stanislav Rákos byl nikoliv jen chovatelem a činovníkem KPEP, ale také zdatným organizátorem výstav a mezinárodních setkání.[4] A byl to právě Stanislav Rákos, kdo stál u zrodu výstavy exotů (= exotického ptactva) v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Na Slupi.[4]

Mecenášství

Jmění movitého a nemovitého charakteru, které Stanislav Rákos věnoval Zoo Praha, pocházelo z polistopadových restitucí pozemků a domů, které dříve patřily jeho rodině.[4] Investoval rovněž do pozemků, které později prodal.[4] Pražské zoo (kromě obnosu v hotovosti) odkázal pozemky, půlku domu ve Strašnicích [p 4] a čtvrtinu domu na Smíchově (u Anděla).[4] Dne 5. července 2012 zemřel jeho jediný syn – Richard Rákos a Stanislav Rákos jiné příbuzné neměl.[4] Tato událost a dobré vztahy s některými zaměstnanci Zoo Praha byly klíčovými momenty, které ve svém důsledku rozhodly o jeho velkorysém daru ve prospěch pražské zoologické zahrady v Troji.[4]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Stanislav Rákos měl cenné praktické zkušenosti ze zkoušek na velkých průmyslových stavbách, zejména v uhelných dolech nebo v elektrárnách.[4] Měření materiálových vlastností probíhala v 60. a 70. letech 20. století na pracovišti Ústavu teoretické a aplikované mechaniky (ÚTAM) AV ČR v Emauzích nebo se jezdilo měřit do velké zkušebny Kloknerova ústavu při ČVUT v Praze–Dejvicích.[4]
  2. ↑ KPEP = „Klub přátel exotického ptactva“ je jedna z nejstarších a nejpočetnějších chovatelských organizací v Československu (a v České republice).[1] U počátků této organizace stál v roce 1930 i profesor Jiří Janda – zakladatel pražské Zoo.[4]
  3. ↑ Svatopluk Vlasák byl obětavým a skromným členem „Klubu přátel exotického ptactva“ (KPEP) před druhou světovou válkou ale i po ní.[8] Klub vydával pro své členy z celé republiky zdarma velice žádaný klubový časopis, s jehož distribucí pomáhala celá Vlasákova rodina.[8] A byl to právě Svatopluk Vlasák, kdo v roce 1941 byl mezi prvními chovateli na území protektorátu, kdo odchovali papoušky zpěvavé.[8] V roce 1973 Vlasák jako první v Československu odchoval papouška kobaltového = tirika kabaltového (Brotogeris cyanoptera).[8] Svatopluk Vlasák byl také mezi prvními českými chovateli výstavních andulek.[8]
  4. ↑ Ve strašnickém domě celá léta fungovala klubovna KPEP. Zoo Praha převzalo nemovitost s věcným břemenem – klubovna KPEP v domě musí (za mírný nájem) pro jeho kolegy a přátele dále existovat.[4]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l ŠTĚDRÝ MECENÁŠ STANISLAV RÁKOS (18. 5. 1931 – 18. 9. 2012) [online]. www ceskenoviny1 eu [cit. 2019-10-17]. Dokument ve formátu *.docx ke stažení. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-23. 
  2. ↑ a b c Stanislav Rákos [online]. www geni cz [cit. 2019-10-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Zoo Praha oslavila 88. narozeniny: K výročí návštěvníkům nadělila nový pavilon [online]. www blesk cz [cit. 2019-10-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u HUŽVÁROVÁ, Marina. (Ne)známý mecenáš z Akademie [online]. Akademický bulletin (oficiální časopis Akadamie věd ČR), 2014-07-14 [cit. 2019-10-17]. Abicko > 2014 > červ-srp > Rozhovor. Dostupné online. 
  5. ↑ a b BOBEK, Miroslav. SLOUPEK MIROSLAVA BOBKA: Mecenáš [online]. Pražský deník cz, 2012-12-03 [cit. 2019-10-17]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c BEREŇ, Michael. Vzácní papoušci si upravili Rákosův pavilon. Kdo je nejšikovnější „montér“? [online]. Pražský deník cz, 2019-10-18 [cit. 2019-10-19]. Už tři týdny je otevřen v Zoo Praha Rákosův pavilon pro vzácné papoušky. Některé ptačí druhy si upravily expozice podle svých aktuálních potřeb či si „pohrály“ s technickým vybavením nového pavilonu.. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d e f g h i j k Se zármutkem oznamujeme, že nás dne 18.9.2012 opustil a do chovatelského nebe odešel ve věku 81 let přítel Stanislav Rákos [online]. Klub přátel exotického ptactva (KPEP) [cit. 2019-10-17]. Nekrolog: Stanislav Rákos (Zpravodaj číslo 3/2012, strana 5); ke stažení ve formátu *.pdf. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-17. 
  8. ↑ a b c d e Za Svatoplukem Vlasákem [online]. Klub přátel exotického ptactva [cit. 2019-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-27. 

Související články

Média použitá na této stránce

Rákosův pavilon 1.jpg
Autor: Petr Hamerník, Licence: CC BY-SA 4.0
Rákos' House for exotic birds - entry
Emauzy od Vltavy 1.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Emauzský klášter
Roh Šolínovy a Zikovy ulice, Praha 6, vstup do Kloknerova ústavu.jpg
Autor: Elny, Licence: CC BY-SA 4.0
Detail vstupu do Kloknerova ústavu. Roh ulic Šolínovy a Zikovy u Vítězného náměstí, Praha 6. Fotografováno před převzetím (v červenci 2017) celé budovy původního Rektorátu ČVUT do majetku VŠCHT.
Pam.Deska.Stanislav.Rakos.(1931-2012).Zoo.Prague.CZ.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Stanislav Rákos (* 18. května 1931 - 18. září 2012) byl československý a český chovatel exotického ptactva (papoušků). Před svojí smrtí odkázal veškerý svůj majetek (v celkové hodnotě asi 50 milionů korun) Zoologické zahradě Praha. Z jeho finanční podpory (10 milionů korun) byl vybudován (a v roce 2019 slavnostně otevřen) pavilon s rozsáhlou expozicí exotického ptactva. Před vchodem do „Rákosova pavilonu“ se nachází pamětní deska věnovaná Stanislavu Rákosovi.