Stanislav Rolínek

Stanislav Rolínek
Narození	9. února 1902 Bořitov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	11. července 1931 (ve věku 29 let) Bořitov Československo Československo
Povolání	sochař
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanislav Rolínek (9. února 1902, Bořitov^[1] – 11. července 1931, tamtéž^[2]) byl český sochař – samouk. Proslul především tvorbou přírodního národního monumentu nedaleko obce Kunštát.

Dětství

Stanislav Rolínek se narodil jako čtvrté dítě v rodině zemědělské dělnice a pivovarského dělníka. Když mu byl jeden rok, jeho otec zemřel a tak se sociální poměry rodiny zhoršily. Stanislav se vyučil čalouníkem, poté byl zaměstnán v Černé Hoře jako dělník v nábytkářské firmě. Ve dvaadvaceti letech trpěl souchotinami. Po léčení nastoupil do brněnské továrny na nábytek, avšak ze zdravotních důvodů musel opět zaměstnání opustit.

Vztah k umění

Již od malička se Stanislav Rolínek zajímal o umění. Rád maloval a později se začal zajímat o sochařinu. U kopce Velký Chlum vytesal v pískovcovém lomu hasičskou sekerkou a půlkou nůžek na stříhání ovcí plastiku dívčí tváře. Zdejší lidé se mu posmívali, Rolínek se uzavřel do sebe a v lesích u obce Bořitov vytvořil sousoší husitských osobností v nadživotní velikosti. Dílo vzbudilo v okolí velký zájem, o sousoší se dokonce psalo v roce 1927 celorepublikovém tisku. Starostu Kunštátu Františka Buriana, původně uzenáře, to přivedlo na myšlenku vytvoření několika soch nedaleko obce, pro zvýšení turistické atraktivity. Stanislav Rolínek, tehdy 25letý, komunikoval jen s několika málo lidmi. Starosta Burian si však jeho důvěru získal.

Socha TGM

Burian koupil za tímto účelem kus lesa na skále u Rudky. Dílo mělo představovat poprsí prezidenta republiky Masaryka společně s postavami legionářů. Ke změně došlo ve chvíli, kdy přišla zpráva, že jinde na Moravě vzniká asi pětimetrová socha Masaryka^[3]. Plán byl změněn pouze na samotnou čtrnáct a půl metru vysokou sochu prezidenta. Burian chtěl, aby byla socha odhalena na desáté výročí vzniku republiky 28. října 1928. To znamenalo dokončení sochy v termínu pouhých osmi měsíců, což se podařilo splnit. Rolínkovou předlohou podoby TGM byla poštovní známka. Tehdy to byla největší socha ve střední Evropě.^[4] Na oslavu odhalení sochy se sjelo na třicet tisíc lidí. Avšak T. G. Masaryk, který se pohyboval v té době v okolí, nedorazil.

O sochařské práci Rolínkově přináší svědectví Jan Jelínek, činovník ČsOL v červenci 1928:

Jeskyně

Starosta Kunštátu spřádal i další plány k oživení turistického ruchu. Chtěl, aby Rolínek nedaleko prezidentovy sochy vyrazil ve skále umělou jeskyni, kterou by vyplňovaly postavy blanických rytířů. Před vchodem měl stát v nadživotní velikosti lev, symbol české státnosti. Zajímavostí je i Sněhurka a trpaslíkové, kterou nechal do jeskyně Burian umístit pravděpodobně z obchodních důvodů jako atrakci pro děti. Po roce 1989 se někteří návštěvníci jeskyně nemile domnívali, že se jedná o nevhodné doplnění „národní“ jeskyně o amerikanismus a kýč. Dopis jednoho rozzlobeného návštěvníka byl umístěn ještě v roce 1999 na nástěnce při vchodu do jeskyně.

Po Rolínkově smrti

V létě roku 1929 se Rolínek vrátil léčit do sanatoria. Od září začal studovat na Akademii výtvarných umění v Praze. Jeho učitelem se stal Otakar Španiel. I když Rolínkovi chybělo požadované vzdělání, bylo mu uděleno stipendium pro mimořádné nadání, po roce však musel ze zdravotních důvodů odejít. Rolínek se tehdy vrátil do Kunštátu, kde navštívil jeskyni s rytíři, které vytvořil sám Burian a souhlasil s jejich poupravením. Původními Rolínkovými díly v jeskyni tak zůstala jen třiapůlmetrová socha sv. Václava na koni a socha lva před vchodem.

K soše sv. Václava se váže slavná Rolínkova věta: „Já dodělám svatého Václava a on dodělá mě.“

Počátkem třicátých let se nemoc Stanislava Rolínka zhoršila; v červenci roku 1931 zemřel v rodném domě v Bořitově, kde je pochován na místním hřbitově. Při pohřbu byla pronesena řada projevů.

Dílo bylo za 2. světové války ukryto. Na místě sochy T. G. Masaryka byla vystavěna lesní bouda jako kamufláž. Na konec bylo ale sousoší prozrazeno a nacisty zničeno. V současné době je ze sochy pouze torzo (Masarykovy boty).

Posmrtná ocenění

• V rodném Bořitově po něm byla v roce 2004 pojmenována ulice Rolínkova.

Fotogalerie

• 

  Rytíř v jeskyni

• 

  Rytíři v jeskyni

• 

  Rytíři v jeskyni

• 

  Rytíři v jeskyni

• 

  Rytíř u vchodu do jeskyně

• 

  Lev před jeskyní

• 

  Socha T. G. Masaryka pod rozhlednou

Odkazy

Reference

Literatura

• Jelínek, Jan: Velké dílo velkému člověku, Národní osvobození V, 1928, 19.8.
• Andrea Svitáková: STANISLAV ROLÍNEK A SOCHAŘSTVÍ V PŘÍRODĚ, Bakalářská diplomová práce, p. 55, Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Seminář dějin umění
• E. H. Meziříčský (Emil Hejla), Nejvyšší socha T. G. Masaryka a jeskyně blanických rytířů v Kunštátě na Moravě, Březová nad Svitavou, 1938

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stanislav Rolínek na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Stanislav Rolínek
• Stanislav Rolínek v informačním systému abART