Stanová vysočina

Stanová vysočina
Становое нагорье
Pohled na Jihomujský hřbet z Bauntovské kotliny

Nejvyšší bod3 072 m n. m. (Pik BAM)
Délka700 km

Nadřazená jednotkaJihosibiřské hory

SvětadílAsie
StátRuskoRusko Rusko
Mapa pohoří v okolí Bajkalu; Stanová vysočina vpravo nahoře.
Mapa pohoří v okolí Bajkalu; Stanová vysočina vpravo nahoře.
Horninybřidlice, rula, žula
PovodíLena, Jenisej
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanová vysočina (rusky Становое нагорьеStanovoje nagorje) je horský systém v jižní části ruského dálného východu. Vysočina se táhne od severního výběžku Bajkalu na západě až k řece Oljokmě na východě, kde přechází ve Stanové pohoří. Je tvořena několika hřebeny a rozsáhlými kotlinami v nadmořské výšce 500 až 1 000 m. Její délka je zhruba 700 km.

Geografie

Vysočina zahrnuje několik kotlin, z nich nejvýznamnější jsou Hornoangarská (rusky Верхнеангарская), Mujsko-kuandinská (rusky Муйско-Куандинская) a Hornočarská (rusky Верхнечарская), a vysohorských hřbetů, které uvádí následující tabulka:

Hřbetruskynejvyšší bodNázevrusky
JihomujskýЮжно-Муйский3 067 mMujskij GigantМуйский Гигант
SeveromujskýСеверо-Муйский2 537 m-
KodarКодар3 072 mPik BAMпик БАМ
UdokanУдокан2 561 m-
Kalarský hřbetКаларский2 519 mSkalistyj GolecСкалистый Голец

Geologie

Pohoří je tvořeno především krystalickými a přeměněnými horninami. Jsou zde naleziště zlata, mědi, fluoritu a černého uhlí.

Flora

Bažinatá dna kotlin jsou porostlá podmáčenými loukami. Od úpatí hor až do hranice lesa, která je v nadmořské výšce 1 200 m, se rozprostírá tajga. Výše roste řídký les nebo tam je alpinská tundra.

Odkazy

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Altay-Sayan map ru.png
Autor: Dmitry A. Mottl, Licence: CC BY-SA 4.0
Физическая карта (Алтай, Саяны, Байкал, Монгольский Алтай)