Stará švýcarská konfederace
| Švýcarská konfederace Corpus helveticum Corps helvétique Corpo helvetico Confoederatio helvetica
| |||||||||||||||||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||||||||||||||||
žádné (pouze v městě Bern bylo sídlo vlády) | |||||||||||||||||||||||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||||||||||||||||||||||
Národnostní složení | |||||||||||||||||||||||||||||
| Státní útvar | |||||||||||||||||||||||||||||
až 75 lokálních měn (basilejský tolar, bernský tolar, fribourgský gulden, ženevský tolar, schwyzský gulden atd.) | |||||||||||||||||||||||||||||
Vznik | |||||||||||||||||||||||||||||
Zánik | 1798 – francouzská invaze | ||||||||||||||||||||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||
Stará švýcarská konfederace (německy Corpus helveticum, francouzsky Corps helvétique, italsky Corpo helvetico, latinsky Confoederatio helvetica) či Staré spříseženství nebo zkráceně jen Stará konfederace (německy Alte Eidgenossenschaft), po reformaci také Republika Švýcarů (francouzsky République des Suisses, latinsky Republica Helvetiorum) jsou různá označení pro podobu švýcarské „konfederace“ od spojení „prakantonů“ Uri, Schwyz a Unterwalden v roce 1291 do takzvaného Věčného spolku až do příchodu Francouzů a vzniku Helvétské republiky v roce 1798.
Nešlo o národní stát ani o svazek států, ale o volné spolkové spojení jednotlivých kantonů. Z původního jádra, dnešního centrálního Švýcarska, se Konfederace rozšiřovala, takže do poloviny 14. století k ní patřily i oblasti měst Curych a Bern. Tento spolek či spříseženství byl bezprostředně podřízen Svaté říši římské.
Historie
Roku 1291 se tzv. lesní kantony Uri, Schwyz a Unterwalden spojily v odboji proti Habsburkům, čímž položily základ Staré švýcarské konfederace. Jejich spojenectví bylo zaznamenáno ve Federální chartě, jež byla pravděpodobně sepsána až ve 14. století. Spolek byl úspěšný – v bitvách u Morgartenu roku 1315 a u Sempachu roku 1386 Švýcaři porazili habsburskou armádu a umožnili tak další existenci Konfederace ve Svaté říši římské.
Do roku 1353 se ke třem původním kantonům přidaly kantony Glarus a Zug a městské státy Lucern, Curych a Bern, čímž vznikla Stará konfederace, která v této podobě setrvala po většinu 15. století. Ve 40. letech 14. století byl Curych z konfederace načas vypuzen kvůli rozbrojům týkajícím se území Toggenburgu (takzvaná stará curyšská válka). Připojení dalších členů vedlo k významnému posílení moci a bohatství spolku, zejména díky vítězstvím nad burgundským vévodou Karlem Smělým během 70. let 15. století a také úspěchu švýcarských žoldnéřů. Od roku 1481 se ke spolku začaly připojovat další kantony.
Švýcarské vítězství nad Švábskou ligou roku 1499 přispělo k faktické nezávislosti na Svaté říši římské. V roce 1506 zavedl papež Julius II. stálou švýcarskou gardu, jež slouží Svatému stolci dodnes. Růst spolku a pověst neporazitelnosti jeho armády utrpěly první šrámy v prohrané bitvě u Marignana roku 1515.
Územní struktura
Územní struktura Staré švýcarské konfederace byla velice složitá. Vedle plnoprávných členů, jimiž byly kantony, zde byla spojenecká území (podobně jako kantony vedly samostatnou politiku, přičemž měly uzavřeny spojenecké dohody s jedním, či více kantony), několik patronátů (byly pod protektorátem spojeneckých území, či kantonů), celá řada společných panství (panství spravovaná více kantony) a několik poddanských území (území spravovaná kantonem, či spojeneským územím.
Třináct suverenních kantonů
8 kantonů:
město a republika Bern (1353)
město Curych (1351)
země Glarus (1352 / asi 1388)
město Lucern
země Schwyz
země Unterwalden (Obwalden a Nidwalden)
Země Uri
Město a země Zug
10 kantonů:
město Fribourg (1481), od roku 1454 spojenecké území- město s republika Solothurn (1481), od roku 1353 spojenecké území
12 kantonů:
město Basilej (1501)
město Schaffhausen (1501) od 1454 spojenecké území
13 kantonů:
země Appenzell (1513) od roku 1411 spojenecké území
Spojenecká území
Bližší spojenci:
Knížecí opatství St. Gallen (1451)
město Biel (1353)
město St. Gallen (1454)
Věční spojenci:
Republika sedmi desátků
Svobodný stát tří spolků
Evangeličtí spojenci:
Dočasní spojenci:
Knížectví/Hrabství Neuchâtel – 1406/1529 spojenecké dohody s kantony Bern a Solothurn; 1495 spojenecká dohoda s kantonem Fribourg; 1501 spojenecká dohoda s kantonem Lucern
údolí Urseren – 1317–1410 spojenecká dohoda s kantonem Uri; 1410 připojeno ke kantonu Uri
Weggis – 1332–1380 spojenecké dohody s kantony Uri, Schwyzem, Unterwaldenem, Lucernem; 1480 připojeno ke kantonu Lucern
město Murten – 1353–1475 spojenecká dohoda s kantonem Bern; 1475 společné panství
město Payerne – 1353–1536 spojenecká dohoda s kantonem Bern; 1536 připojeno ke kantonu Bern
údolí Saanen a Château-d’Oex - 1403–1555 (Horní Gruyères, část Hrabství Gruyères); spojenecká dohoda s kantonem Bern; 1555 připojeno ke kantonu Bern
Bellinzona – 1407–1419 spojenecké dohody s kantony Uri a Obwaldenem; 1419–22 společné panství
Hrabství Sargans – 1437–1483 spojenecké dohody s kantony Schwyz a Glarus; 1483 společné panství
Svobodné hrabství Sax-Forstegg – 1458–1615 spojenecká dohoda s kantonem Curych; 1615 připojeno ke kantonu Curych
město Stein am Rhein – 1459–1484 spojenecká dohoda s kantony Curych a Schaffhausen; 1484 připojeno ke kantonu Curych- Hrabství Greyerz (Dolní Greyerz) – 1475–1555; poté připojeno ke kantonu Fribourg
Hrabství Werdenberg – 1493–1517 spojenecké dohody s kantonem Lucernem; 1517 připojeno ke kantonu Glarus
město Rottweil – (1463–1507 a 1519–1689 spojenecké dohody se 13 kantony; po roce 1632 spojenecké dohody jen s kantony Lucern, Uri, Schwyz, Unterwalden, Zug, Solothurn a Fribourg
Knížecí biskupství Basilej – 1579–1735 spojenecké dohody s kantony Lucern, Uri, Schwyz, Unterwalden, Zug, Solothurn a Fribourg
Společná panství
Německojazyčná společná fojtství:
Freiamt – dobyto roku 1415 a od té doby byl společným panstvím sedmi kantonů (na správě se nepodílel kanton Bern); po roce 1712 se členilo na Horní Freiamt, spravovaný osmi kantony a Dolní Freiamt, jenž byl ve správě kantonů Curych, Bern a Glarus.
Badenské hrabství – dobyto roku 1415 a od té doby bylo společným panstvím sedmi kantonů (na správě se nepodílel kanton Uri); v letech 1443–1712 spravováno osmi kantony, poté spravováno jen kantony Curychem, Bernem a Glarusem- Hrabství Sargans – 1460/83 společné panství sedmi kantonů (na správě se nepodílel kanton Bern); po roce 1712 spravováno osmi kantony
Lankrabství Thurgau – 1460 spravováno sedmi kantony (na správě se nepodílel kanton Bern); po roce 1712 spravováno osmi kantony
Panství Rýnské údolí – 1490 spravováno společně s říšským opatstvím St. Gallen a osmi kantony, ale bez kantonu Bern; od roku 1500 se na správě podílel také kanton Appenzell a od roku 1712 také kanton Bern
Tříúdolní Italská fojtství: Jednalo se o společná panství kantonů Uri, Schwyz a Nidwalden
Fojtství Blenio / Bollenz (1477–1480, 1495)
Fojtství Riviera / Reffier (1403–1422, 1495)- Fojtství Bellinzona / Bellenz (1500)
Ostatní Italská fojtství: Jednalo se o společná panství osmi kantonů (na správě se nepodílel kanton Appenzell)
Fojtství Vallemaggia / Maiental (1512)
Fojtství Lugano / Lauis (1512)
Fojtství Locarno / Luggarus (1512)
Fojtství Mendrisio / Mendris (1512)
V případě následujících tří fojtství se od roku 1512 jednalo o společná panství dvanácti kantonů, ale již o tři roky později o ně konfederace trvale přišla a nyní se jedná o součást Itálie, přesněji italských regionů Lombardie a Piemontu
údolí Travaglia (1512–1515)- Cuvio (1512–1515)
- Eschental (1512–1515)
Společná panství dvou kantonů:
Níže jsou uvedena společná panství kantonů Bern a Fribourg.
Panství Grasburg/Schwarzenburg (od roku 1423)- Murten (od roku 1475)
Grandson (od roku 1475);
Orbe a Echallens (od roku 1475);
Společná panství kantonů Schwyz a Glarus:
Panství Uznach (od roku 1437)
Panství Windegg/Gaster (od roku 1438)- Herrschaft Hohensax/Gams (od roku 1497)
Společná panství kantonů Bern a Curych:
Hurden (od roku 1712)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stará švýcarská konfederace na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
.svg)
.svg)
Autor: David Liuzzo, eagle by N3MO, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, double headed eagle with halos (1400-1806)
.svg)
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Autor: Oren neu dag (diskuse), Licence: CC BY-SA 3.0
Ancient Flag of Burgundy
Autor: Samhanin, Licence: CC BY-SA 3.0
Crest of the Swiss Confederacy as depicted in a 1748(?) edition of the Chronicle by Johannes Stumpf.
depiction of the coats of arms of the thirteen cantons of the Old Swiss Confederacy. From the title page of La Republique des Suisses (1577), a French translation of Josias Simmlers De Republica Helvetiorum of 1576.
The cantonal coats of arms are numbered 1 to 13 in order of precedence. In the central circle are seven additional coats of arms of "eternal associates" of the confederacy, and two clasped hands as a symbol of confederation. The order of precedence is slightly different from the modern one: Zürich, Bern, Lucerne, Uri, Schwyz, Unterwalden, Zug, Glarus, Basel, Fribourg, Solothurn, Schaffhausen, Appenzell. (the modern order places Glarus in front of Zug and Fribourg and Solothurn in front of Basel). The lack of colours makes it impossible to distinguish the coats of arms of Fribourg and Solothurn. Those of Solothurn and Unterwalden would be identical even with colouring.
The coats of arms of Schwyz and Unterwalden are still without heraldic designs; the added white cross to the coat of arms of Schwyz and the key to the coat of arms of Unterwalden both date to the first half of the 17th century.
The seven coat of arms of associates are (in clockwise order) those of: The Abbey and the City of St. Gallen (each with a bear rampant), [undecipherable, perhaps Geneva?], Mulhouse (a mill's wheel), Biel (two axes), Rottweil (an eagle) and the League of God's House (ibex; for all of the Three Leagues?).
The text of the title page reads as follows:
LA REPVBLIQVE DES SVISSES.
Comprise en deux livres, contenans le gouuernement de Suisse, lestat public des treize Cantons & de leurs Confederez, en general & en particulier, leurs bailliages & iurisdictions, l'origine & les conduites de toutes leurs alliances, leurs batailles, victoires, conquestes & autres gestes memorables, depois l'Emperer Raoul de Habspourg iusques a Charles le Quint.
Descrite en Latin par IOSIAS SIMLER de Zurich & pouellement mise en Francois.
A GENEVE,
Pour Antoine Chupin & Francois le Preux.
M. D. LXXVII.
Autor:
sidonius 14:50, 12 February 2007 (UTC)
, Licence: CC BY-SA 2.5
Coat of arms of the Grey League
Autor: Marco Zanoli (sidonius 16:18, 24 February 2007 (UTC)), Licence: CC BY-SA 2.5
Das Wappen der Grafen von Werdenberg-Heiligenberg
Flag of the region Savoie in France
Autor: Dbachmann, Licence: CC BY-SA 3.0
Early form of the Swiss flag, used as a field sign by troops under confederate command from ca. the 1470s. This was replaced by various flammé designs during the 17th century, but this older design was taken as the basis for the modern flag of 1815.
Drawn after the earliest depiction of the field sign, in the Lucerne Chronicle of 1513, in the scene showing the battle of Nancy (1477), see File:Deutsche Geschichte5-290.jpg.
A triangular version of the flag saw slightly earlier use, possibly from the 1420s, see File:Ch-1422a.png, and File:St. Jakob Tschachtlan.jpg for a 1470 depiction of the triangular flag in a scene of 1444.
.svg)
Autor: Sir Iain, eagle by N3MO, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, with the combined Arms of Austria and Burgundy. Used during the reign of Maximilian I and Charles V.
Autor: Marco Zanoli (sidonius 10:33, 23 April 2007 (UTC)), Licence: CC BY-SA 2.5
Das Wappen der Gemeinen Herrschaft Grasburg
Autor: Voyager, Licence: CC BY-SA 3.0
Tento obrázek (skupina coat of arms) by měl být vytvořen pomocí vektorové grafiky jako SVG soubor. To má několik výhod; podrobnosti najdete na stránce Commons:Media for cleanup. Je-li SVG verze tohoto obrázku již k dispozici, prosím nahrajte ji. Po nahrání nahraďte tuto šablonu šablonou {{Vector version available|jméno nového obrázku.svg}}.
Autor: sidonius 11:44, 20 March 2007 (UTC), Licence: CC BY-SA 2.5
Coat of arms of the Vogtei Riviera / Reffier (Ticino) during the old Swiss Conferacy until 1798
Autor: sidonius 17:26, 12 February 2007 (UTC), Licence: CC BY-SA 2.5
Das Wappen der Vogtei Rheintal in der Alten Eidgenossenschaft bis 1798
Autor: sidonius 14:36, 12 February 2007 (UTC), Licence: CC BY-SA 2.5
Old coat of arms of the Republic of the Seven Zenden of Wallis (until 1798).
Based on the 1582 seal, the central star should be rotated so that two of its points are aligned vertically. The countercharged tincture may be anachronistic. Merian in 1642/54 depicts all stars with vertical orientation, still with no indication of countercharging.
Countercharging appears to be indicated in the 1698 map by Bodenehr.
Autor: sidonius 17:26, 12 February 2007 (UTC), Licence: CC BY-SA 2.5
Das Wappen des Fürstbistum Basel bis 1791
(c) Marco Zanoli, CC BY-SA 4.0
Die Zugewandten Orte der 13 «Alten Orte» (alte Kantone) der schweizerischen Eidgenossenschaft und ihr direkt beherrschtes Territorium im 18. Jahrhundert
Autor:
- National Coat of arms of Denmark.svg: Galico
- Derivate work: The White Lion
Arms of Swabia (or, lions passant sable)
The coat of arms of Stein am Rhein, a village in Switzerland. Valid before February 2003
Coat of arms of the municipality of Rapperswil-Jona, Switzerland
Autor: sidonius 16:30, 12 February 2007 (UTC), Licence: CC BY-SA 2.5
Coat of arms of the city of Mulhouse
Idealized Picture of the Rütlischwur. oil on canvas
We shall be a single People of brethren, Never to part in danger nor distress. We shall be free, just as our fathers were, And rather die than live in slavery. We shall trust in the one highest God
And never be afraid of human power
Wappen der Vogtei Grandson in der Alten Eidgenossenschaft
Autor: sidonius 14:37, 12 February 2007 (UTC), Licence: CC BY-SA 2.5
Coat of arms of the League of God's house and of the diocese of Chur, Switzerland
Autor: sidonius 17:26, 12 February 2007 (UTC), Licence: CC BY-SA 2.5
Das Wappen der Vogtei Windegg in der Alten Eidgenossenschaft bis 1798
Coat of arms of the municipality of Gruyères in the canton of Fribourg, Switzerland
Coat of arms of the valley of Urseren, Switzerland
.svg)
(c) Marco Zanoli, CC BY-SA 4.0
Karte der Gemeinen Herrschaften in der Alten Eidgenossenschaft im 18. Jahrhundert
Autor: User:Dbachmann, Licence: CC BY-SA 4.0
"Bundestaler" by Jacob Stampfer (reverse side). Designed in ca. 1546, this medal was very successful and was frequently recast over the later decades of the 16th century.
Thirteen Cantons, numbered 1-13 (in order of precedence top to bottom [order of Fribourg, Solothurn not distinguishable without tincture]):
- 1. Zürich, 2. Bern, 3. Luzern, 4. Uri, 5. Schwyz, 6. Unterwalden, 7. Zug, 8. Glarus, 9. Basel, 10.-11. Fribourg & Solothurn, 12. Schaffhausen, 13. Appenzell.
Seven Associates (in same order of precedence top to bottom)
- St. Gallen (abbot), St. Gallen (city), Three Leagues (represented only with the ibex of the Lega Caddea, c.f. Simmler 1576), Wallis, Rottweil, Mühlhausen, Biel.
This is one of the earliest depictions of a "Swiss cross" in heraldic context (an equilateral cross in the center of the cantonal coats of arms); heraldic use of what used to be a field sign attached to banners originates in this period; the first mention of a "Confederate cross" (Eidgenossen Crütz) dates to 1533. The elongated limbs of the Swiss cross as shown here have a length-to-width ratio of about 1.25 to 1.33, i.e. slightly more elongated than the modern standard of 7:6 = 1.17.
Coat of arms of the principal abbey of Saint-Gall, Switzerland
Autor: sidonius 11:44, 20 March 2007 (UTC), Licence: CC BY-SA 2.5
Das Wappen der Vogtei Maiental (Valmaggia) in der Alten Eidgenossenschaft bis 1798
Autor: sidonius 11:04, 28 March 2008 (UTC), Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms of Orbe, Canton of Vaud, Switzerland. Historical coat of arms of the Two-party condominium of Orbe and Echallens
Autor: sidonius 17:26, 12 February 2007 (UTC), Licence: CC BY-SA 2.5
Coat of arms of the counts of Neu-Kyburg (House Habsburg) and the condominium of Thurgau in the Old Swiss Confederacy
(c) Marco Zanoli, CC BY-SA 4.0
Karte der Ennetbirgischen Vogteien der Eidgenossenschaft bis 1798
.svg)
Autor: PavelD, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of the Cisalpine Republic
(c) Marco Zanoli, CC BY-SA 4.0
Die 13 «Alten Orte» (alte Kantone) der schweizerischen Eidgenossenschaft und ihr direkt beherrschtes Territorium im 18. Jahrhundert
Autor: Nomadic1, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of the Dukes of Zähringen