Stará Bělá
| Stará Bělá | |
|---|---|
 Kostel svatého Jana Nepomuckého | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městský obvod |
| Statutární město | Ostrava |
| Okres | Ostrava-město |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°45′41″ s. š., 18°14′17″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 980 (2021)[1] |
| Rozloha | 13,93 km² |
| Katastrální území | Stará Bělá |
| Nadmořská výška | 255 m n. m. |
| PSČ | 724 00 |
| Počet domů | 1 176 (2011)[2] a 1 283 (2021)[1] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu MO | Junácká 343/127 724 00 Ostrava posta@starabela.ostrava.cz |
| Starosta | RNDr. Mojmír Krejčíček (nest./STAN) |
| Oficiální web: starabela | |
 | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Stará Bělá | |
| Další údaje | |
| Kód MO | 554235 |
| Kód části obce | 414191 |
| Kód k. ú. | 753661 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stará Bělá je od roku 24. listopadu 1990 městským obvodem statutárního města Ostravy. Obvod leží asi 10 km jihozápadně od centra Ostravy. Protéká jím potok Starec (původně Bělá).
Historie
Stará slovanská osada vznikla pravděpodobně v polovině 13. století, první písemnou zmínku nalezneme v listině olomouckého biskupa Bruna z roku 1272. V roce 1408 obdržel lénem Bělou a Výškovice Hanuš z Bělé – zde se poprvé objevuje jméno Stará Bělá (Antiquo Byele). Posledním majitelem Zábřehu, jehož součástí byly Výškovice a Stará Bělá od roku 1590, byla olomoucká kapitula, která jej držela až do zrušení poddanství v roce 1848. V roce 1941 byla Stará Bělá připojena k Moravské Ostravě. Obec byla během druhé světové války osvobozena Rudou armádou dne 1. května 1945. V roce 1954 se obec osamostatnila. V roce 1960 byla místní část Cikánka připojená ke Krmelínu a místní část Paseky k Ostravě. Samotná Stará Bělá se součástí Ostravy stala 1. ledna 1975. V obci se dne 20. 8. 1843 narodil český duchovní a hudební skladatel Ludvík Holain (skonal 17. 8. 1916)
Farnost
Místní farnost je poprvé písemně doložena roku 1506. Spadaly do ní ještě obce Nová Bělá, Proskovice, Výškovice a Krmelín. Výškovice byly od roku 1966 přifařeny k Zábřehu. Původní dřevěný kostelík sv. Mikuláše byl roku 1780 stržen a nahrazen zděným kostelem sv. Jana Nepomuckého. Husův sbor byl v obci postaven roku 1924.
Ve farnosti se narodil 20. 8. 1843 Ludvík Holain (ř. k. kněz, vysvěcen 1869), regenschori u sv. Mořice v Kroměříži a farář v Olomouci-Slavoníně.
V době od 1. 8. 1934 do 30. 9. 1935 byla farnost prvním působištěm novokněze P. Josefa Střídy (1909–1998), v letech 1948–1952 vězně komunistického režimu.
Památky
V centru města v blízkosti hřbitova a bývalého panského dvora se nachází pozůstatky vodní tvrze zbudované Hanušem z Dětřichovic (Větřkovic u Příbora) kolem roku 1408. Roku 1422 byla tvrz postoupena pánům z Cimburka. První písemná zmínka o tvrzi ve Staré Bělé je však až z roku 1476.[3] Tvrz byla naposled obývána vdovou po Ladislavovi z Kadaně Zuzanou Preissovou z Nového Jičína v první polovině 16. století.[4]
Další památkou je kostel svatého Jana Nepomuckého vysvěcený roku 1801.
Symboly
Znak a prapor byly uděleny usnesením Rady města Ostravy číslo 3481/88 z 6. 9.1994.
- Znak
V červeném štítě pod červenou hlavou s pěti stříbrnými kroužky tři stříbrné kužely nad červenou patou.
- Prapor
List tvoří tři svislé pruhy v poměru 1:2:1, žerďový a vlající bílý a prostřední opakující znak.
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ JIŘÍK, Karel, et al. Dějiny Ostravy. 1. vyd. Ostrava : Sfinga, 1993. 811 s.
- ↑ Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku, J. Tichánek a kolektiv, 2006
Literatura
MAREK, Pavel - MAREK, Václav: Dělník na vinici Páně. Životní příběh kněze Josefa Střídy, faráře ve Vrahovicích a čestného kanovníka. Vyd. Nakl. Kauli Publishing Praha 2020, 1. vyd. 96 s. ISBN 978-80-270-8671-9
P. Josef Střída, s.111-133 in MAREK, Václav - MAREK, Pavel: "Služebníci užiteční". Medailony duchovních pochovaných ve Vrahovicích. Vyd. Nakl. Kauli Publishing Praha 2022, 2. přepracované a rozšířené vydání, 171 s. + 49 s. obr. přílohy. ISBN 978-80-908194-0-5
Související články
- Bělský les
- Jarkovský potok
- Křížová cesta (Bělský les)
- Na Honculi
- Pomník letecké nehody
- Václavův pramen
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stará Bělá na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Bělá v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Tvrz Stará Bělá
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Fry72 , Karel FRYDRÝŠEK, Licence: CC BY-SA 3.0
Na Honculi, Stará Bělá, Ostrava - poblíže řeky Odry, Moravská brána
Stará Bělá – coat of arms.
Flag of Stará Bělá.
Pozice městského obvodu Stará Bělá na mapě Ostravy.
Autor: Fry72 , Karel FRYDRÝŠEK, Licence: CC BY-SA 3.0
Jarkovský potok, Můstek přátelství Václav, Stará Bělá, Ostrava
Autor: Ladin, Licence: CC BY-SA 3.0
Kostel svatého Jana Nepomuckého